Nový svět

Michal Půr, Miroslav Bárta, Martin Kovář.
  • 0.0 (0)
  • PHILOSOPHY
  • UPDATED DAILY

Svět je v pohybu a „budoucnost“ je dnes. Egyptolog Miroslav Bárta, historik Martin Kovář a co-founder Datarunu Michal Půr jsou vaši průvodci novou realitou.

  1. 8H AGO

    Metternich, Evropa a my

    V Evropě přichází po pádu Napoleona nová éra. Kontinent vyčerpaný revolucemi, válkami a rozvratem hledá řád, který by zabránil dalšímu kolapsu. Do této doby vstupuje kníže Klemens von Metternich – muž, který nechce tvořit nový, liberální svět, ale chce zachránit ten starý. Sází na rovnováhu sil, legitimitu panovnických dynastií a, bude-li to nutné k jejich udržení u moci, i princip intervence. Pod povrchem návratu “starých monarchií” ale klíčí národní obrození, liberalismus a sílící požadavek “třetího stavu” na podíl na správě “věcí verejnych”. To, co Metternich považuje za nebezpečný virus, je pro jiné začátkem moderní Evropy. Vídeňský kongres, Svatá aliance i dramatický útěk z revoluční Vídně roku 1848 nejsou jen historickými epizodami, ale součástí hlubší otázky: lze dějiny zastavit silou represí a diplomatické konstrukce? O tom, proč byl Metternich architektem stability i symbolem politické “reakce”, proč se k němu vracel Henry Kissinger a zda dnes existují státníci schopní udržet rovnováhu mezi velmocemi, pojednává tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek. Přijďte se do divadla Hybernia potkat s Novým světem, Insiderem a Bruselským diktátem. Tři podcasty, které dlouhodobě spoluvytvářejí českou debatu o politice a o ekonomice, o Česku, o Evropě i o světě. Lístky koupíte zde. https://www.datarun.cz/mashup

    12 min

  2. 3D AGO

    Zimní olympijské hry | Mi-nu-ty 16

    První zimní olympijské hry se konaly ve francouzském Chamonix na přelomu ledna a února 1924; původně se přitom nejednalo o olympiádu, ale o tzv. Týden zimních sportů, který měl být jen jakousi „předehrou“ či „doplňkem“ ke hrám VIII. olympiády (do pořadí se počítají i hry, které se z různých důvodů neuskutečnily), konaným od května do července téhož roku v Paříži. Úspěch Týdne zimních sportů byl ale tak velký, že jej funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru na svém jednání v Praze v roce 1925 zpětně označili za první zimní olympiádu… Takhle to tedy všechno na počátku roku 1924 začalo. A právě o tom jsou dnešní Minuty NS, stejně jako o našich největších zážitcích ze zimních her, o jejich legendách i o současných hrách v Miláně a Cortině d’Ampezzo. Tak si nás poslechněte, přátelé, a buďte s námi. My jsme s vámi. A budeme s vámi i dál. Vaši Martin, Michal a Mirek

    11 min

  3. SEASON 1, EPISODE 157 TRAILER

    Nový svět #157: Egypt v proměnách času

    Až do přelomu 18. a 19. století se Egypt, pokud jde o jeho novověké dějiny, vyvíjel takřka nezávisle na Evropě. Vpád Napoleonovy armády a jeho vítězství v bitvě u pyramid v červenci 1798 tuto situaci změnily. Egypt sice formálně zůstával součástí Osmanské říše, fakticky si ale za vlády Muhammada Alího budoval samostatnost. Francouzský vliv v zemi nicméně pozvolna rostl, což vedlo v letech 1859–1869 k vybudování Suezského průplavu, který měl — a dodnes má — mimořádný strategický význam. V sedmdesátých letech 19. století Britové využili ekonomických potíží egyptských vládců a získali nad Suezským průplavem kontrolu. Britská superiorita v Egyptě pokračovala i ve 20. století, třebaže „na papíře“ byla egyptská monarchie samostatná. Za druhé světové války se dlouholetý odpor Egypťanů vůči Britům projevil v jejich sympatiích k Německu a Itálii; mocnosti tzv. Osy byly ale posléze poraženy a s koncem války se do Egypta vrátily „britské zájmy“. V první polovině padesátých let 20. století došlo v Egyptě ke státnímu převratu, k moci se dostali vojáci v čele s plukovníkem Gamálem Abd an-Násirem. Ten v roce 1956 znárodnil Společnost Suezského průplavu, což vyvolalo tzv. Suezskou krizi. Britové se nakonec po americkém diplomatickém zásahu museli z Egypta stáhnout a Násirův režim přežil — Egypt se stal suverénním státem. Po Násirově smrti vládli zemi další dva vojáci — Muhammad Anvar as-Sádát a Muhammad Husní Mubárak. Po tzv. arabském jaru byl v roce 2012 zvolen prezidentem Egypta Muhammad Mursí, jeho vláda ale přivedla zemi k rozvratu a na jaře 2013 znovu převzala moc armáda. V červnu 2014 se stal prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísí, jenž je garantem stability a relativně solidního rozvoje Egypta dodnes. O tom všem — i o dalších dílčích tématech — je dnešní Nový svět. Tak nás poslouchejte, přátelé, a vůbec buďte s námi! Vaši Martin, Michal a Mirek

    13 min

  4. FEB 4

    Nový svět #156: Káhira ve snu a probuzení

    Káhira, vítězná v překladu, je jednou z největších metropolí Afriky. Její historie sahá tisíce let zpět a je spojena se starými Egypťany, Peršany, Římany, Řeky, Makedonci i Araby – you name it. Pokaždé vás toto město překvapí, nikdy není stejné a jeho historie i současnost vás chtě nechtě vtáhnou. Od pyramid v Gíze na jejím předměstí, přes světová muzea v čele s Grand Egyptian Museum – největším muzeem na světě věnovaným historii jedné civilizace – až po středověkou historii, Alabastrovou mešitu Mohamada Alího z 19. století, fascinující Arabské jaro a dnešní moderní život, který neustává ani na minutu. Toto je město, které nikdy nespí. Dejte si ho s námi právě teď!

