Průvodce tancem

Dance Context a Taneční aktuality

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/

  1. Drží balet krok s dobou? Představa, že někdy táhl hlavně mladé, je lichá, říká teoretička Rafajová

    29 APR

    Drží balet krok s dobou? Představa, že někdy táhl hlavně mladé, je lichá, říká teoretička Rafajová

    Autorka: Clara Zanga Když americký herec Timothée Chalamet v březnu prohlásil, že balet a opera nikoho nezajímají, mnoho lidí tím nadzvedl ze židle. Jiní se ale začali ptát, zda přece jen neměl v něčem pravdu. Dokáže balet k divákům promlouvat současným jazykem a o aktuálních tématech? Proč jsou klasické soubory stále tak málo diverzitní a je jistý konzervatismus nutnou součástí baletní DNA? V podcastu Průvodce tancem v souvislostech o tom s redaktorkou Clarou Zanga diskutovala taneční vědkyně a publicistka Zuzana Rafajová.  Rafajová předně připomíná, že Chalamet klasický tanec komentoval z amerického pohledu, kde tato umělecká forma nemá tak pevnou tradici jako v Evropě. „Oproti tomu v Česku je situace až absurdní. Devět souborů na desetimilionovou zemi je ojedinělá situace,“ glosuje. Vysvětluje ale, že velká dostupnost klasického tance má svou stinnou stránku – nedostačující rozpočty těles a s tím související ne vždy dostačující kvalita inscenací či špatné ohodnocení tanečníků. Na otázku, zda klasický tanec dokáže držet krok s dobou, se dá dívat z mnoha úhlů pohledu. V době, kdy bojují v konkurenci sociálních sítí a další zábavy o pozornost konzumentů všechny formy umění, mohou právě opera a balet snadno propadnout dojmu, že ony jako staré formy umění již o své místo na scéně bojovat nemusí. „Ale i tradiční a konzervativní instituce si uvědomují, že je potřeba v tom jít divákům naproti,“ pozoruje Rafajová a zmiňuje, že přibývá třeba obsahu ze zákulisí pro sociální sítě. Proč se v baletu tak pomalu prosazuje tělesná a etnická diverzita? A může této umělecké formě paradoxně pomoci konzervativní obrat v současné politice?

    16 min
  2. Baron Prášil, Nederlands Dans Theater a rozhovor s Václavem Kunešem o grantu Ministerstva kultury pro soubor 420PEOPLE

    27 APR

    Baron Prášil, Nederlands Dans Theater a rozhovor s Václavem Kunešem o grantu Ministerstva kultury pro soubor 420PEOPLE

