Dějiny bez konce

Alarm
  • 0.0 (0)
  • HISTORY
  • UPDATED MONTHLY

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

  1. 12/28/2025

    Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy

    V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist:🤔 Tipy a novinky9:30 - 19:20 🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918) 💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922  🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939)🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918 ⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě!🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine Hlavní téma19:45 - 2:00:10 Sociální péče, politika a stát 24:55 – 36:13 Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem 1:01:00 – 1:11:55Rozhovor s Jakubem Raškou  1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou ----------------Podpořte vznik dalších dílů:komunita.denikalarm.cz Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.

    2 hr

  2. 10/27/2025

    Zapomenutá lidová vzpoura za spravedlivější svět. Výročí německé selské války u nás zastiňují husité

    Jako jednu z nejdůležitějších událostí německých dějin na počátku novověku se obecně považuje zveřejnění Lutherových tezí ve Wittenbergu a počátek tzv. Reformace. Ta ovlivnila evropské i světové dějiny na další staletí. Už méně se ale připomíná jiná událost, která s nástupem Reformace úzce souvisí - německá selská válka v letech 1524 až 1525. Ta patřila k největším lidovým vzpourám až do francouzské revoluce. Povstání se zúčastnily desítky až stovky tisíc lidí z řad rolníků, měšťanů a horníků a geograficky se přelilo z jižního Německa až do Švýcarska a Rakouska. Krvavé potlačení vzpoury v létě 1525 následovala neméně krutá dohra, kdy byli přeživší povstalci mučeni, popraveni a celý odkaz vzpoury byl zadupán do země, aby se na ni zapomnělo. Jednalo se totiž o jeden z nejzávažnějších pokusů o změnu socioekonomického systému tehdejší doby. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce si tak povídáme o této události a jejím druhém životě, kdy se větší pozornosti dočkala německá selská válka až od marxistů a komunistů, kteří v ní viděli jednu z součást tradice lidového boje za spravedlivější svět. Součástí dílu je také rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper, které letos vyšla kniha Summer of Fire and Blood, jež se věnuje německé selské válce z pohledu revoltujícího lidu. Playlist:🤔 Tipy a novinky7:16 - 31:20 📷 Martha A. Sandweiss - The Girl in the Middle 💥 Maurizio Isabella - Southern Europe in the Age of Revolutions  🎖️ Petr Janoušek - Na Západ hleď! Hlavní téma32:05 - 59:30 Německá selská válka 1:00:45 - 1:34:30Rozhovor s Lyndal Roper ----------------Podpořte vznik dalších dílů:https://www.darujme.cz/projekt/1205779

    1h 37m

  3. 07/21/2025

    Ženy cestovatelky prolamovaly v 19. století společenská tabu. Cestovaly i samostatně a do vzdálených zemí

    V posledních letech se stále více historických prací zabývá rozvojem turistiky a cestovatelství. Už méně pozornosti se ale věnuje ženám cestovatelkám, které se ve stále větší míře objevovaly už v 19. století, což je obecně období rozmachu cestovatelství a turistiky. Literární historička Veronika Faktorová, která minulý rok na podzim na toto téma spolupořádala konferenci, vysvětluje v novém dílu podcastu Dějiny bez konce jaké všechny překážky musely ženy překonávat k tomu, aby se mohly věnovat stále populárnějšímu cestovatelství. Shazován byl především vědecký přínos jejich cest, přičemž ženy v této době měly velmi omezený přístup ke vzdělání, především v přírodních vědách.  I přesto byly cestopisy žen-cestovatelek stále oblíbenější. Dostávaly se totiž i na místa, kam se muži často dostat nemohli, nebo si ve svých spisech všímaly trochu jiných věcí, které se týkaly čtenářsky atraktivní každodennosti vzdálených a cizích krajin. Samostatným tématem jsou pak i manželky slavných cestovatelů, které se cestovatelských expedic nejen účastnily, ale také jim vykonávaly náročnou vědeckou pomocnou práci. O jejich roli během těchto výprav se ale téměř nikde nedočtete, byť bez nich by se slavní cestovatelé možná ani nedostali zpátky domů. Playlist:🤔 Tipy a novinky7:34 - 17:05 ☀️ Jan Pezda - Slunce, voda, vzduch ⛴️ John Darwin - Unlocking the World 💥 John Foot - Red Brigades Hlavní téma17:10 - 1:10:05 Ženy cestovatelky v 19. století Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/alarm-neskrtnou

