Od Západu nefouká? Podcast o architektuře

Pěstuj prostor
  • 0.0 (0)
  • Visual Arts

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

  1. Jun 25

    „Každý veřejný prostor má své vrcholy a pády. I náplavky,“ shodují se Petr Janda a Jakub Mareš

    Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která se uskutečnila 8. června 2026 na plzeňské náplavce u řeky Radbuzy, se Petr Klíma setkal s architektem Petrem Jandou a architektem Jakubem Marešem – dvěma osobnostmi, které výrazně ovlivnily podobu pražských a plzeňských náplavek. Rozhovor se neomezil jen na historii jejich vzniku, ale otevřel širší otázky role řek ve městě, občanských iniciativ, architektury veřejného prostoru i proměny vztahu lidí k městskému prostředí. Oba hosté popsali cestu od prvních kulturních aktivit k rozsáhlým revitalizacím, zkušenosti se spoluprací s městy i správci vodních toků. Zároveň poukázali na to, že se veřejný prostor rodí z dlouhodobé práce, experimentů a dialogu. Debata nabídla také kritickou reflexi gentrifikace, správy náplavek a úvah o jejich dalším rozvoji. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (02:51)   kvalita a potenciál náplavek jako veřejného prostoru (06:47)  proměna pražské náplavky (28:06)  od myšlenky k plzeňské náplavce (30:36)  hybatelé veřejného mínění (54:54) povodňové limity a opatření (1:05:04) pěšky podél řeky Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  2. Jun 11

    „Infrastruktura se v Plzni stala nástrojem destrukce,“ říká Roman Koucký

    Ve veřejné nahrávce podcastu Od Západu nefouká?, která vznikla 13. května v Semlerově rezidenci v Plzni, se Petr Klíma setkal s architektem Romanem Kouckým a architektkou Editou Lisecovou, dvojicí výrazných osobností české architektury s plzeňskými kořeny. V rozhovoru nejprve probírali proměny Plzně v posledních desetiletích – zmínili rozhodnutí, která zásadně ovlivnila podobu města i příležitosti, jež podle obou hostů zůstaly nevyužité. Pak představili urbanistické projekty kanceláře koucky-arch.cz pro Plzeň – předně soutěžní návrhy pro soutěže na řešení tzv. Jižního města (2007) a vnitřní části města (2012). Studie Kouckého týmu prosazovaly rozvoj uvnitř stávající městské struktury místo další expanze do krajiny. V rozhovoru vzápětí došlo i na návrh úpravy prostoru U Jána či na metodiku, která měla Plzni posloužit při přípravě nového územního plánu, uplatnila se však jen zčásti. Možná řešení uzlových bodů či celých území ve městě ilustrovali Koucký s Lisecovou na vybraných příkladech z několika desítek studentských projektů, které pod jejich vedením vznikly v ateliéru 1+XX na Fakultě architektury ČVUT. Koucký a Lisecová v debatě před zaplněným sálem připomněli i projekty kanceláře koucky-arch.cz týkající se místa U Zvonu a Západočeské galerie v Plzni, a to včetně soutěžního návrhu nové budovy galerie nebo realizovaných úprav interiérů historického domu s výstavní síní „13“ i budovy Masných krámů. Vedle kritické reflexe fungování českého urbanismu, plánování a politického rozhodování vyjádřili oba hosté v závěru natáčení přesvědčení, že města potřebují srozumitelnou dlouhodobou vizi a odvahu ji naplňovat. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (03:00)   proměny Plzně v průběhu několika desetiletí (10:37) soutěž Plzeň – Jižní město (2007) (22:08)  soutěž Plzeň – řešení vnitřní části města (2012) (32:08)  studie lokality U Jána (po roce 2012) (53:19) soutěž na návrh urbanisticko-architektonického řešení prostoru U Zvonu (2008–2009) (56:00) realizace interiérů pro Západočeskou galerii (výstavní síň „13“) Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  3. May 28

