Dvacátého prvního srpna 1975 našla policie v lesíku Bažantnice v katastru Letňan tělo mladé ženy. Byla nahá, bez dokladů, bez kabelky, bez čehokoli, co by řeklo, kdo to je. Šaty ležely asi kilometr daleko, u ďáblického hřbitova. Pitva určila věk na osmnáct až jednadvacet let, smrt udušením a podle vývoje larev hmyzu dobu smrti na dva až čtyři týdny před nálezem. Vyšetřovatelé prošli evidenci pohřešovaných, našli sedm žen, které připadaly v úvahu, a všech sedm postupně vyloučili. Bez identity oběti nemělo vyšetřování kam jít. Na konci roku 1975 bylo trestní řízení odloženo. V roce 1979 převzal odložený spis kriminalista Rudolf Čížek. Nezačal znovu procházet pohřešované — zpochybnil výchozí údaj. Vyžádal si hydrologickou a meteorologickou zprávu pro to konkrétní místo v Bažantnici, a ta ukázala, že tam bylo až o 4,5 stupně chladněji a o 28 procent vlhčeji, než se předpokládalo. Takové mikroklima rozklad těla výrazně zpomaluje. Znamenalo to, že k vraždě mohlo dojít přibližně o dva měsíce dříve, než si vyšetřování v roce 1975 myslelo. Žádný nový důkaz, žádný svědek, žádná stopa — jen rozšířené časové okno, ve kterém mělo smysl hledat. Zbývalo identifikovat lebku. Standardní superprojekce selhala, protože dobové portrétní fotografie se pořizovaly s hlavou natočenou a úhel se nedal dopasovat. Čížek proto sáhl po Gerasimovově metodě a nechal z lebky udělat tvář. Profesorka Tittelbachová z Univerzity Karlovy vypočítala tloušťky měkkých tkání a modelovala obličej přímo na lebku. Účesy v hnědé barvě, odpovídající vlasům nalezeným na místě činu, doplnil kadeřník Matuška. Na rekonstrukci podoby neznámé oběti tak pracovali univerzitní profesorka a kadeřník. Portrét byl zveřejněn v médiích a ozval se student. Řekl, že ta tvář se podobá jeho učitelce jazyka. Jmenovala se Marie, bylo jí devatenáct let, pracovala jako laborantka v psychiatrické léčebně v Bohnicích a zmizela počátkem května 1975 — tedy úplně mimo okno, ve kterém ji v roce 1975 kdokoli hledal. Marie zpívala v pražském kostelním sboru. Seznámila se tam s pětašedesátiletým důchodcem, uváděným jako Roman F., narozeným v roce 1911. V roce 1941 postřelil svou bývalou partnerku a dostal podmíněný trest. Opakovaně týral své dvě manželky. V roce 1970 byl stíhán pro týrání a omezování osobní svobody, ale okresní soud v Blansku nenařídil jeho vazbu. Podle výpovědí svědků Marii pronásledoval, čekával na ni před prací a vyhrožoval jí. V květnu 1975 ji na chatě v Klánovicích svázal a uškrtil. O tři dny později si vzal život — ještě dřív, než se vůbec zjistilo, že byla spáchána vražda. U sebe měl 15 000 Kčs a fotografii venkovského stavení s nápisem „zrada, odplata, spadla klec!!!“ Protože podezřelý zemřel, nestanul nikdy před soudem a nebyl nikdy odsouzen. Všechno, co se o jeho vině ví, jsou závěry policie a výpovědi svědků. V devadesátých letech potvrdila počítačově zpracovaná superprojekce úplnou shodu mezi lebkou a Mariinou fotografií. Trestní věc přesto zůstává formálně otevřená dodnes. Klíčová slova: dívka z Letňan, neznámá z Letňan, Praha, Letňany, Bažantnice, Rudolf Čížek, Gerasimovova metoda, rekonstrukce podoby, nevyřešené případy, true crime, 1975 🔊 Epizoda je zpracována pomocí umělé inteligence.⚠️ Obsah pro dospělé posluchače (18+).