    1h 12m

  4. 05/05/2025

    Na konec války vzpomínáme pohledem Západu. Promarnili jsme příležitost vytvořit si vlastní příběh

    Letos si připomínáme osmdesát let od porážky nacismu a konce druhé světové války. O jak společensky a politicky citlivé téma se jedná svědčí už jen neustálý boj o odstranění či zachování různých pomníků a soch, které jsou s koncem války spojovány. Naposledy se podobná kauza objevila v souvislosti s pomníkem Rudoarmějců v Litoměřicích. Zatímco během komunistického režimu si oficiální politika paměti připomínala pouze Rudoarmějce, od devadesátých let jsme se přesunuli do opačného extrému, kdy jsme zcela přijali západní interpretaci konce války a hledáme v minulosti sebemenší náznak odboje napojeného na Západ, přičemž ignorujeme, nebo vytlačujeme vzpomínání na Rudou armádu, či partyzánský odboj, který byl spojený se sovětským vojenským velením. Promarnili jsme příležitost vytvořit si svůj vlastní příběh o konci druhé světové války, který by vyvažoval oba přepjaté výklady minulosti. Ruská invaze na Ukrajinu opět znemožnila tuto debatu vrátit na stůl a pokračujeme v ideologickém přerámování druhé světové války v antikomunistický příběh, kdy se normalizují i kolaboranti a váleční zločinci. Dnes se proto stále častěji hovoří o osvobození Rudou armádou jako o nové okupaci. Otázka osvobození Československa sovětskými jednotkami ale není zdaleka jediné téma, kterému se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce věnujeme. S koncem války je spojeno také téma násilí, které se na našem území projevuje zejména až ke konci války. Nacisté při ústupu využívali k vyřízení posledních účtů protipartyzánské jednotky, které vypalovaly vesnice zejména na Valašsku. Musíme ale mluvit také o českém násilí na Němcích. Ve veřejném prostoru si připomínáme pár incidentů, kdy docházelo k vraždění Němců, ale rozsah násilí na Němcích byl daleko větší. Němci se týrali, upalovali zaživa, topili v řekách, nebo znásilňovali. To vše za podpory státních institucí. Proč si nepřipomínáme Slovenské národního povstání? Jak to bylo s Vlasovci během pražského povstání? A jak máme přistupovat k sochám a pomníkům, které připomínají druhou světovou válku ve veřejném prostoru? Do podcastového dílu jsme si pozvali historka Jaromíra Mrňku z Německého historického ústavu ve Varšavě. Playlist:🤔 Tipy a novinky6:50- 13:07 🕯️ Limity lidskosti: Politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944–1946 🌻 Evergreen talkshow 📚 Sergej Radchenko - To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power 📚 Vladislav Zubok - The World of the Cold War Hlavní téma13:15 - 1:38:25💥 Vzpomínání na druhou světovou válku Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779

    1h 39m

  5. 04/25/2025

    Ideologické kořeny americké ultrapravice. America First, Ku-Klux-Klan a americké sympatie k nacismu

    Donald Trump během své první inaugurace v roce 2016 vzýval heslo America First. Co všechno v sobě toto heslo obsahuje? Není to pouhý bonmot, ale historický odkaz amerického antiimigračního hnutí první poloviny 20. století v čele s Ku-Klux-Klanem. V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se proto rozhodli podívat na ideologické kořeny americké ultrapravice v meziválečné éře 20. století. Vliv hnutí se následně ve třicátých letech transformoval ve spolupráci s nacistickým Německem a gradoval až do prvních let druhé světové války, kdy se hnutí America First v čele s Charlesem Lindberghem snažilo držet USA mimo evropský válečný konflikt. Japonský útok na Pearl Harbor jejich snahy nakonec definitivně zhatil. Do jaké míry ve světě dominoval vědecký rasismus a jak ovlivňoval imigrační politiku USA? Tyto a další otázky jsme probírali v novém dílu podcastu Dějiny bez konce.  Součástí dílu je také rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o její nové knize Lost Souls (Ztracené duše). Ta se věnuje osudu nuceně vysídlených osob ze zemí východní Evropy, které se po konci války ocitli z různých důvodů v Německu a Rakousku. Velká část z těchto lidí se následně nechtěla vrátit zpět do svých rodných zemí, které byly nyní pod kontrolou Śovětského svazu. Jak tuto situaci řešily Spojenci? Jak na to reagovali Sověti? A jaký byl život v táborech? Sheila Fitzpatrcik patří k výrazným postavám světové historiografie. Svou vědeckou kariéru zasvětila zejména studiem stalinismu a Sovětského svazu, obdobím čistek a politických procesů, na který se dívala mimo jiné také pohledem zdola. Mezi její nejznámnější tituly patří například kniha Každodenní stalinismus, ve kterém zkoumá stalinismus a Sovětský svaz ve třicátých letech pohledem různých společenských vrstev. Playlist:🤔 Tipy a novinky6:50- 20:10 🌊 Námořníci českých zemí a Ústecka 🌻 Mlčící jaro: umění a příroda 1930-1970 🐎 Čingischán  📚 Lyndal Roper - The Summer of Fire and Blood. German Peasants' War 📚 Dagmar Herzog - The Question of Unworthy Life: Eugenics and Germany’s Twentieth Century Hlavní téma32:40 - 1:21:35🧠 Ideologické kořeny americké ultrapravice v první polovině 20. století 💬 Rozhovor s Sheilou Fitzpatrick1:21:50 - 1:46:20 Co si přečíst k tématu?Sarah Churchwell - Behold, America: A History of America First and the American DreamJames Q. Whitman - Hitler's American Model: The United States and the Making of Nazi Race Law Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779