    autorka: Natálie Bulvasová V novém díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová vrací k několika důležitým tanečně-pohybovým událostem posledních dní. Laterna magika uvedla inscenaci Baron Prášil v režii Miřenky Čechové a Petra Boháče, která podle recenzentky Marcely Benoni staví především na vizuální imaginaci a věrně navazuje na principy původní Laterny magiky. Titulní roli ztvárnil mim Radim Vizváry, který v příběhu o největším mluvkovi překvapivě mlčí a vše vypráví jen za pomoci pohybu a pantomimy. Zaměřujeme se také na šestidílnou dokumentární sérii České televize To je tanec!, která představuje český contemporary dance a fyzické divadlo a vedle uměleckých přístupů otevírá i otázky pracovních podmínek, udržitelnosti kariéry nebo zázemí pro tvorbu. Na festivalu Divadelní svět Brno vystoupil soubor NDT1 z Nederlands Dans Theater s trilogií Postavy mizejícího světa choreografky Crystal Pite a režiséra Simona McBurneyho. Ambiciózní projekt reflektuje klimatickou krizi, zánik druhů i téma smrti a recenzentka Marcela Benoni na něm oceňuje precizní práci se skupinovou choreografií a civilním tanečním projevem, zároveň ale upozorňuje, že množství mluveného slova vede k informačnímu zahlcení na úkor tance, jehož se objevuje vlastně docela málo. Vracíme se také k jednání zástupců tanečního a novocirkusového sektoru s ministrem kultury, jemuž se věnoval podcast Průvodce tancem v souvislostech. Hlavním cílem schůze byla snaha o dorovnání rozpočtu Ministerstva kultury a s ním související otázky stability, víceletého financování, nezávislosti komisí i komunikace. Na toto téma navazuje rozhovor s choreografem a uměleckým vedoucím souboru 420PEOPLE Václavem Kunešem. Reagujeme na výsledky dotačního řízení, v němž soubor navzdory vysokému bodovému ohodnocení přišel o zhruba 22 % podpory. Řešení problému podle Kuneše není příliš pozitivní. Se snížením počtu představení dojde k omezení zkoušek a tanečníci a tanečnice budou nuceni hledat jinou, stabilnější práci, čímž hrozí zhoršení kvality souboru. Peníze je ovšem potřeba investovat do připravovaných premiér. „Odborné komise naši práci podle premiér hodnotí, nemůžeme si je dovolit osekat, když se jedná o hlavní kritérium naší činnosti,“ říká choreograf. Děje se tak i přesto, že se podle jeho slov v jiných evropských zemích již dívá i na jiná kritéria, než je počet diváků a odehraných představení. Celý díl si můžete už nyní poslechnout ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  3. Pokus o dialog aneb jak ministerstvo kultury zahájilo a zároveň ukončilo diskusi s kulturním sektorem

    15 APR

    Pokus o dialog aneb jak ministerstvo kultury zahájilo a zároveň ukončilo diskusi s kulturním sektorem

    Autorka: Jana Návratová Ráno 20. března se na pozvání kabinetu ministra kultury dostavila do Nostického paláce, sídla ministerstva kultury, delegace jedenácti zástupkyň a zástupců asociací za taneční umění a nový cirkus. Přišli na pozvání ministra kultury Oto Klempíře. Byli dobře připraveni na náročnou debatu o stabilizaci sektoru podseknutého sníženým rozpočtem a ochromeného rozpočtovým provizoriem. Co se v bohatě dekorovaném sále toho dopoledne projednávalo a s jakým výsledkem? Jaké dojmy si z jednání představitelé tance a nového cirkusu odnesli? A jak se jim jeví snaha ministra o odpovědnou kulturní politiku? To se dozvíte v dnešním Průvodci tancem v souvislostech, kterým vás provede Jana Návratová. Jedním z hlavních témat dlouhé diskuse bylo dorovnání letošního rozpočtu, jehož bezprecedentní krácení přivedlo začátkem března před ministerstvo kultury tisíce protestujících studentů. „Jsem bytostně přesvědčen, že bez tohoto důrazného upozornění by k tomu setkání s ministrem vůbec nedošlo,“ říká Zdeněk Prokeš z Nadačního fondu pro taneční kariéru. Dnes je jasné, že dorovnat rozpočet se nepodařilo. Jak ale bude finančně vypadat příští rok a ty následující? „Náš základní cíl by měl být, aby nedošlo k naplnění střednědobého rozpočtového plánu,“ říká Ondřej Vykoukal z Asociace nového cirkusu s odkazem na fakt, že vláda Andreje Babiše plánuje v oblasti kultury další nemalé škrty. Kouzelné slovo, které se neustále do debaty vracelo, bylo „stabilita“. V kontextu výsledku série debat, kterých proběhlo celkem pět, a následných výroků a rozhodnutí ministra zní to slovo přinejmenším ironicky, když ne vůči celému sektoru přímo výsměšně. Jde totiž o víc, což za mluvčí podcastu shrnuje Markéta Málková, předsedkyně Vize tance: „Když začíná totalitní režim, kultura je první, na co se začíná sahat. Jsme takový kanárek v dole. Situace je dnes alarmující, a proto nesmíme mlčet.“

