BigTalk

BigTalk
BigTalk

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu? Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

  1. MAR 14

    Impulz, který přijde z Německa, bude rozfoukávat inflaci

    Nejnovější statistická čísla o české inflaci více méně potvrdila dosavadní trend. Zůstává mírně zvýšená, a tím, co ji tlačí nahoru, jsou a budou potraviny, naopak opačně působí ceny energií. „Zdá se, že se nám dezinflační proces zastavil. Jádrová inflace je pořád na 2,5 procentech. Měsíční dynamika je kolem půl procenta, skoro dvakrát tolik, co bývával dlouhodobý průměr pro dlouhodobou inflaci,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Co se mění, je inflační výhled ze zahraničí. Byla tady obava, že zpomalení Německa a americká cla ochladí ekonomiku, ale my vidíme, že reakce je zatím přesně opačná. V Německu zřejmě dojde k největšímu fiskálnímu impulzu za dlouhou dobu. A naráz nám hrozí, že to, co přijde z Německa, bude inflaci výrazně rozfoukávat.“ Nová čísla o inflaci dorazila i z Ameriky. Tamní inflace klesla ze tří procent na 2,8 procenta. „Ceny zboží poslední dva roky v USA výrazně inflaci brzdily, teď ale začínají růst, a právě zboží je tím, na co dopadnou cla ze všeho nejdřív,“ říká Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Ta reciproční cla jsou věc opravdu nevídaná. Obrací to naruby, co se tady dělalo od roku 1945. Zboží kvůli tomu určitě zdraží a výsledná inflace může poskočit dost výrazně.“ Má za těchto okolností Fed důvod snižovat sazby? A co s nimi udělala polská centrální banka? Nejen o tom mluví Mirek Zámečník a Petr Sklenář v aktuálním BigTalku.

    11 min
  2. Speciál: Rozpočtová brzda povoluje a Němci přestávají být Němci

    MAR 10

    Speciál: Rozpočtová brzda povoluje a Němci přestávají být Němci

    Němci se chystají na naprosto bezprecedentní rozvolnění rozpočtových pravidel, které má oživit německou ekonomiku. Pokud návrh projde, bude to největší fiskální stimul v hospodářských dějinách poválečného Německa. Způsob, jakým to ale nový německý kancléř Friedrich Merz chce udělat, je v mnoha ohledech dost neobvyklý. „Kdybych to měl glosovat, tak řeknu, že Němci právě oznámili, že přestávají být Němci. Nebo aspoň tak, jak jsme je rozpočtově znali,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku. Německý plán má dva rozměry. Tím prvním je speciální mimorozpočtový fond, který bude mít kapacitu 500 miliard eur. To odpovídá 11 až 12 procentům německého HDP. Druhý rozměr pak spočívá v tom, že by výdaje na obranu měly být vyjmuty z rozpočtové brzdy. „To je ale chabá výmluva. Prostě se má říct, celkové výdaje budou větší. Tvrdit, že některé výdaje jsou jiné, je nesmysl,“ říká Sklenář. A stejně nestandardní i to, že SPD a CDU/CSU chtějí návrh prohlasovat ve starém složení Bundestagu, kde nemá ještě AfD tak silné zastoupení. Zkousne to německý ústavní soud? Co to prudké zadlužení udělá s německými dluhopisy? A jak moc se přenese německý impulz do růstu poptávky po dodávkách z Česka? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém speciálu BigTalku.

    13 min
  3. Speciál: Pohled na konflikt na Ukrajině očima kšeftaře nabízí netušené možnosti

    MAR 3

    Speciál: Pohled na konflikt na Ukrajině očima kšeftaře nabízí netušené možnosti

    První měsíc úřadování Donalda Trumpa v Bílém domě byl mimořádně divoký a rychlý. V oblastech, jako jsou cla, nakonec trochu zaostal za očekáváním, protože zůstalo převážně u hrozeb a vyjednávání. V čem nepřekvapil a očekávání naplnil, bylo rušení všelijakých regulací a hlavně hodnotových politik předchozích administrativ. „V tom vlastně následoval korporátní sektor, který v očekávání vládních kroků už během ledna začal rušit své klimatické závazky a programy zaměřené na větší diverzitu,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A analytik Mirek Zámečník dodává: „Fascinující, tahle ohebnost, čemu vlastně věříme a co děláme jenom na oko, abychom potěšili úřady…“ Nejdrastičtější změny ale přinesl nový americký pohled na geopolitiku, včetně války na Ukrajině. „Vztah k Evropě je holt na žebříčku priorit Washingtonu podstatně níž, než jsme si dlouho mysleli,“ říká Sklenář a Zámečník podotýká: „Když zapomeneme na nějaké hodnoty a podíváme se na válku na Ukrajině očima kšeftaře, tak se nabízejí netušené možnosti.“ Co všechno je Donald Trump ochoten prodat a vyměnit? A vydrží mu nasazené tempo i do dalších měsíců? O tom mluví v nejnovějším speciálu BigTalku Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem.

    13 min

About

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu? Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

You Might Also Like

To listen to explicit episodes, sign in.

Stay up to date with this show

Sign in or sign up to follow shows, save episodes, and get the latest updates.

Select a country or region

Africa, Middle East, and India

Asia Pacific

Europe

Latin America and the Caribbean

The United States and Canada