Dějiny bez konce

Alarm

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

  1. May 23

    Od národnostních sporů po nacismus a vyhnání Němců. Nacionalismus rozbíjel česko-německé vztahy už od konce 19. století

    Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným.  Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení. Playlist:🤔 Tipy a novinky0:00 - 20:08 Jiří Hutečka, Michael Viktořík - Olomouc ve válce 1914-1919Nicola Di Cosmo, Lorenzo Pubblici - Venice and the Mongols Françoise Vergès - Dekoloniální feminismusAbdulrazak Gurnah - Krádež Pražské povstání 1945 očima kronikářů Miloš Řezník – Dušan Kováč – Martin Schulze Wessel (eds.) - Češi, Slováci a Němci ve 20. století. Materiály pro výuku dějepisu Hlavní téma20:55 - 40:58 Historie česko-německých vztahů, vyhnání Němců a vývoj pohledu na poválečné uspořádání ze strany Čechů a Němců Rozhovor se Stanislavem Holubcem41:12 - 1:42:05 ----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz

    1h 44m

  2. May 7

    Trumpova Amerika oživuje staré imperiální vzorce. Od Monroeovy doktríny ke Grónsku a honu na migranty

    Pozornost Donalda Trumpa se stále intenzivněji zabývá zeměmi Latinské Ameriky. Na začátku roku unesl venezuelského prezidenta Nicolase Madura a zostřil blokádu Kuby. Tyto a další kroky vůči Venezuele, Kubě či Mexiku připomínají starší intervenční logiku, v níž Spojené státy považovaly západní polokouli za svůj prostor bezpečnostního a politického vlivu. Srovnání s minulostí nabízí například případ panamského vůdce Manuela Noriegy, ale i takzvané banánové války nebo studenoválečné zásahy v regionu. Trump tuto tradici přetváří po svém, když kombinuje tvrdou rétoriku, sociální sítě, důraz na migraci, bezpečnost a zároveň podporuje pravicové populisty v regionu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se zaměřili na historii vztahů USA a zemí Latinské Ameriky. Na rozhovor jsme si pozvali amerikanistu a historika Lukáše Perutku, který se specializuje především na dějiny Mexika. Perutka tak například připomíná, že Mexiko dokázalo v minulosti Washingtonu vzdorovat, vyjednávat i prosazovat vlastní zájmy jako tomu bylo například při vstupu do NAFTA. Zároveň ale nese historickou zkušenost americké expanze, mexicko-americké války, ztráty rozsáhlých území, intervencí z počátku 20. století i války proti drogám. Právě drogová politika USA  podle Perutky často problémy spíše prohlubovala. Kartely se navíc dávno nezabývají jen drogami, ale pronikly do obchodu s potravinami, alkoholem, lidmi i dalšími komoditami. Podcast se dotýká také migrace a toho, jak Trumpova administrativa využívá ozbrojené složky a úřad ICE. Perutka upozorňuje, že hon na lidi s migračním pozadím nemá v amerických dějinách mnoho přímých paralel, i když Spojené státy v minulosti opakovaně nasazovaly armádu či federální moc proti vlastnímu obyvatelstvu – od občanské války přes zásahy proti veteránům Bonus Army až po potlačování stávek. V závěru rozhovoru se debata přesouvá i k Arktidě a Trumpovu zájmu o Grónsko. Ani ten není podle Perutky úplně nový. Spojené státy uvažovaly o odkupu Grónska už v 19. století a znovu po druhé světové válce. Rozdíl je hlavně ve stylu. Zatímco dřívější prezidenti podobné otázky řešili diskrétně a multilaterálně, Trump z nich dělá veřejnou politickou show. Playlist:🤔 Tipy a novinky2:22 - 28:06 Přemyslovci. Panovnická dynastie a její dobaVojta Náprstek Reloaded Empires of Slavery: Rights and Power in the Early Modern Iberian WorldTurn Bienále UMPRUM: Generace Z Miloš Doležal: Odporuj zlu, aby se necítilo pánem světa! Jan Šimek - Bzukot školních zahrad Jakub Střelec - Od trestu k terapii. Forenzní psychiatrie v poválečné obnově Evropy Lawrence Douglas - The Criminal State: War, Atrocity, and the Dream of International Justice Hlavní téma29:30 - 1:43:24 Historické vztahy USA A Latinské Ameriky - rozhovor s Lukášem Perutkou ----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz

    1h 45m

  3. Apr 24

    Jak bavlna dobyla svět. Textilní průmysl byl páteří kapitalismu a technologického pokroku 19. století

