Průvodce tancem

Dance Context a Taneční aktuality

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/

  1. Program 7 od NdB2, životní výročí a situace v Divadle PONEC

    9 HR AGO

    Program 7 od NdB2, životní výročí a situace v Divadle PONEC

    Autorka: Natálie Bulvasová V dalším díle zpravodajského podcastu Průvodce tancem se redaktorka Natálie Bulvasová věnuje aktuálním událostem na české i mezinárodní taneční scéně. Ohlíží se za premiérou Programu 7 juniorského souboru Baletu Národního divadla Brno NdB2, který se vrací ke třem choreografiím z let 2022 a 2023 a podle reflexe Ivany Kloubkové potvrzuje vysoké interpretační kvality mladých tanečníků. Epizoda připomíná také 54. ročník soutěže Prix de Lausanne, kde cenu za celoživotní přínos světu tance získala francouzská primabalerína Sylvie Guillem, osobnost, jež zásadně proměnila podobu klasického baletu.  Prostor dostává i rozhovor s choreografkou a spoluzakladatelkou souboru Déjà Donné Lenkou Flory. Pro Taneční aktuality reflektovala životní změny a nabídla i kritický pohled na současnou českou taneční scénu. Na ženy v české kultuře se zaměřila také Miřenka Čechová v inscenaci DVACETjedna. V podcastu zmiňujeme rozhovor, v němž choreografka mluví o spolupráci s režisérkami, jimž nabídla k využití své tělo, ale také o nástrahách, kterým ženy umělkyně při své práci čelí. V závěru se podcast věnuje domácí kulturní politice a shrnuje klíčové teze textu Jany Bohutínské o Ministerstvu kultury, zejména o nedostatku komunikace, transparentnosti a nejistotách kolem financování kultury. S Janou Bohutínskou navazujeme i v hlavním tématu epizody a bavíme se o situaci v Divadle PONEC. Divadlo totiž nebylo v prvním roce pod dramaturgickou správou tříčlenné umělecké rady Magistrátem hlavního města Prahy navrženo k podpoře v rámci víceletého grantu. Podcast je nyní k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  2. O politice s Hanou Polanskou a Jan Žůrkem, kteří reagují na to, jak dopadly volby, ale zamýšlejí se i nad odolností a angažovaností českého umění

    14 JAN

    O politice s Hanou Polanskou a Jan Žůrkem, kteří reagují na to, jak dopadly volby, ale zamýšlejí se i nad odolností a angažovaností českého umění

    Autorka: Jana Návratová   Uplynulé parlamentní volby zamíchaly kartami a do čela našeho státu se dostala nová politická reprezentace. Změna je to razantní a diskuse o ní všudypřítomné. Ještě v době adventu jsme proto pozvali k rozhovoru do našeho podcastu Průvodce tancem v souvislostech Hanu Polanskou a Jana Žůrka, zástupce české umělecké sféry, kteří oba politiku intenzivně sledují, komentují a také se v ní angažují.   Hana Polanská, která kandidovala v parlamentních volbách za stranu Levice a často se na sociálních sítích vyjadřuje ke stavu současného světa a geopolitickým tématům, je angažovanou kritičkou neoliberálního kapitalismu a domnívá se, že toto zřízení za rouškou falešného pocitu svobody jedince, podporou soutěživosti a tlaku na výkon, plošně vykořisťuje a nechává moc hrstce jedinců.    Zatímco Hana hodně čerpá ze současné filozofie, akademických diskurzů, ale také z oblasti dance studies, Jan Žůrek vychází z praxe. Dlouhá léta organizoval mezinárodní festival Divadelní Flora, než se rozhodl vyzkoušet si „druhý břeh“ a vstoupil do komunální politiky, v níž se brzy dostal do poměrně vysoké funkce radního pro kulturu Olomouckého kraje. Jeho perspektiva je zkušenostní: „Vidím prekarizaci umělců na volné noze, vidím obrovské problémy v ohodnocování zaměstnanců v příspěvkových organizací v oblasti kultury a vidím reálné dopady na kvalitu tvorby,“ říká v našem podcastu a dodává, že v kultuře chybí nejen peníze, ale také kompetence na to, aby mohla být životaschopným odvětvím. O tom, jak hodnotí naši hosté míru relevance a angažovanosti současného umění v Česku, se dozvíte v dnešním dílu.

