Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Pěstuj prostor
  • 0.0 (0)
  • Visual Arts

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

  1. 2d ago

    „Nedělám kompromisy, s klienty mám společný cíl,“ tvrdí architekt Radek Lampa

    Architekt Radek Lampa, spoluzakladatel pražského ateliéru ra15, v úvodu prvního dílu rozhovoru s Petrem Klímou vzpomíná na studium na plzeňské stavební průmyslovce i na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Přibližuje atmosféru architektonického vzdělávání v době před rokem 1989, kdy se studující seznamovali se zahraničním děním především prostřednictvím časopisů a neformálních diskusí. Za zásadní zkušenost považuje Lampa své působení v AP ateliéru Josefa Pleskota v 90. letech minulého století. Právě ve spolupráci s Pleskotem se naučil přemýšlet o architektuře v širších souvislostech a stavět návrhy na promyšlené koncepci. V další části rozhovoru popisuje Lampa založení ateliéru FACT se čtyřmi dalšími partnery, stejně jako následné fungování vlastní kanceláře. Mluví o důležitosti partnerského vztahu mezi architektem a klientem, o snaze udržet ve stále větším týmu otevřenou a demokratickou tvůrčí atmosféru i o ambici vybudovat ateliér schopný obstát v mezinárodní konkurenci. Kriticky přitom hodnotí postavení české architektury v Evropě a zamýšlí se nad tím, proč tuzemské kanceláře zatím jen obtížně získávají významnější zakázky v zahraničí. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:10) studium v Plzni (09:32) spolupráce s Josefem Pleskotem (23:07) ateliéry FACT a ra15 (30:03) vývoj ateliéru ra15 (39:28) mezinárodní konkurence Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  2. Oct 1

    „Umělá inteligence za mě dělá špinavou práci,“ říká architekt Martin Kaftan

    Druhá část rozhovoru s architektem a pedagogem Martinem Kaftanem se soustředí na jeho současné působení na Fakultě architektury VUT v Brně i na témata, která dlouhodobě formují jeho práci. Jako vedoucí Ústavu experimentální tvorby se na akademické půdě věnuje možnostem digitálního navrhování a výroby, robotice, energetice a udržitelnosti a společně se studujícími hledá cesty, jak experimentální přístup uplatnit nejen ve výzkumu, ale také v realizovaných projektech. Experiment přitom chápe jako způsob, jak pomocí konkrétní metody ověřovat nové materiály, technologie i samotné principy navrhování. V pokračování rozhovoru s Petrem Klímou mluví Martin Kaftan také o proměně architektonické profese vyvolané využíváním umělé inteligence, algoritmů a 3D tisku, o výzkumu energetických toků ve městech nebo o hledání nových stavebních typologií v reakci na klimatické a environmentální změny. Přibližuje zkušenosti s vertikálními farmami i projekty vznikajícími se studenty – od experimentů s novými materiály až po návrh technického zázemí antarktické stanice. Vrací se ale také k vlastní potřebě fyzicky tvořit a pracovat s materiálem, jako je výroba dřevěných rámů kol nebo současné experimenty spojené s rychlostní kanoistikou. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (00:38) působení na FA VUT (11:22) AI v architektuře (14:53) experimentální architektura a environmentální výzvy (32:30) spolupráce se studenty (36:31) osobní projekty Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  3. Sep 17

    „Čeští studující nejsou horší. V zahraničí jsou ale větší možnosti,“ říká architekt a pedagog Martin Kaftan