    12 min

  5. JAN 28

    Nový svět #155: Změna rozložení sil na Blízkém východě

    Blízký východ vstupuje do další fáze hluboké proměny. Region, který byl po desetiletí formován zejména soupeřením Izraele a Íránu, rolí Spojených států a opatrnou rovnováhou mezi sunnitskými a šíitskými mocnostmi, se dnes přeskupuje jinak a rychleji, než si Evropa často připouští. Rozpad dosavadních aliancí, oslabení Íránu, nová sebevědomá politika Saúdské Arábie, pragmatický byznysový model Spojených arabských emirátů a návrat Turecka jako klíčového regionálního hráče vytvářejí zcela nové mocenské pole. Události, jako je konflikt kolem Jemenu a ostrova Sokotra, válka v Gaze či proměna vztahů k Izraeli, nejsou izolovanými epizodami, ale symptomy širšího zlomu. O tom, proč se starý blízkovýchodní řád hroutí, čím je nahrazován a proč se zásadní dění odehrává mimo hlavní pozornost evropské veřejnosti, pojednává tento díl Nového světa. Buďte s námi, jsme s Vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek.

    10 min

  6. JAN 21

    Nový svět #154: Co číst v roce 2026?

    Sto padesátý čtvrtý díl Nového světa je vlastně reakcí na Vaše četná přání – přinášíme v něm naše doporučení ke čtení pro rok 2026. Jedná se o odbornou, populárně-vědeckou i krásnou literaturu, o níž se domníváme, že je kvalitní a že by Vás, jako fanoušky Nového světa, mohla bavit. Martin Vám doporučuje například knížku Zbigniewa Rokyty „Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři“, knihu Aleksandry Wojtaszekové „Fjaka. Chorvatská sezóna“ nebo román Markéty Pilátové „Hnízda“, napsaný v nejlepší tradici magického realismu… Mirek Vám doporučuje například knihu Roberta D. Kaplana „Přicházející anarchie“, knihu Františka Janoucha „Případ Andreje Sacharova“ nebo knihu od Toby Wilkinsona „The Last Dynasty: Ancient Egypt from Alexander the Great to Cleopatra“. Michal Vám doporučuje například knihu od Catherine Marridale „Lenin On The Train“, knihu od Hawarda Amose „Russia Starts Here“ nebo knihu od Malcolma Harrise „Palo Alto: A History of California, Capitalism, and the World“. To je jen malý zlomek. Všechny knihy, které jsme doporučili najdete zde: https://shelfie.cz/258-novy-svet- Mějte se hezky a užijte si knížky, ať už si ke čtení vyberete jakékoli. Jsme stále s Vámi, Vaši Martin, Michal a Mirek

    12 min

  7. JAN 20

    Minuty 15: Trump a Nobelova cena míru

    Nobelova cena míru je udělována od roku 1901. Od té doby ji obdrželo několik amerických politiků, včetně prezidentů (Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson, Jimmy Carter, Barack Obama). Současný šéf Bílého domu, republikán Donald Trump, po ní zjevně touží, dosud se jí nicméně nedočkal – a je otázka, zda tomu tak někdy bude. Dnešní Minuty Nového světa jsou věnovány právě Nobelově ceně míru a všemu, co s ní souvisí. Tak si nás poslechněte, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek

    12 min

  8. JAN 15

    Minuty 14: Írán v plamenech

    Režim íránských konzervativních ajatolláhů v čele s Alím Chameneím se ocitl pod dosud největším tlakem. Statisícové protesty v Teheránu i v dalších městech jsou mimořádně silné a vláda je na pokraji zhroucení. Výsledek je nicméně těžké předvídat. Jediný, kdo by snad mohl rebelům efektivně pomoci, je americký prezident Donald Trump, jisté to ale není – USA mají totiž v regionu mnoho zájmů a partnerů a řadě z nich by oslabený teheránský režim vyhovoval… A právě o tom všem, a nejen o blízko- a středovýchodním kontextu, jsou nejnovější Minuty Nového světa. Tak nás poslouchejte, přátelé! Vaši Martin, Michal a Mirek

    10 min
See All (178)

Trailer

About

Svět je v pohybu a „budoucnost“ je dnes. Egyptolog Miroslav Bárta, historik Martin Kovář a co-founder Datarunu Michal Půr jsou vaši průvodci novou realitou.

Information

  • Creator
    Michal Půr, Miroslav Bárta, Martin Kovář.
  • Years Active
    2024 - 2026
  • Episodes
    178
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © Michal Půr, Miroslav Bárta, Martin Kovář.
  • Show Website
    Nový svět

You Might Also Like