    14 min
  3. NdB 3, Miřenka Čechová a festival 4+4 dny v pohybu uzavírají rok 2025

    22/12/2025

    NdB 3, Miřenka Čechová a festival 4+4 dny v pohybu uzavírají rok 2025

    Autorka: Natálie Bulvasová V posledním Průvodci tancem roku 2025 přinášíme přehled aktuálního dění na české taneční, pohybové a novocirkusové scéně. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlíží za novým projektem Baletu Národního divadla Brno 3 s názvem Masters, který otevírá téma tvorby pro zralé interprety, a za premiérou inscenace DVACETjedna Miřenky Čechové, která propůjčila své tělo dvaceti režisérkám, aby v krátkých fragmentech ztvárnily zkušenosti žen-umělkyň. Za nový cirkus připomeneme kabaret Armagedon: Poslední derniéra souboru Losers Cirque Company, a za drag scénu inscenaci Fallen Olymp platformy PiNKBUS. Ta otevřela na webu Tanečních aktualit kritický dialog mezi dvěma autorkami, což poukázalo na možnosti vícehlasého čtení jednoho díla a naznačilo nový směr kritické reflexe. Zazní také vzpomínka na právě zesnulého nizozemského choreografa Hanse van Manena a informace o jmenování Adama Halaše novým děkanem Hudební a taneční fakulty AMU. Hlavním tématem epizody je 30. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu. O jeho významu pro českou taneční scénu, konkrétních inscenacích i Kulturní stanici Galaxie, kde po dobu čtyř měsíců probíhal, hovoří režisérka a publicistka Hana Strejčková. Epizodu si můžete poslechnout na našem webu i ve všech podcastových aplikacích.

    15 min
  4. O baletu, který uchvátil svět a stal se symbolem Vánoc s Adélou Pollertovou a Zuzanou Rafajovou

    10/12/2025

    O baletu, který uchvátil svět a stal se symbolem Vánoc s Adélou Pollertovou a Zuzanou Rafajovou

    Autor: Josef Bartoš Louskáček ruského choreografa Lva Ivanova z roku 1892 se stal fenoménem, který každoročně během adventního období láká do divadel početné publikum. Jedná se totiž o jediný baletní titulem s vánoční tematikou, a proto je mnohdy ideální volbou pro rodiny s dětmi. Adéla Pollertová, bývalá sólistka Hamburg Ballett a Baletu Národního divadla a hostka našeho dnešního dílu podcastu Průvodce tancem v souvislostech, kromě svátečního námětu zmiňuje, že důležitá je podle ní i ritualizace Vánoc, a právě Louskáček se stal její součástí. „Je to něco, co na Vánoce lidé chtějí. Louskáček je fenomén i proto, že jeho příběh není tak komplikovaný a pochopí ho úplně každý.” dodává Pollertová. Taneční historička, kritička a pedagožka Katedry tance pražské HAMU Zuzana Rafajová však vzápětí upozorňuje, že Louskáček ani zdaleka nebyl fenoménem vždy. „V žádném případě to nevypadalo, že z něj bude taková bomba, jaká je dnes. Před 140 lety by to asi nikoho ani nenapadlo.“ Dobové kritiky tehdejší novince vyčítaly téměř vše, zejména choreografii a prostou dějovou linku. Naopak jejich autoři vyzdvihovali interpretační výkony a hudbu Petra Iljiče Čajkovského. Víme ale, že ani on nebyl z tématu Louskáčka nadšen. Navíc ho postihla rodinná tragédie; v období příprav mu zemřela sestra, a proto měl balet premiéru až v prosinci 1892, jak dodává Rafajová. Louskáček se dočkal svého uvedení mimo Rusko až v roce 1908. Zajímavostí je, že si jej vybral tehdejší šéf Baletu Národního divadla v Praze Achille Viscusi a uvedl ho na jevišti naší první scény spolu se slavnou hostující primabalerínou Tamarou Karsavinou. Ke své slávě se ale Louskáček přiblížil v polovině 20. století, kdy jej pro soubor New York City Ballet inscenoval a následně nechal zfilmovat George Balanchine. Pollertová přitakává: „Amerika z Louskáčka udělala show a Evropa se pak inspirovala v tom, že by to mohl být dobrý kasaštyk.“  Proč je podle našich hostek Louskáček kýčem a verzi jakého choreografa či choreografky by rády viděly? Jaký nástroj musí nutně soubor do svých orchestrů zařídit, aby Louskáčka mohl hrát? A je Louskáček technicky náročný, nebo se naopak dá oproti jiným baletním titulům zvládat levou zadní? O tom si můžete poslechnout v podcastových aplikacích nebo po přihlášení na našem webu.