    Podcastovou sérii o architektuře Od Západu nefouká? po letní pauze otevírá dvoudílný rozhovor s architektem a pedagogem Martinem Kaftanem. První část rozhovoru sleduje Kaftanovu pozoruhodnou životní a profesní cestu z rodné Plzně přes New Jersey, Londýn a Štýrský Hradec do Znojma a na Fakultu architektury VUT v Brně. Od vyučení elektrikářem a služby u policie se Martin posléze dostal ke studiu architektury na New Jersey Institute of Technology a londýnské Bartlett School of Architecture, kde objevil svět digitální a parametrické architektury, který zásadně ovlivnil jeho další profesní směřování. V rozhovoru s Petrem Klímou se Martin Kaftan ohlíží za studiem a prvními profesními zkušenostmi v USA, působením v londýnském ateliéru Foster + Partners i za návratem do střední Evropy, kde se postupně vydal cestou výuky a výzkumu. Mluví o možnostech digitálního navrhování a robotické výroby, o zkušenostech z předních zahraničních škol i o rozdílech mezi českým a zahraničním akademickým prostředím. Dnes jako vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně předává své bohaté zkušenosti další generaci architektů a architektek a připomíná, že rozdíl mezi českými a zahraničními školami nespočívá ani tak v kvalitě studujících jako spíše v příležitostech, kontaktech a možnostech, které jim školy dokážou nabídnout. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:32) z Plzně do Ameriky a k architektuře (16:40) praxe v New Yorku a magisterské studium v Londýně (31:17) návrat do ČR z působení u Normana Fostera a akademická dráha v Grazu (43:14) reflexe studia architektury v Čechách a v zahraničí Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  4. Jun 25

    „Každý veřejný prostor má své vrcholy a pády. I náplavky,“ shodují se Petr Janda a Jakub Mareš

    Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která se uskutečnila 8. června 2026 na plzeňské náplavce u řeky Radbuzy, se Petr Klíma setkal s architektem Petrem Jandou a architektem Jakubem Marešem – dvěma osobnostmi, které výrazně ovlivnily podobu pražských a plzeňských náplavek. Rozhovor se neomezil jen na historii jejich vzniku, ale otevřel širší otázky role řek ve městě, občanských iniciativ, architektury veřejného prostoru i proměny vztahu lidí k městskému prostředí. Oba hosté popsali cestu od prvních kulturních aktivit k rozsáhlým revitalizacím, zkušenosti se spoluprací s městy i správci vodních toků. Zároveň poukázali na to, že se veřejný prostor rodí z dlouhodobé práce, experimentů a dialogu. Debata nabídla také kritickou reflexi gentrifikace, správy náplavek a úvah o jejich dalším rozvoji. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (02:51)   kvalita a potenciál náplavek jako veřejného prostoru (06:47)  proměna pražské náplavky (28:06)  od myšlenky k plzeňské náplavce (30:36)  hybatelé veřejného mínění (54:54) povodňové limity a opatření (1:05:04) pěšky podél řeky Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  5. Jun 11

    „Infrastruktura se v Plzni stala nástrojem destrukce,“ říká Roman Koucký

    Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která vznikla 13. května v Semlerově rezidenci v Plzni, se Petr Klíma setkal s architektem Romanem Kouckým a architektkou Editou Lisecovou, dvojicí výrazných osobností české architektury s plzeňskými kořeny. V rozhovoru nejprve probírali proměny Plzně v posledních desetiletích – zmínili rozhodnutí, která zásadně ovlivnila podobu města i příležitosti, jež podle obou hostů zůstaly nevyužité. Pak představili urbanistické projekty kanceláře koucky-arch.cz pro Plzeň – předně soutěžní návrhy pro soutěže na řešení tzv. Jižního města (2007) a vnitřní části města (2012). Studie Kouckého týmu prosazovaly rozvoj uvnitř stávající městské struktury místo další expanze do krajiny. V rozhovoru vzápětí došlo i na návrh úpravy prostoru U Jána či na metodiku, která měla Plzni posloužit při přípravě nového územního plánu, uplatnila se však jen zčásti. Možná řešení uzlových bodů či celých území ve městě ilustrovali Koucký s Lisecovou na vybraných příkladech z několika desítek studentských projektů, které pod jejich vedením vznikly v ateliéru 1+XX na Fakultě architektury ČVUT. Koucký a Lisecová v debatě před zaplněným sálem připomněli i projekty kanceláře koucky-arch.cz týkající se místa U Zvonu a Západočeské galerie v Plzni, a to včetně soutěžního návrhu nové budovy galerie nebo realizovaných úprav interiérů historického domu s výstavní síní „13“ i budovy Masných krámů. Vedle kritické reflexe fungování českého urbanismu, plánování a politického rozhodování vyjádřili oba hosté v závěru natáčení přesvědčení, že města potřebují srozumitelnou dlouhodobou vizi a odvahu ji naplňovat. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (03:00)   proměny Plzně v průběhu několika desetiletí (10:37) soutěž Plzeň – Jižní město (2007) (22:08)  soutěž Plzeň – řešení vnitřní části města (2012) (32:08)  studie lokality U Jána (po roce 2012) (53:19) soutěž na návrh urbanisticko-architektonického řešení prostoru U Zvonu (2008–2009) (56:00) realizace interiérů pro Západočeskou galerii (výstavní síň „13“) Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  6. May 28

