Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Pěstuj prostor
  • 0.0 (0)
  • VISUAL ARTS

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

  1. 6D AGO

    "Loos did not seek to remake people,” says Professor Christopher Long

    In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society. Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930. The conversation is conducted in English. What you’ll hear in the interview: (00:00) intro (02:16) Vienna Secession (08:36) Raumplan as a spatial ornament? (17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary?  (29:27) Late Loos and the Question of Authorship Editing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Music, sound design: Jan Balcar You can send us feedback on the podcast at ⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Follow us on social media:  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ and ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    42 min

  2. FEB 5

    „Loos nechtěl lidi předělávat,“ říká profesor Christopher Long

    Ve druhé části rozhovoru se Petr Klíma s historikem umění a architektury Christopherem Longem vracejí k rozvoji secese ve Vídni kolem roku 1900 a k otázce, z jakého společenského a kulturního kontextu vyrůstá Loosova architektura. Long představuje secesi nikoli jako pouhý dekorativní styl, ale jako odpověď tehdejší doby na rozpor mezi historismem a modernizující se společností. Dalším stěžejním tématem dialogu je Loosův koncept raumplanu. Christopher Long upozorňuje, že nešlo o samoúčelný architektonický koncept, ale o prostorový rámec života buržoazních rodin a zároveň součást vývoje architektury mezi tradicí a modernismem. Právě do napjatého vztahu mezi evolučním a revolučním přístupem, mezi kontinuitou a diskontinuitou, profesor Long dílo Adolfa Loose vsazuje. V rozhovoru se také dotýká otázky autorství a role Loosových spolupracovníků; vrací se i k jeho pozdním letům, poznamenaným nemocí a proměnami společnosti kolem roku 1930. Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (02:16) vídeňská secese (08:36) raumplan jako prostorový ornament? (17:33) předchůdce modernismu, nebo revolucionář?  (29:27) pozdní Loos a otázka autorství Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    43 min

  3. JAN 29

    “According to Loos, the crime lies in the misuse of ornament,” notes Christopher Long.

    In the next episode of the podcast series on Adolf Loos, Petr Klíma talks to American art and architecture historian Christopher Long about his new book Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays. Together they explore how Loos became a mythic figure and why he was long known mainly for his provocative writings, while his architectural work remained overlooked. Long also discusses how this image was reinforced by later interpretations in secondary literature as well as by Loos’s own reluctance to publicize and promote his architectural work. The first part of the conversation focuses primarily on a new reading of the essay “Ornament and Crime” and on how Loos’s attitude toward ornament evolved over time. Long demonstrates that Loos’s famous formulation was not originally intended as a normative judgment, but rather as a description of a cultural and evolutionary process, referring mainly to objects of everyday use. He distinguishes between the early Loos, who observed these changes from a distance, and the later Loos, who—after a series of personal and professional disappointments—began to present himself as their initiator. The discussion thus develops into a broader reflection on why it is necessary today to reread Loos’s work in its full depth and within the historical context in which the architect’s ideas took shape. The conversation is conducted in English. What you’ll hear in the interview: (00:00) intro (01:18) Adolf Loos between myth and reality (08:21) Loos’s intellectual standing (14:05) Loos as a writer (33:04) Reconsidering Loos’s Essay “Ornament and Crime” Editing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Music, sound design: Jan Balcar You can send us feedback on the podcast at ⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Follow us on social media:  ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ and ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    41 min

  4. JAN 22

    „Ornament není zločin. Podle Loose je zločinem jeho zneužívání,“ říká historik architektury Christopher Long