    16 min
  5. Klasická La Bayadère, nová Laterna magika i Farma v jeskyni a stáří na tanečních jevištích

    08/12/2025

    Klasická La Bayadère, nová Laterna magika i Farma v jeskyni a stáří na tanečních jevištích

    Autorka: Natálie Bulvasová První prosincové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem přináší přehled premiér a projektů, které obohatily českou taneční scénu na sklonku podzimu. Nový díl se věnuje jak klasickým titulům, tak experimentálním formám a doplní jej téma práce se seniorskými interpretkami a interprety. Redaktorka Natálie Bulvasová se ohlédne za plzeňskou La Bayadère Michala Štípy, kde se podle recenze Lucie Dercsényi potkává vizuální opulence s nedotaženým nastudováním. Podíváme se také na dojemnou a hravou inscenaci V parku Radima Vizváryho pro Laternu magiku, která citlivě pracuje s tématem stárnutí a tělesné paměti. Nechybí experimentální performance All Is Good in Heaven souboru Farma v jeskyni propojená s výstavou Davida Lynche v pražském DOXu, ani autorská inscenace žongléra Aleše Hrdličky Orbiting Zero budující černobílý vesmír plný kruhů, gravitace a iluzionistiky. Připomeneme odchod významné osobnosti české baletní scény Hany Machové-Jureczkové a v závěru se zastavíme u festivalu Bread & Dance, který letos ovlivnily i změny na České taneční platformě. Hlavním fokusem epizody, jenž navazuje na Vizváryho inscenaci V parku, je zapojení tanečnic a tanečníků v seniorském věku do pohybové tvorby. V rozhovoru téma rozvede choreografka Ester Trčková na základě svých poznatků z tvorby inscenace Entropie. Představí, jaké jsou limity i potenciál starších těl na jevišti a co může mezigenerační setkávání taneční tvorbě přinést. Díl je již k poslechu ve všech podcastových aplikacích.

    16 min
  6. Narozeninové Studio 54, odkaz Maji Plisecké a 50 let Pražského komorního baletu

    24/11/2025

    Narozeninové Studio 54, odkaz Maji Plisecké a 50 let Pražského komorního baletu

    Autorka: Natálie Bulvasová Druhé listopadové vydání zpravodajského podcastu Tanečních aktualit Průvodce tancem se nese v duchu oslav. Redaktorka Natálie Bulvasová přináší přehled událostí, které v uplynulých týdnech formovaly českou taneční scénu, od výročních titulů po novinky uvedené v Praze i v regionech.  Soubor DEKKADANCERS oslavil své desáté výročí energickou a efektní inscenací Studio 54, která přenáší na scénu ARCHY+ legendární newyorský klub. Další z reflektovaných premiér je Frida Mariky Mikanové z libereckého Divadla F. X. Šaldy, která v choreografii propojuje neoklasiku, flamenco a mexický folklor. V pražském Studiu Hrdinů uvedl performer Jan Bárta svou konceptuální performanci HIT s filozofickým přesahem. Ohlédneme se také za stoletým výročím narození primabaleríny Maji Plisecké a v souvislosti s novým vedením Národního divadla Brno mluvíme i o budoucí vedoucí Baletu Darie Klimentové. Hlavním tématem epizody je padesáté výročí Pražského komorního baletu, které se proměnilo v oznámení o pozastavení činnosti. S šéfredaktorem Tanečních aktualit Josefem Bartošem rozebíráme, čím je soubor na české taneční scéně specifický, proč vůbec k pozastavení činnosti došlo a jak se projevuje jeho konzervativnost. Celý díl si můžete poslechnout ve všech podcastových aplikacích.