    17 min
  4. Průvodce tancem: Sněhová královna, Hezky česky, Směj se, pořád se směj! a politika v umění

    12 APR

    Průvodce tancem: Sněhová královna, Hezky česky, Směj se, pořád se směj! a politika v umění

    autorka: Natálie Bulvasová perex HP: V novém díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním premiérám Jihočeského divadla, platformy PiNKBUS i souboru Burkicom. V tematické části se v rozhovoru s performerkou Eliškou Brtnickou ptáme, kdy je umění politické a jaký může mít dopad na společnost.  V novém díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním premiérám Jihočeského divadla, platformy PiNKBUS i souboru Burkicom. Českobudějovická Sněhová královna choreografa Paula Juliuse podle Lucie Dercsényi vychází nejlépe v rovině současného tance a bude dobře sloužit jako rodinná inscenace, která zaujme především děti. Kabaretní show Hezky česky i novinka Směj se, pořád se směj! tematizují podstatná společenská témata. Uskupení PiNKBUS propojilo politické skeče, prvky drag show a burlesky a v návaznosti na svou satiru o Slovensku se nyní zaměřuje na českou (nejen) politickou kulturu. Pohybová inscenace souboru Jany Burkiewiczové zase otevírá téma vyhoření, tlaku na výkon a posedlosti úspěchem mimo jiné za pomoci propojení lidového a současného tance. Recenzentka Rozálie Andělová také reflektovala letošní ročník Bazaar Festivalu s tématem lidských i nelidských společenství. Mezinárodní festival, jenž je podle autorky textu v životní formě, zároveň čelí nejisté budoucnosti kvůli škrtům v ministerských dotacích. Dále se epizoda vrací k osobnosti tanečníka Erika Bruhna a k jeho odkazu v dějinách baletu. V úhlu pohledu Jany Bohutínské pak zaznívá výzva k aktivnějšímu postoji kulturní obce, která by měla reagovat na aktuální politické dění i jinak než pouhým vyjednáváním. Jak daleko může tlak na kulturu zajít, totiž máme možnost sledovat v přímém přenosu na Slovensku nebo v Maďarsku. V tematické části se v rozhovoru s performerkou Eliškou Brtnickou ptáme, kdy je umění politické a jaký může mít dopad na společnost. Podle Brtnické je všechno umění politické ze své podstaty, míra jeho angažovanosti ale záleží na kontextu. „Dílo se najednou může objevit v kontextu, kde vyzní úplně jinak, než bylo zamýšleno,“ říká a odkazuje na svou inscenaci Enola o svržení atomové bomby. Ta měla metaforicky zobrazovat člověka, který se vypořádává s fatální situací, s „výbuchem“. Inscenace je i po deseti letech stále na repertoáru, protože se v novém válečném kontextu její význam proměnil a z jednotlivce se přesunul ke komunitě. Celý rozhovor si můžete už nyní poslechnout ve všech podcastových aplikacích.

    14 min
  5. Avant-Garde a One Gesture v Praze, Nejen Mozart! v Ostravě a zrušení víceletých grantů na Slovensku

    30 MAR

    Avant-Garde a One Gesture v Praze, Nejen Mozart! v Ostravě a zrušení víceletých grantů na Slovensku