    V dalším dílu podcastové série věnované Adolfu Loosovi vede Petr Klíma rozhovor s americkým historikem architektury Christopherem Longem, jehož nová kniha Adolf Loos: Ruminations and Revisions. Essays se pokouší zásadně přehodnotit způsob, jakým je Loos dodnes čten a interpretován. Rozhovor se zaměřuje na mechanismy Loosovy mytizace a na to, proč byl po dlouhou dobu vnímán především jako polemik a autor provokativních textů, zatímco jeho architektonické dílo zůstávalo stranou pozornosti. Long vysvětluje, jak k tomuto zkreslení přispěly nejen pozdější interpretace sekundární literatury, ale i Loosův vlastní zdrženlivý postoj k publikování a propagaci svého architektonického díla. První část rozhovoru je věnována především novému čtení eseje „Ornament a zločin“ a proměnám Loosova postoje k ornamentu v průběhu času. Long ukazuje, že slavná Loosova formulace nebyla původně normativním soudem, ale popisem kulturního a evolučního procesu, vztahujícího se především k předmětům každodenní potřeby. Rozlišuje přitom mezi raným Loosem, který vystupoval spíše jako pozorovatel těchto proměn, a pozdním Loosem, jenž se po osobních i profesních zklamáních začal prohlašovat za jejich iniciátora. Rozhovor se tak stává širší úvahou o tom, proč je dnes nutné Loosovo dílo číst znovu, v celé jeho hloubce a s ohledem na historický kontext, v němž architektovo myšlení vznikalo. Rozhovor je veden v angličtině a je doplněn o český dabing. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:18) Adolf Loos mezi mýtem a skutečností  (08:21) intelektuální status Loose (14:05) Loos jako spisovatel (33:04) přehodnocení Loosovy eseje „Ornament a zločin“ Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    41 min

  5. JAN 8

    „Nestačí mít interiér od Loose – je potřeba v něm umět žít,“ tvrdí Petr Domanický

    Čtvrtý díl podcastové série věnované Adolfu Loosovi zasazuje vznik i další osudy Loosových plzeňských realizací do širšího historického a společenského kontextu. Petr Klíma se v pokračování rozhovoru s historikem architektury Petrem Domanickým vrací do roku 1907, kdy Loos poprvé vstoupil do prostředí rychle se rozvíjející průmyslové Plzně. Domanický přibližuje síť vzájemně propojených židovských rodin, jejich vazby na Vídeň i kulturní rozhled, který stál u zrodu Loosových plzeňských zakázek. Představuje zároveň příběh rodiny Jany a Oskara Semlerových – jejich podíl na kulturním a hospodářském rozvoji Plzně, nucenou emigraci, ztrátu majetku i komplikované poválečné restituce. Poukazuje přitom na to, že skutečný odkaz Loosových interiérů i rodiny Semlerových nespočívá pouze v hmotné architektuře, ale také v kontinuitě paměti a hodnot, které přetrvaly navzdory historickým zlomům. V závěru dialogu se pozornost obou protagonistů obrací k úvahám o dnešním vztahu k architektonickému dědictví a kvalitě prostředí, ve kterém žijeme. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:46) architektura a urbanismus Plzně na přelomu 19. a 20. století (08:21) okolnosti příchodu Adolfa Loose do Plzně (17:08) interiéry a životní styl skryté za nenápadnými fasádami (28:05) rodina Semlerových: odkaz, který přežil ztrátu  Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    48 min

  6. 12/18/2025

    „Loos pracoval s interiérem jako s divadelní scénou,“ říká Petr Domanický

    Třetí díl podcastové série věnované odkazu architekta Adolfa Loose se odehrál formou veřejné nahrávky v prostoru Semlerovy rezidence v Plzni – v jednom z nejvýznamnějších loosovských interiérů u nás, jehož obnova a otevření veřejnosti patří k největším památkářským výkonům posledních let. Petr Klíma v první části rozhovoru s historikem architektury a kurátorem sbírky architektury Západočeské galerie v Plzni Petrem Domanickým otevírá témata dlouhodobého výzkumu Loosova díla v Plzni, okolnosti obnovy Semlerovy rezidence i Loosovo charakteristické řešení interiérů. V dialogu zaznívají i Domanického osobní zkušenosti z průběhu rekonstrukce – od práce s archivními prameny a spolupráce s restaurátory až po hledání autentického dobového vybavení a drobných artefaktů, které dotvářejí výslednou atmosféru interiéru. Rozhovor ukazuje Semlerovu rezidenci nejen jako významnou architektonickou památku, ale také jako živý prostor odrážející snahu o citlivou interpretaci Loosova díla pro současné publikum. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (05:39) výzkum Loosova díla v Plzni a role Petra Domanického (11:04) Loos – Plzeň – souvislosti (17:40) počátky obnovy Semlerovy rezidence (37:54) cesta k autentickému interiéru (55:45) divadelní charakter Loosových interiérů Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    1h 14m