    „Současnost je stejně hodnotná jako minulost,” říká architekt Roman Koucký

    Druhý díl rozhovoru s profesorem Romanem Kouckým se soustředí na jeho dlouhodobé uvažování o urbanismu, plánování měst a kritiku současného přístupu k jejich rozvoji. Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů i o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, kompromisnost veřejného rozhodování i nedostatek odvahy přijímat odvážnější urbanistická řešení. V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:01)   kritika územního plánování (09:29) Metropolitní plán Prahy (16:52) česká města v pasti stagnace (25:42)  využití digitálních nástrojů při plánování měst (29:02) kritika památkové péče (46:38) developeři jako hybatelé rozvoje (49:36) architekti ve veřejné debatě Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  4. May 14

    „Architekti mají být součástí veřejné diskuse,“ tvrdí Roman Koucký

    První díl rozhovoru s Romanem Kouckým sleduje formování jeho architektonického myšlení i vývoj jeho profesní kariéry od studia na Fakultě architektury ČVUT v 80. letech přes aktivity spojené se skupinou Zlatí orli, Zlatou školou architektury a nakladatelstvím Zlatý řez po jeho pedagogické působení, které započalo v 90. letech. Koucký vzpomíná na atmosféru normalizační školy, generační střet s pozdním modernismem i hledání nového jazyka architektury v závěru 80. let. Popisuje význam neformálních iniciativ a mezigeneračních setkání se skupinou Středotlací, spolupráci s Martinem Kotíkem a Martinem Rajnišem i vznik paralelních vzdělávacích platforem, které podle něj pomáhaly otevírat české prostředí současnému architektonickému myšlení. V rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také svému působení na Fakultě architektury ČVUT, proměně architektonického vzdělávání a principům urbanismu, které rozvíjí od 80. let dodnes. Kriticky reflektuje současnou podobu akademického prostředí a postavení architekta ve veřejné debatě. Mluví o konceptu elementárního urbanismu a zkušenostech s přípravou regulačních plánů, zejména v Ústí nad Labem. Rozhovor zároveň ukazuje Kouckého jako výrazného pedagoga a veřejně promlouvajícího architekta, který i přes rostoucí skepsi stále hledá možnosti, jak prostřednictvím výuky či publikační činnosti ovlivňovat budoucí generace architektů i podobu tuzemských měst. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (02:00)   studium na FA ČVUT (80. léta minulého století) (07:43) Zlatí orli a Zlatá škola architektury (1989–1990) (23:00) nakladatelství Zlatý řez (90. léta) (26:26) působení na FA ČVUT: reflexe proměn architektonického vzdělávání během posledních dekád (35:42) veřejná role architekta (44:16) proměny urbanismu od 80. let Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  5. Apr 30

    „Co vymyslím, jinde neexistuje,“ prohlašuje architekt Jan Louda

    Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství. V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:50)  divadlo Spirála (08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura (15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu (27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scény Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  6. Apr 16

    „Architektura musí být vidět do posledního šroubku,“ tvrdí Jan Louda

    V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH.  V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:08)  studium strojírenství a cesta k architektuře (09:54) vztah s Karlem Pragerem (14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983) (30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury (43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum Harrachov Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  7. Apr 2