    1h 47m

  6. 02/19/2025

    Husitství v zajetí nacionalismu a politiky dějin, světový odkaz Františka Šmahela a vymaňování středověku z šedi a deprese

    Celosvětově úspěšná videohra Kingdom Come 2 vyvolala větší vlnu zájmu o český středověk. Hlavním tématem se sice ještě před vydáním hry stala otázka, jestli není až moc woke, protože v ní může dojít ke gay romanci dvou hlavních protagonistů, potkáte tam černošskou postavu v roli cestovatele, a objevují se tam různé národnostní menšiny, ale po jejím vydání se už spíš hovořilo o pěkném herním prostředí, zábavné hratelnosti a skrytým popkulturním referencím. Na hře je ale důležitá ještě jiná věc. Zatímco v popkultuře je období středověku často vykreslováno jako období chudoby, dřiny a smrti, tak Kingdom Come se podařilo z tohoto obrazu středověku vymanit. Nový díl podcast Dějiny bez konce jsme ale zasvětili především období husitství vzhledem k nedávnému úmrtí předního českého historika, medievisty a husitologa Františka Šmahela. Zhodnotili jsme jeho odkaz a dílo. Především jeho nejzásadnější počin Husitskou revoluci. Podívali jsme se také na to, jak husitství vykreslovala česká historiografie od 19. století do konce komunismu a následně v devadesátých letech. Součástí dílu je také rozhovor s medievistou Martinem Šormem, se kterým jsme probrali jak historiografii husitství, tak i současný obrazu husitství v popkultuře a společnosti. Nezkrácenou verzi rozhovoru si můžete poslechnout na Substacku. Playlist:🤔 Tipy a novinky6:02- 20:10📚 Sheila Fitzpatrick - Lost Souls: Soviet Displaced Persons and the Birth of the Cold War 📚 Stanislav Holubec - Krkonoše tří národů. Zrod a proměny moderní turistiky v letech 1860 - 1960 Hlavní téma20:20 - 52:20🧠 Husitství v historiografii a popkultuře 💬 Rozhovor s Martinem Šormem52:30 - 1:25:20 Co si přečíst k tématu?František Šmahel - Husitská revoluceFrantišek Graus - Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověkuPetr Čornej - Jan Žižka Jan Randák - V záři rudého kalicha. Politika dějin a husitská tradice v Československu 1948–1956 Líbil se vám tento díl? Podpořte vznik dalších dílů podcastuhttps://www.darujme.cz/projekt/1205779

    1h 27m

  7. 01/04/2025

    Rozklad poválečného antifašismu, ideologické kořeny současné krajní pravice a globální dějiny dekolonizace