  7. 12/04/2025

    „Z Loosových interiérů v Plzni se stal fenomén,“ říká památkář Karel Zoch

    První díl série věnované odkazu architekta Adolfa Loose, od jehož narození si letos připomínáme 155 let, se zaměřil na nové objevy spojené s jeho životem a tvorbou v Brně, Vídni a Paříži. Druhá část cyklu se soustředila na architektovo působení v Plzni. Natáčení probíhalo v jedné z Loosových realizací – v interiéru domu Brummelových. Petr Klíma se v dialogu s plzeňským památkářem Karlem Zochem ohlíží za dlouhodobým úsilím o poznání, záchranu, obnovu a zpřístupnění Loosových plzeňských děl. V rozhovoru zazní, jak se z prvních neoficiálních návštěv staly pravidelné prohlídky pro veřejnost, proč byl rok 2015 přelomový a jakou roli v celém procesu sehrála odborná veřejnost, aktivita médií i politická podpora. Oba protagonisté rovněž připomínají, které interiéry se v Plzni podařilo obnovit, jaké projekty se dále připravují a proč je stále živá debata o různých přístupech k obnově alespoň částečně dochovaných prostorů. Z rozhovoru vyplynulo, že rehabilitace Loosova zdejšího díla ještě zdaleka není u konce – po probíhající rekonstrukci domu Semlerových na Klatovské třídě 19, jejíž součástí bude i vybudování nových expozic, by se další práce mohly v budoucnu odehrát v domě Hirschových v Plachého ulici. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:38) cesta k Adolfu Loosovi (05:01) zpřístupňování Loosových interiérů (10:33) obnovené interiéry a budoucí projekty (27:09) dva přístupy k obnově Loosových interiérů (38:03) osobní objevy a výzkum (50:41) Brummelův dům Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    1h 7m

  8. 11/20/2025

    „Podle Loose chyběla Čechům k dokonalosti jen znalost jeho díla,“ říkají historičky architektury Dagmar Černoušková a Jana Kořínková

    V letošním roce slavíme 155 let od narození architekta Adolfa Loose, který ve své době změnil způsob přemýšlení o prostoru. Úvodní díl série věnované jeho dílu i odkazu přibližuje nejnovější poznatky o Loosově životě v souvislosti s jeho rodným Brnem, Plzní, Vídní či Paříží. Historičky umění a architektury Dagmar Černoušková z Muzea města Brna a Jana Kořínková z Fakulty výtvarných umění VUT v záznamu veřejné nahrávky podcastu představují své nedávné badatelské objevy, které učinily na základě nalezené korespondence, digitalizovaných pramenů z vídeňských knihoven i unikátnímu konvolutu fotografií Loosova brněnského investora Viktora Bauera, díky kterému se podařilo identifikovat dosud neznámé Loosovy interiéry a mobiliář. V rozhovoru s Petrem Klímou odkrývají obě historičky Loosovy profesní i společenské vazby na osobnosti své doby – od Bohumila Markalouse a bratří Čapků až po Jana Zrzavého či generála Klecandu. První zmíněný například ve svém dopise Janu Mukařovskému z roku 1942 charakterizoval Loose jako „primitiva nezatíženého věděním“, člověka „chorobně zaostřeného instinktu“ s úctou k materiálu a hmotě. Zazní i postřehy z deníku plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka, které Loose zachycují jako charismatického, někdy však neukázněného tvůrce. Rozhovor se dotýká i závěru architektova života – Loos zemřel v roce 1933 v zuboženém stavu, přičemž jeho přátelé museli platit náklady na léčbu a pohřeb. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (05:17) cesta k Loosovi (23:46) Adolf Loos a jeho síť kontaktů (53:52) Loosova osobnost a pověst Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

    1h 6m
See All (58)

About

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

Information

You Might Also Like