    V novém dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová ohlíží za aktuálním děním na české taneční scéně. Vrací se k premiérám Baletu Národního divadla v Praze i Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a k inscenaci One Gesture uvedené na festivalu Malá inventura. Nechybí ani reflexe situace v divadle PONEC a širší debaty o podmínkách práce v kultuře. Zazní hodnocení triptychu Avant-Garde, který patří podle recenzentky Zuzany Rafajové k nejlepším večerům Baletu Národního divadla za poslední dekádu, i komponovaného programu Nejen Mozart! v Ostravě, jenž propojuje různé choreografické přístupy k tanci na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta. Ve třetím zmíněném textu, jenž reflektuje inscenaci One Gesture souboru Temporary Collective, zvolili jeho autoři Rozálie Andělová a Josef Bartoš formu scrollytellingu a upozornili na limity převodu logiky sociálních sítí do divadelního jazyka. Podcast se dále věnuje rozhovoru publikovanému na Tanečních aktualitách s tanečnicí Natašou Novotnou o rezidenčním systému v divadle PONEC, kde se cítila jako „host na vlastní náklady“. Závěrem otevírá glosa Jany Návratové otázky férového odměňování, pracovní etiky v kultuře a snahy o spravedlivé podmínky, které ale budou bez systémových změn v přímém rozporu s ekonomickou realitou celého oboru.  V tematické části podcastu redaktorka hovoří s tanečníkem Honzou Malíkem, který působil jako člen grantové komise slovenského Fondu na podporu umění. Rada fondu 18. března zrušila všechny víceleté granty, čímž došlo bez jakéhokoliv vysvětlení k ukončení již platných smluv. Podle Malíka, jenž je mimo jiné také dramaturgem jednoho z dotčených subjektů, mezinárodního tanečního festivalu Nu Dance Fest, se v podstatě jedná o protiprávní situaci. Shledává v ní ale i naději. „Kdo má tu potřebu tvořit, tak zkrátka tvořit bude, třeba do šuplíku, třeba ve skrytu, třeba bude vytvářet bytové divadlo,“ myslí si. Umění se v této nové situaci může stát uměním vzdoru a být více angažované, naléhavé a díky tomu i autentické. Celý rozhovor si můžete už nyní poslechnout ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  6. 16 MAR

    Pražské a liberecké premiéry, Sidi Larbi Cherkaoui a vztah mladého publika k tanci

    Autorka: Natálie Bulvasová V dalším dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem české taneční a pohybové scény. Druhá březnová epizoda se zastavuje u několika nových premiér. Přibližuje fyzický duet Flotsam and Jetsam Lukase Blahy Blisse a Andreje Štěpity, který podle recenze Hany Strejčkové propojuje fyzické divadlo, tanec i objektovou manipulaci. Performativní esej Trapéza ve Studiu Hrdinů polské choreografky Izy Szostak je sice inspirovaný cirkusem a klaunstvím, ale tato inspirace se na scéně projevuje jen okrajově. Lucy Grace Macphail v libereckém Divadle F. X. Šaldy představila choreografii o skotské krajině a tradicích, která svůj inspirační zdroj podle recenze Barbory Truksové využívá s lepším výsledkem.  V podcastu zazní také připomínka padesátin belgického choreografa Sidiho Larbiho Cherkaouiho, který ve své tvorbě propojuje různé kulturní tradice a pohybové jazyky, a ohlédneme se i za aktuálním děním v kulturní politice. Stále trvající debatu rozšířilo zveřejnění bodového ohodnocení projektů, ale i studentská demonstrace Stojíme za kulturou nebo kontinuální performance iniciativy Umění trvá. V rozhovoru s Tobiášem Wallerem otevřeme otázku vztahu mladého publika k tanci. Taneční publicista odpovídá na to, jak mladí lidé taneční umění vnímají, co je od návštěvy představení odrazuje a proč se někdy může zdát, že tanec působí jako uzavřený nebo elitní prostor. Epizoda je dostupná ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  7. Juniorské soubory v pasti nezávislosti: Tanečníci se smlouvu od září do června, boj o přežití v systému

    4 MAR

    Juniorské soubory v pasti nezávislosti: Tanečníci se smlouvu od září do června, boj o přežití v systému