    Poslední díl roku 2024 podcastu Dějiny bez konce jsme věnovali ohlédnutí se za uplynulým rokem v historii. Probrali jsme sérii o rozkladu poválečného antifašismu, kterou připravovali pro Alarm Ondřej Bělíček a Ondřej Crhák. Zastavili jsme se zejména u posledního rozhovoru s Martou Havryshko o vzpomínání na druhou světovou válku na Ukrajině, kde v souvislosti s probíhající válkou s Ruskem v současné době dominují krajně pravicové paměťové narativy. Ondřej Bělíček pak na toto téma doplňuje, že se těší v příštím roce na vydání nové knihy historika Quinna Slobodiana, která se věnuje ideologickým kořenům americké krajní pravice, trumpismu, ale také jak a kdo tyto myšlenky šíří v Evropě. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Thomasem Martinem o jeho knižní novince The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization (Konec impérií a přetvoření světa. Globální dějiny dekolonizace), která vyšla v nakladatelství Princeton. Thomas Martin působí jako profesor na univerzitě v Exeteru a je považovaný za předního odborníka na dějiny francouzského kolonialismu. Tipy:Jan Slavíček, Eduard Kubů - Politika v družstvech - družstva v politiceHistorie-Otázky-Problémy 2024/2: Sociální a kulturní dějiny vojenství Libor Denk, Barbora Dietrichová, Vojtěch Kessler (edd.) - Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků Alan P. Marcus - Confederate Exodus 📚 Co si přečíst k tématu?Série textů a rozhovorů Rozklad poválečného antifašismuJulian Jackson - France on Trial Quinn Slobodian - The Hayek's Bastards: Race, Gold, IQ, and the Capitalism of the Far Right ❤️ Děkujeme za Vaši podporuPosloucháte rádi podcast Dějiny bez konce a chtěli byste podpořit vznik dalších dílů? Podpořte nás v kampani na Darujme:https://www.darujme.cz/spolecne-proti-algoritmum-nenavisti

    1h 11m

  8. 11/29/2024

    Dobře fungující odbory jsou znakem zdravé demokratické společnosti. Fašismus i komunismus se jich zbavil hned

    Počátky odborového hnutí byly pro dělnické hnutí sice tvrdé, plody své práce mohly ale sklidit po konci první světové války, kdy se stávají hybnou silou prvních poválečných let. Kapitalismus byl na kolenou a promýšlely se ekonomické a společenské alternativy. Dělnické stávky v Británii, nebo Itálii stupňovaly své požadavky. Evropa byla tehdy na pokraji socialistické revoluce. Na pořadu dne bylo dělnické vedení podniků. Například v Itálii docházelo k okupační vlně továren, kdy si dělníci braly průmyslové i zemědělské podniky pod svou kontrolu. Průmyslníci, obchodní a finanční elita se však rozhodně nehodlaly vzdát bez boje. Kombinace politiky škrtů a fašistického násilí dokázaly v Itálii rychle dostat rozpadající se systém pod kontrolu. Odborové centrály byly terčem útoků. Podobně se na likvidaci odborů zaměřili i nacisté, když se jim nepodařilo dostat dělníky na svou stranu. Německá fronta práce nahradila 1. května 1933 odborovou centrálu. Funkci odborů však neplnila. Cílem této organizace bylo spíš dohlížet na dělníky a mít je pod kontrolou. V Československu došlo k monopolizaci a likvidaci odborů v září 1938. Svou původní funkci už odbory neobnovily až do konce komunismu. Právě v období listopadových událostí dochází opět k zakládání odborových organizací, které znovu nabývají demokratizační funkci a vyjednávání s vedením podniků. Dnes jsou paradoxně odbory často spojovány s minulým režimem. Kdy a jak se formovaly odbory v českých zemí v 19. století? V jaké pozici byly odbory v době založení Československa? A proč se dnes lidi stále ostýchají vstupovat do odborů? Právě těmto otázkám se věnuje nový díl podcastu Dějiny bez konce. Součástí dílu je také rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích odborového hnutí v českých zemí. 📚 Co si přečíst k tématu?Clara E. Mattei - The Capital Order. How Economists Invented Austerity and Paved the Way to Fascism John Foot - Blood and Power. The Rise and Fall of Italian Fascism Drahomír Jančík, Barbora Štolleová - Pivo, zbraně, tvarůžky. Podnikatelé meziválečného Československa ve víru konjunktur a krizí Radka Šustrová - Zastřené počátky sociálního státu Quinn Slobodian - Globalists. The End of Empire and the Birth of Neoliberalism -------- Podcast vznikl s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.

    1h 32m
See All (13)

About

Podcast o přehlížených dějinách a nových pohledech na historii.

Information

  • Creator
    Alarm
  • Years Active
    2024 - 2025
  • Episodes
    13
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © Deník Alarm, z.ú.

You Might Also Like