10:35

10:35
  • 0.0 (0)
  • News
  • Updated Semiweekly

Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.

  1. 9h ago

    Dron za pár dolarů nestojí za střelu. Vrtulníky spoléhají na kulomety | Šortka

    Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 ⁠Vstupenky zde⁠. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Drony za pár dolarů nemá smysl sestřelovat řízenými střelami. Každý cíl se musí v případě potřeby vizuálně identifikovat. Stále totiž létají nad spojeneckým územím a musí myslet na to, co mohou zásahem způsobit na zemi. Hostem byl pilot vrtulníku UH-1Y Venom z 22. křídla vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Po studiu na UNOB létal zhruba deset let na Mi-171Š a nalétal na nich přes tisíc hodin. Po příchodu platformy H-1 do české armády přesedlal na „UHáčko“, které popisuje jako „zběsilého závoďáka“. Jako pilot se účastnil i mise v Polsku, kde česká armáda pomáhá střežit vzdušný prostor východní hranice NATO. V čem se liší údržba západních a sovětských strojů? Jak vypadá navádění na cíl od polských radarů nebo z AWACSů? A co by mohlo nahradit Mi-171Š: Black Hawk, Caracal, nebo vysněný Chinook? 🎥 Rozhovor jsme natočili v polním studiu na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě.

  2. 1d ago

    CV90 přináší úplně jiný způsob vedení boje. Celá armáda se musí mentálně změnit | 10:35

    Pojďte s námi do kina! Uvedeme dokument October 7: Bearing Witness to the Massacre. Před promítáním proběhne debata s Čechem, který sloužil v IDF. 🇮🇱 Vstupenky zde. 🎟 CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Kolik vozidel se letos podaří zkompletovat? Proč armáda nakonec zvolila 30milimetrový kanón místo silnějšího 35 nebo 40mm, jako mají Švédové? A proč padla volba na osádkovou věž? CV90 představuje generační skok oproti BVP-2. Je to systém, který pracuje s obrovským množstvím dat, sdílí informace a mění způsob, jakým mohou velitelé vnímat bojiště. Armáda proto bude muset změnit výcvik, doktrínu i samotný „mindset" lidí. S Milanem Zvirinským proto rozebíráme, co všechno se bude muset změnit v hlavách českých vojáků. Zvirinský je ředitel projektů a vývoje ve státním podniku VOP CZ a aktuálně vede českou část programu CV90. Předtím strávil více než tři desetiletí v armádě, působil jako náčelník štábu 7. mechanizované brigády a prošel misemi na Balkáně, v Afghánistánu i Mali. Zkušenosti má také z velitelství NATO v Nizozemsku a Belgii. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech vzdušných sil v Ostravě. Jak vypadá balistická ochrana CV90 v porovnání s BVP-2? Co všechno dokáže aktivní ochrana proti protitankovým střelám a dronům? Jakým způsobem si vozidla vyměňují data se štáby? A jaký modernizační potenciál skýtá CV90 do budoucna?

  3. 2d ago

    Veřejnost by byla v šoku. Evropa se od začátku války skoro nepohnula. Polsko je výjimkou.

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Jak je na tom po více než čtyřech letech války na Ukrajině evropský obranný průmysl? Přidaly evropské státy dostatečné výrobní kapacity? A co bychom si měli být schopni vyrábět sami? Kdyby někdo důkladně prověřil, v jakém stavu byly evropské armády před invazí na Ukrajinu, veřejnost by podle Davida Choura byla v šoku. A od té doby se toho moc nezměnilo. Chour je místopředsedou představenstva a výkonným ředitelem CSG. Rozhovor jsme natočili přímo na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil v Ostravě. Jedinou zemí, která podle Choura ke zbrojení přistoupila opravdu zodpovědně, je Polsko. Do armády dává přes čtyři procenta HDP a chce mít největší armádu v Evropě. Česko naproti tomu žádné velké nákupy nerozjelo: švédské transportéry se tendrovaly už před válkou a nové stíhačky by se kupovaly tak jako tak. Jaký obranný průmysl si ale může dovolit desetimilionová země? Proudová letadla ani systémy za miliardy dolarů u nás nikdy vyrábět nebudeme. Munici by si ale podle Choura měla umět vyrobit každá země velikosti Česka. Mluvili jsme i o tom, kolik armádních zakázek by měly dostávat české firmy, proč je Chour skeptický ke společné evropské obraně, čím se liší stavba továrny v Evropě a v USA a co brzdí průmyslovou spolupráci s Ukrajinou.

  4. Sep 23

    Armáda se musí naučit pracovat s daty. I běžný „šum“ může být příprava na válku.