    Autor: Josef Bartoš Osmileté studium tance na konzervatořích není procházka růžovým sadem. Na tanečních sálech studenti tráví většinu času, zbytek pak zabírají další související školní aktivity. Tanec se pro mladé aspiranty stává po dobu osmi let synonymem života. Nicméně po absolutoriu se může stát, že najednou studenti nezapadají do „typu“, který šéfové a šéfky baletních souborů hledají. Jedná se o běžnou situaci, která výrazným způsobem znemožňuje přechod mezi konzervatoří a profesionálním angažmá. Pomocnou ruku v  takovém případě mohou podat juniorské soubory, které se také staly tématem dnešního vydání podcastu Průvodce tancem v  souvislostech. Františka Sochorová, absolventka Pražské taneční konzervatoře a hostka podcastu, to říká jasně: „Konzervatoře nepřipravují studenty na tu alternativu, že práci nedostanou. Mnoho studentů pak prochází krizí identity, protože osm let pro ně byl tanec úplně vše.“ Realitu oboru pak shrnuje následovně: „Nezáleží na tom, jak je člověk schopný, ale jaké má štěstí. Nouzi o práci mají úplně všichni.“ Koneckonců s tím souhlasí i Alena Pešková, choreografka a bývalá vedoucí libereckého baletu, která zmínila ono hledání typů. Menší regionální soubory totiž nemají tolik vůle při výběru a musí se orientovat podle specifického repertoáru adaptovaného pro menší scény. Marika Blahoutová, choreografka a produkční Bohemia Baletu, jednoho z juniorských souborů u nás, pak přitakává, že právě ansámbly tohoto typu mohou být pomyslnou záchrannou sítí. Pešková zároveň upozorňuje, že juniorské soubory mohou být vhodnou platformou pro experiment, který si velké profesionální soubory dovolí jen málokdy. Blahoutová ale upozorňuje na tíživou situaci souboru, který je do značné míry závislý na grantových výzvách. Připomíná tím také aktuální situaci kolem grantových řízení Ministerstva kultury, která se v posledních dnech nacházejí v ohnisku společenského zájmu: „Čekáme s napětím, jak dopadnou granty na Ministerstvu kultury. Bojujeme o to, aby nás systém nechal přežít.“

    16 min
  8. Labutí jezero v Ústí, těhotenství v tanci, dění na Ministerstvu kultury i problematika regionálních baletů

    2 MAR

    Labutí jezero v Ústí, těhotenství v tanci, dění na Ministerstvu kultury i problematika regionálních baletů

    Autorka: Natálie Bulvasová V prvním březnovém dílu zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české taneční scéně i širším otázkám, které se dnes kolem tanečního a pohybového umění otevírají. Podcast začíná reflexí inscenace Labutí jezero v Divadle města Ústí nad Labem. Na základě recenze Tobiáše Wallera se zaměřuje na to, jak se regionální baletní soubor vyrovnal s ikonickým titulem klasického repertoáru a proč se podle recenzenta vyplatilo i přes omezené podmínky a komorní jeviště vsadit na klasiku. Zaměříme se také na téma těhotenství a mateřství v tanci, které bývá vnímáno jako přerušení kariéry, nebo dokonce její konec. V podcastu Průvodce tancem v souvislostech sdílely své zkušenosti choreografky Martina Hajdyla Lacová a Markéta Vajdová. Proměny těla spojené s mateřstvím reflektovaly ve své umělecké práci, konkrétně v projektech Bodies in Progress, vznikajícím přímo během těhotenství, a F*cking Beautiful Spring, který tanečnici nabídl prostor pro hluboce osobní interpretaci. Epizoda se věnuje také aktuální situaci v oblasti kulturní politiky. Shrnuje hlavní teze vyjádření Asociace nezávislých divadel ČR k návrhu výdajů státního rozpočtu na kulturu a otevřeného dopisu, který reaguje na útoky ministra kultury Oty Klempíře na grantové komise.  V závěru podcastu se spolu s hlavním tématem opět vracíme k regionálním baletům a pomyslným Labutím jezerům na českých jevištích. S taneční publicistkou Barborou Truksovou rozebíráme výzvy, které před sedmi českými regionálními balety stojí, jejich hlavní poslání a divácká očekávání. Epizoda je nyní dostupná ve všech podcastových aplikacích.

    14 min

About

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/

You Might Also Like