    16 min
  7. Jak dostat tanec do mainstreamu? Stačí silné téma a odvaha být srozumitelný, říká PR specialistka Sikorová

    18/11/2025

    Jak dostat tanec do mainstreamu? Stačí silné téma a odvaha být srozumitelný, říká PR specialistka Sikorová

    Autorka: Clara Zanga Pohybové divadlo a tanec si jen zřídka nacházejí cestu do mainstreamových médií. Tvůrkyním inscenace Kuchyňské porno z uskupení Nebojsy se to však povedlo, aniž by měly za zády zkušený komunikační tým. Jak se jim to podařilo? Které největší prohřešky tanečníci v komunikaci s médii dělají? A funguje lépe silné téma, nebo propojení se známými osobnostmi? V podcastu Průvodce tancem v souvislostech o tom diskutovaly odbornice na kulturní PR Michaela Sikorová a členka uskupení Nebojsy Tereza Holubová.  Impulsem k vytvoření inscenace Kuchyňské porno se stala kniha právničky a publicistky Šárky Homfray Proč jsme tak naštvané? – feministický text o každodenních stereotypech a nerovnostech. Možná i tím, že tvůrčí trio ve složení Tereza Holubová, Kristýna Štarhová a Bára Viceníková vycházelo z relativně známé publikace, se jim podařilo oslovit diváky a divačky, kteří běžně na pohybové divadlo nechodí.  Úspěch inscenace podle Michaely Sikorové potvrzuje, že i alternativní umění může proniknout do širšího povědomí, pokud dokáže srozumitelně komunikovat své téma. „V dnešní době, kdy se kulturní rubriky slučují s lifestylovými, je klíčové stavět na silném tématu – ne nutně na známých jménech,“ vysvětluje. Kuchyňské porno tak díky propojení aktuálního společenského tématu, výrazné estetiky a přístupné formy zaujalo média i veřejnost a prodeje se zvyšují s každou reprízou. „Zjednodušit sdělení neznamená snižovat hodnotu díla. Naopak, někdy je nejtěžší být prostě srozumitelný,“ věří Holubová.

    14 min

About

Podcast Průvodce tancem mapuje různorodé rozměry tance a pohybového umění – aktuálně od jeho terapeutických účinků přes genderová a sociální témata až po nezávislou taneční scénu v regionech. Přináší rozhovory s odborníky*icemi, umělci*kyněmi i organizátory*kami, kteří*ré se podílejí na utváření taneční scény v Česku. V sezoně 2024/2025 se můžete zaposlouchat do těchto sérií: 🎙 Regiony nezávisle – Podhoubí české taneční scény mimo hlavní centra: festivaly, rezidence a nezávislé prostory v regionech. Moderuje Josef Bartoš. 🎙 Tanec jako lék – O terapeutickém rozměru tance, jeho využití ve vězení, při práci se seniory*kami nebo v léčbě Parkinsonovy choroby. Moderuje Jana Návratová. 🎙 Bez bariér – Tanec jako prostor otevřený všem bez ohledu na věk, tělesné dispozice či společenské normy. O tanci s hendikepem, otázkách genderu i tělesné diverzity. Moderuje Clara Zanga. Dřívější epizody najdete v sériích Mladá krev, Druhá kariéra, Zdravá duše a dalších. Podcast vydává nezisková organizace Dance Context, která od roku 2006 stojí za online magazínem Taneční aktuality. Z původně zpravodajského portálu vyrostlo nejen etablované, stále se rozšiřující oborové médium, ale také celá platforma pro reflexi a rozvoj tance na domácí scéně i mezinárodní úrovni. Více o Dance Context a dalších projektech na https://www.dancecontext.com/