    „Stavby tvůrce mrakodrapů Zdeňka Kuny obstojí i dnes,“ říká Tereza Macháčková

    Nový díl podcastu pokračuje v sérii věnované plzeňským „expatům“ a v rozhovoru Petra Klímy s historičkou architektury Terezou Macháčkovou připomíná architekta Zdeňka Kunu, od jehož narození letos uplyne 100 let. Macháčková, která Kunovi věnovala svou diplomovou práci a měla možnost s ním opakovaně hovořit, přibližuje jeho plzeňské kořeny, pražská studia i profesní dráhu spojenou především s Prahou a úzce provázanou s vývojem československé architektury druhé poloviny 20. století. Rozhovor se zaměřuje na Kunovy klíčové realizace: na výškové budovy Strojimportu a Motokovu nebo dostavbu východní tribuny Strahovského stadionu, stejně jako na projekty, v nichž Zdeněk Kuna musel citlivě reagovat na historickou zástavbu, například československé obchodní zastupitelství v Miláně či objekt Omnipolu v Praze. Epizoda se také dotýká architektova angažovaného postavení před rokem 1989, kdy Zdeněk Kuna vedl jako ředitel Krajský projektový ústav Praha, stál v čele Svazu architektů a jako pedagog působil na pražské UMPRUM. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (05:39) studium Zdeňka Kuny a jeho vztah k Plzni (13:20) výškové budovy pro podniky zahraničního obchodu (46:35) východní tribuna Strahovského stadionu (53:11) pedagogická praxe a profesní uplatnění po roce 1989 Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

  8. Mar 19

    „Brummelův dům je moje druhé loosovské dítě,“ říká Maria Szadkowska

    Loosovskou sérii podcastu Od Západu nefouká? uzavírá rozhovor Petra Klímy s badatelkou a kurátorkou Marií Szadkowskou, která se intenzivně věnuje výzkumu a zprostředkovávání díla Adolfa Loose již několik desítek let. Dialog sleduje profesní dráhu Szadkowské od prvního setkání s Müllerovou vilou přes podíl na její obnově a budování Studijního a dokumentačního centra až po současné působení v Brummelově domě v Plzni. V první polovině se rozhovor soustředí na proměnu Müllerovy vily v jeden z prvních tuzemských příkladů tzv. house muzea a na hledání způsobu, jak zpřístupnit autentický interiér bez narušení jeho charakteru. Diskuse se dotýká Loosova důrazu kladeného na detail i širších otázek muzejní interpretace moderní architektury. Maria Szadkowska se také vrací k někdejšímu loosovskému sympoziu v Plzni a vzniku tzv. plzeňského memoranda za záchranu Loosových interiérů. V souvislosti s pražskou vilou Rothmayerových zmiňuje i osobnost Boženy Rothmayerové a hovoří i o Brummelově domu, jehož další směřování otevírá témata ochrany, badatelského zázemí i nových forem prezentace Loosova zdejšího díla. Závěr rozhovoru pak odhaluje méně známé souvislosti Loosova díla, zejména jeho vztah k hnutí Arts and Crafts a otázkám řemesla a autenticity. Co v rozhovoru uslyšíte:  (00:00) intro (01:57) první setkání s Adolfem Loosem (07:07) nové poznatky z obnovy Müllerovy vily (20:40) memorandum o záchraně a zpřístupnění Loosových interiérů v Plzni (26:33) Müllerova vila jako příklad úspěšného „house muzea“ (39:10) srovnání Loose s manželi Rothmayerovými a osobnost Boženy Rothmayerové (47:52) působení v Brummelově domě a budoucí vize (59:58) souvislost díla Adolfa Loose s principy hnutí Arts & Crafts Editace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka Šámalová Hudba, zvukový design, fotografie: Jan Balcar Zpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klima@pestujprostor.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. Sledujte nás na sociálních sítích ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

See All (68)

About

Podcast představuje současné plzeňské architektky a architekty, které kromě vysoké úrovně jejich práce spojuje i generační blízkost – architektuře se začali věnovat po roce 1989. V rozhovorech přibližují své osobní i pracovní postoje, motivace, zkušenosti, vývoj svého vztahu k architektuře, genezi a záběr svých ateliérů i vybrané realizace. Tvůrci podcastu se snaží veřejnosti zprostředkovat současnou plzeňskou architekturu, upozornit na místní tvůrce a reflektovat jejich tvorbu. Připravuje a moderuje Petr Klíma ze spolku Pěstuj prostor. Zpětnou vazbu mu můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.

Information

You Might Also Like