    Dnes bychom si bez bavlny zřejmě svět představit nedokázali. Bavlna patřila zhruba od raného středověku do 19. století k nejdůležitějším průmyslovým produktům na světě. Po dlouhá staletí se s ní ve větším množství mohl člověk setkat zejména v Indii, Číně nebo Africe. Evropa patřila paradoxně do nedávné doby k místům, kde se bavlna příliš nevyskytovala. Přesto bavlna a textilní průmysl hrály pro evropský kontinent naprosto klíčovou roli v rozšíření kapitalismu na globální úroveň a překotném technologickém pokroku.  Produkce a zpracování bavlny a obchod s ní propojil celý svět. Toto průmyslové impérium záviselo na plantážích a továrnách, otroctví a námezdní práci, kolonizátorech a kolonizovaných, železnicích a parnících – zkrátka na globální síti půdy, pracovní síly, dopravy, výroby a prodeje. Liverpoolská bavlnářská burza měla obrovský vliv na rozvoj plantáží v Mississippi, alsaské přádelny byly úzce propojeny s těmi v Lancashiru a budoucnost ručních tkalců v New Hampshire nebo Dháce závisela na tak rozmanitých faktorech, jako byla výstavba železnice mezi Manchesterem a Liverpoolem, investiční rozhodnutí bostonských obchodníků či celní politika přijímaná ve Washingtonu a Londýně. Rakousko-Uhersko bylo do tohoto systému také zapojeno. Technologický vývoj textilního průmyslu byl však oproti Západu o řadu dekád opožděný. Konkrétně české země se ale staly srdcem textilního průmyslu monarchie. Podkrušnohoří patřilo k oblastem, kde se tento průmysl uchytil nejvíce. Příznivá pro ně byla zejména geografická poloha poblíž hranice se Saskem na labském dopravním uzlu. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme navštívili výstavu v Domě umění v Ústí nad Labem s názvem Stitched Dream od autorského týmu kolem Jana C. Löbla. Ústředním bodem výstavy je vzorníková kniha ústecké textilky rodiny Wolfrumů, která je jedinou připomínkou zaniklého severočeského textilního průmyslu. Nestálost je také klíčovým mottem celé výstavy. Pro tento díl Dějin bez konce jsme pořídili i rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem. Playlist:🤔 Tipy a novinky2:06 - 22:15 Vojta Náprstek ReloadedPřemyslovci. Panovnická dynastie a její doba Joanna Kuciel-Frydryszak - Služky pro všechno Katja Hoyer - Za zdí. Východní Německo 1949-1990 The Billionaire Age Knižní řada Obluda Hlavní téma23:34 - 1:02:17 Bavlna a textilní průmysl v Rakousku-Uhersku a ve světě 1:02:24 - 1:28:03Rozhovor s Janem C. Löblem a Jáchymem Myslivcem o výstavě Stitched Dream----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz

    1h 30m

  4. Apr 7

    Norimberský vojenský tribunál položil právní základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat

    Když nacistické Německo definitivně kapitulovalo 8. května 1945, Evropa ležela v troskách. Nejničivější vojenský konflikt v historii lidstva pak definitivně skončil o tři měsíce později po kapitulaci Japonska. Ničivá síla novodobého vojenského konfliktu měla bilanci 60 až 80 milionů mrtvých. Během války došlo k holokaustu, kdy nacisté vytvořili systematickou továrnu na vraždění, která zabila miliony Židů, Romů, socialistů, komunistů a všech, kteří patřili mezi nepřátele režimu. Docházelo k rozsáhlým vyvražďovacím akcím na východní frontě, popravám civilistů, ale i masivnímu bombardování měst a svržení atomové bomby. Hrůznost konfliktu neměla v dějinách obdoby a proto bylo třeba odsoudit spáchané zločiny a nastavit pravidla do budoucna. Tradiční právní kategorie se tehdy ukázaly jako nedostatečné, protože nebylo možné redukovat problém pouze na individuální pachatele. Současně však bylo silně problematické kolektivní odsouzení celé německé společnosti. Před podobnými dilematy stáli Spojenci, když společně plánovali vojenský tribunál s nacisty po skončení války. Hlavní část soudního procesu s předními nacistickými pohlaváry se konal v Justičním paláci v Norimberku. Byla to jedna z mála nepoškozených budov v městě, které se stalo v meziválečné éře dějištěm nacistických sjezdů a vyhlášení říšských rasových zákonů, namířených vůči Židům. Uspořádání samotného procesu byla logisticky, organizačně a finančně náročná operace. Výsledkem mělo být odsouzení nacistických zločinů a celého režimu. Mezi ústřední postavy procesu patřil Herman Göring, který se vzdal americkým jednotkám těsně před koncem války. Ten se během soudního přelíčení dokázal obstojně hájit a svoji strategii založil na zpochybňování výjimečnosti nacistických zločinů a poukazování na zločiny spáchané Spojenci. Tuny dochovaných dokumentů a svědectví z nacistických koncentračních táborů, které byly během soudu předloženy před veřejnost, ale jeho obhajobu smetly ze stolu. Norimberský proces položil základy poválečného světa, kde se nacistické hrůzy už neměly opakovat. Podařilo se mu tato pravidla uplatňovat? V čem se lišil paralelně konaný tokijský tribunál, jenž se vypořádával s japonskými válečnými zločiny? A stojí za to jít se podívat na film Norimberk? Playlist:🤔 Tipy a novinky1:55 - 16:25 Daniela Tinková - Evropa 18. stoletíVálka ševců. Obuv, obuvnictví a obuvnický průmysl v Předlitavsku za Velké válkyPodnikatel versus kapitál - kapitál versus podnikatel David Hubený - Budiž světlo! Bezpečnost - korupce - zájmy v energetice Podkarpatské Rusi v letech 1919-1945 Hlavní téma17:20 - 1:04:10 Norimberský vojenský tribunál 1:05:00 - 1:29:00Tokijský vojenský tribunál----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz

    1h 30m

  5. Mar 26

    Koloniální běsnění, extrémní nerovnosti i sociální stát. Globální dějiny odhalují mnohé podoby kapitalismu

    Zárodky kapitalismu, jehož povaha je založena na nekonečné akumulaci kapitálu, můžeme pozorovat od doby zámořských objevů a dobývání Ameriky. Tehdy vznikaly ostrůvky kapitalismu, kde se tento radikální socioekonomický systém začal vyvíjet. Evropská civilizace se tehdy snažila dohnat technologicky I společensky vyspělejší arabský a asijský svět. Produkce nekonečného množství cenných kovů z Ameriky, radikální transformace zemědělské výroby v koloniích a těsná součinnost mezi kapitálem a státem pomohla evropskému kontinentu podmanit si celý svět. Stinnou stránkou celého procesu je privatizace veřejného prostoru, vyhánění rolníků z jejich půdy a zotročení levné pracovní síly. Zavádění tohoto systému vedlo k masovému odporu, revolucím a rebéliím. Kapitalismus nakonec expandoval do celého světa, k čemuž dochází zejména v souvislosti s průmyslovou revolucí v 19. století. Nedogmatická povaha kapitalismu mu pomáhá přežívat neustálé krize, které pramení z jeho vlastní logiky a díky tomu se vždy dokáže transformovat a přizpůsobit momentální politické a ekonomické situaci. Jeho sepjetí s liberální demokracií je ale spíše dějinnou výjimkou než pravidlem. Rozvoj kapitalismu je spjat také s autoritářskými režimy a fašismem. V současné době sledujeme jeho další proměnu v novou entitu. Jak vůbec kapitalismus vznikl? Čím se liší od středověké obchodní společnosti? A jakou má budoucnost? Tyto otázky jsme řešili v novém dílu podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Svenem Beckertem, který působí na Harvardské univerzitě a je autorem novinky Capitalism: A Global History. Kniha zkoumá globální dějiny kapitalismu od svých počátků v 15. století do dnešních dnů. Playlist:🤔 Tipy a novinky6:22 - 19:25 Výstava Mosty v Ústí nad Labem Bailey Stone - Women in the Great European Revolutions Boris Moskovič - Po Titovi - Tito! Hlavní téma19:30 - 1:47:30 Kapitalismus v dějinách 35:52 – 50:15 Rozhovor se Svenem Beckertem, 1. část 1:19:46 – 1:38:04Rozhovor se Svenem Beckertem, 2. část ----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz

    1h 48m

  6. 12/28/2025

    Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy

    V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist:🤔 Tipy a novinky9:30 - 19:20 🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918) 💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922  🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918 ⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě!🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine Hlavní téma19:45 - 2:00:10 Sociální péče, politika a stát 24:55 – 36:13 Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem 1:01:00 – 1:11:55Rozhovor s Jakubem Raškou  1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou ----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

    2 hr

  7. 10/27/2025

    Zapomenutá lidová vzpoura za spravedlivější svět. Výročí německé selské války u nás zastiňují husité

    Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu. Playlist:🤔 Tipy a novinky7:16 - 31:20 📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle 💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions  🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď! Hlavní téma32:05 - 59:30 Německá selská válka 1:00:45 - 1:34:30Rozhovor s Lyndal Roper ----------------Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779

    1h 37m

  8. 07/21/2025

    Ženy cestovatelky prolamovaly v 19. století společenská tabu. Cestovaly i samostatně a do vzdálených zemí

    V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách.  I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů. Playlist:🤔 Tipy a novinky7:34 - 17:05 ☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch ⛴️ John Darwin - Unlocking the World 💥 John Foot - Red Brigades Hlavní téma17:10 - 1:10:05 Ženy cestovatelky v 19. století Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

    1h 12m
See All (18)

About

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

Information

  • Creator
    Alarm
  • Years Active
    2024 - 2026
  • Episodes
    18
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © Deník Alarm, z.ú.

You Might Also Like