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ S plukovníkem Josefem Daňhelem, náčelníkem štábu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, jsme v našem mobilním studiu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil mluvili o tom, jak se česká armáda připravuje na nové podoby válčení. Jakou roli hraje a bude hrát v konfliktech umělá inteligence? A hrozí, že velitelé začnou její doporučení pouze „odklikávat“? S nástupem nových technologií souvisí i otázka zabezpečení moderních zbraňových systémů, jako jsou F-35 nebo CV90. Jak by měla vypadat kybernetická bezpečnost těchto systémů a proč ji nelze řešit až na konci akvizičního procesu? Od technologií jsme se dostali také k informačnímu působení. Co vlastně znamená strategická komunikace? Jak se liší od informačních a psychologických operací? Mluvili jsme o odolnosti společnosti, kritickém myšlení i o tom, jak může armáda pomáhat, aniž by překročila hranici mezi informováním a manipulací. Nakonec jsme otevřeli i jeden z největších problémů informačních a kybernetických sil: nedostatek lidí. Armáda soutěží o technické specialisty, forenzní analytiky, plánovače i právníky s civilním sektorem. Navíc musí umět řídit jejich kariéry a udržet jejich znalosti v širším bezpečnostním systému. Josef Daňhel je v armádě od roku 2001, prošel zahraničními operacemi v Kosovu a Afghánistánu, působil u prvního německo-holandského sboru NATO a studoval strategická studia na US Army War College.

  5. Sep 18

    Rusové utratili 1,5 mil. lidí. Čeká je mobilizace, kterou nikdo nevyhlásí | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu? A co lze z voleb do Dumy vyčíst o náladách v ruské společnosti? Ruská ekonomika je pod tlakem, ale zatím se nehroutí a Moskva je nadále schopna financovat válku. S rusistou a politologem Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd UK probíráme, jak dlouho může tento model fungovat, zda Rusku skutečně docházejí lidé a jak by mohla vypadat mobilizace. Řeč je také o obcházení západních sankcí, západních firmách, které v Rusku stále působí, a možnosti, že se po skončení války ekonomické vazby mezi Ruskem a Evropou znovu rychle obnoví. Věnujeme se také tomu, co by pro vztahy Ruska s Evropou znamenala silnější role AfD v Německu, a ruským parlamentním volbám a tomu, co z jejich výsledků lze vyčíst o podpoře Putinova režimu a války v ruské společnosti.

  6. Sep 15

    Tálibánec na operačním stole. Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit.  Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.

  7. Sep 11

    Rok 2027 bude pro budoucnost dronů zlomový. Je třeba vycvičit stovky operátorů | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Dokáže si armáda některé drony vyrábět sama pomocí 3D tisku? Jak budou drony spolupracovat s dalšími zbraněmi v rámci „sensor-to-shooter“ cyklu? A potřebuje Česko obří drony typu Reaper nebo Triton? V rozhovoru s kapitánem Davidem Hrachovinou, náčelníkem střediska bezpilotních systémů u 533. praporu, jsme rozebírali, jakou dnes mají v české armádě roli drony, jak se budou cvičit jejich operátoři a proč může být rok 2027 v jejich využívání zlomový. Věnovali jsme se také tomu, jak do práce s drony vstupuje umělá inteligence, kam směřují autonomní systémy a jak se armáda připravuje na obranu proti dronům. Řeč přišla i na testovací cvičení Drone Shield a na zkušenosti zemí NATO, které jsou v používání dronů nejdál.

  8. Sep 8

    Data jsou nová munice. My se nechystáme na válku typu Ukrajina. NATO je jinde | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ Válka budoucnosti bude stále transparentnější. Družice, drony, kamery, mobily a další senzory budou vytvářet obrovské množství dat o tom, co se na bojišti děje. Pro velitele tak nebude klíčové jen informace získat, ale především je včas vyhodnotit a správně podle nich rozhodnout. S plk. Ing. Denisem Dúbravčíkem, pilotem L-159 a bývalým velitelem 212. taktické letky, jsme mluvili o tom, jak se mění způsob vedení války a co znamenají Multi-Domain Operations pro budoucnost české armády a celé Aliance. Probrali jsme propojení jednotlivých domén, digitalizaci, umělou inteligenci i to, proč samotné moderní zbraňové systémy nestačí. Došlo i na kvantové technologie, vesmírnou doménu, autonomní systémy a budoucnost pilotovaných letounů. Na závěr rozhovoru zve plk. Dubravčík všechny na Dny NATO v Ostravě & Dny Vzdušných sil AČR. Na místě budeme i my, podcast 10꞉35! Podcastové studio, merch, autogramiáda, prodej knih a další. V sobotu a neděli 19. a 20. září se na vás těšíme na letišti Leoše Janáčka!

See All (169)

About

Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.

Information

  • Creator
    10:35
  • Years Active
    2022 - 2026
  • Episodes
    169
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © 10:35
  • Show Website
    10:35

You Might Also Like