    „Současnost je stejně hodnotná jako minulost,” říká architekt Roman Koucký

    Druhý díl rozhovoru s profesorem Romanem Kouckým se soustředí na jeho dlouhodobé uvažování o urbanismu, plánování měst a kritiku současného přístupu k jejich rozvoji. Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů i o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, kompromisnost veřejného rozhodování i nedostatek odvahy přijímat odvážnější urbanistická řešení. V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:01)   kritika územního plánování (09:29) Metropolitní plán Prahy (16:52) česká města v pasti stagnace (25:42)  využití digitálních nástrojů při plánování měst (29:02) kritika památkové péče (46:38) developeři jako hybatelé rozvoje (49:36) architekti ve veřejné debatě Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  7. May 14

    „Architekti mají být součástí veřejné diskuse,“ tvrdí Roman Koucký

    První díl rozhovoru s Romanem Kouckým sleduje formování jeho architektonického myšlení i vývoj jeho profesní kariéry od studia na Fakultě architektury ČVUT v 80. letech přes aktivity spojené se skupinou Zlatí orli, Zlatou školou architektury a nakladatelstvím Zlatý řez po jeho pedagogické působení, které započalo v 90. letech. Koucký vzpomíná na atmosféru normalizační školy, generační střet s pozdním modernismem i hledání nového jazyka architektury v závěru 80. let. Popisuje význam neformálních iniciativ a mezigeneračních setkání se skupinou Středotlací, spolupráci s Martinem Kotíkem a Martinem Rajnišem i vznik paralelních vzdělávacích platforem, které podle něj pomáhaly otevírat české prostředí současnému architektonickému myšlení. V rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také svému působení na Fakultě architektury ČVUT, proměně architektonického vzdělávání a principům urbanismu, které rozvíjí od 80. let dodnes. Kriticky reflektuje současnou podobu akademického prostředí a postavení architekta ve veřejné debatě. Mluví o konceptu elementárního urbanismu a zkušenostech s přípravou regulačních plánů, zejména v Ústí nad Labem. Rozhovor zároveň ukazuje Kouckého jako výrazného pedagoga a veřejně promlouvajícího architekta, který i přes rostoucí skepsi stále hledá možnosti, jak prostřednictvím výuky či publikační činnosti ovlivňovat budoucí generace architektů i podobu tuzemských měst. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (02:00)   studium na FA ČVUT (80. léta minulého století) (07:43) Zlatí orli a Zlatá škola architektury (1989–1990) (23:00) nakladatelství Zlatý řez (90. léta) (26:26) působení na FA ČVUT: reflexe proměn architektonického vzdělávání během posledních dekád (35:42) veřejná role architekta (44:16) proměny urbanismu od 80. let Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  8. Apr 30

    „Co vymyslím, jinde neexistuje,“ prohlašuje architekt Jan Louda

    Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství. V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:50)  divadlo Spirála (08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura (15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu (27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scény Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

See All (71)

About

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

Information

You Might Also Like