Minuta s encyklopedií

www.cojeco.cz
  • 0,0 (0)
  • Sociedade e cultura
  • Diário

Populárně naučný pořad Minuta s encyklopedií, který vyrobila Encyklopedie CoJeCo, byl od roku 2004 vysílán regionálními stanicemi Českého rozhlasu. Později byly jednotlivé díly doplněny ilustracemi a dostaly tištěnou podobu. Kniha Jak se neutopit ve společenské konverzaci aneb Minuta s encyklopedií na každý den vyšla v roce 2005, následující Jak nebýt otráven ze společenské konverzace pak o dva roky později. https://www.cojeco.cz

  1. Volba miss

    11 de abr.

    Volba miss

    Nejrůznější soutěže krásy provázejí lidstvo už od starověku, ale jejich moderní podoba se zrodila až na počátku 20. století. V roce 1921 proběhla ve Spojených státech první velká soutěž Miss America a postupně vznikly i mezinárodní klání, jako je Miss World nebo Miss Universe. Ideál ženské krásy se přitom v každé době lišil a soutěže tak vždy odrážely i společenské představy o ženách v konkrétní éře. Právě proto kolem voleb miss dodnes probíhají vzrušené debaty. Zatímco jedni je chápou jako oslavu elegance a sebevědomí, jiní je kritizují jako přehlídku stereotypů. Mnohé soutěže proto dnes hodnotí nejen vzhled, ale i osobnost nebo veřejné aktivity uchazeček o titul královny krásy. A právě v tom spočívá jejich skutečný význam – ukazují, jak se proměňuje náš pohled na krásu i na ženy samotné. www.cojeco.cz

    1 min
  2. Jonáš a velryba

    10 de abr.

    Jonáš a velryba

    Příběh o Jonášovi patří k nejznámějším Starého zákona. Vypráví o prorokovi, který dostal od Boha úkol jít do města Ninive a varovat jeho obyvatele. Jonáš ale místo toho utekl na loď a tím spustil bouři, která ohrozila celou posádku. Když námořníci zjistili, že příčinou neštěstí je právě Jonáš, hodili ho do moře. Tam ho podle biblické knihy pohltila „velká ryba“. V jejích útrobách Jonáš strávil tři dny a tři noci, modlil se a nakonec byl vyvržen zpět na pevninu. Tentokrát už své poslání splnil. Mohlo by se něco takového opravdu stát? Moderní věda je velmi skeptická. Trávicí soustava velryb ani jiných velkých mořských tvorů by člověku dlouhodobé přežití neumožnila. Příběh je proto většinou chápán jako symbolické podobenství o útěku před odpovědností a o druhé šanci. www.cojeco.cz

    1 min
  3. Detektivka

    9 de abr.

    Detektivka

    Za otce moderní detektivky bývá považován americký spisovatel Edgar Allan Poe. Ten v roce 1841 představil ve svých Vraždách v ulici Morgue poprvé postavu C. Augusta Dupina, který řešil zločiny čistě pomocí logiky a dedukce. Na něj později navázal Arthur Conan Doyle se Sherlockem Holmesem a detektivní žánr se rychle stal čtenářským fenoménem. Jeho zlatý věk přišel mezi světovými válkami, kdy vznikaly takzvané „whodunit“ příběhy – tedy hádanky typu „kdo to udělal“. Nejznámější autorkou tohoto období je bezesporu Agatha Christie, která stvořila dodnes populární postavy Hercula Poirota nebo slečny Marplové. A čím se liší detektivka od kriminálního románu? Zatímco v detektivce jde především o logickou hádanku, krimi klade důraz na napětí, psychologii pachatele nebo samotný průběh vyšetřování. To hlavní ale mají stejné – radost čtenářů, když pachatele odhalí dříve než vyšetřovatel. www.cojeco.cz

    1 min
  4. Pulitzerova cena

    8 de abr.

    Pulitzerova cena

    Prestižní americké žurnalistické a umělecké ocenění je již od svého prvního udělení v roce 1917 považováno za nejvyšší možné vyznamenání novinářské a literární práce. Ocenění je pojmenováno podle amerického novináře a vydavatele maďarského původu Josepha Pulitzera. Ten se i přes svůj zrakový hendikep dokázal novinářské práci naplno oddat a bývá považován za zakladatele moderní žurnalistiky. Velkou část svého úsilí věnoval snaze pozdvihnout úroveň novinařiny zejména založením odborného školství. Před smrtí odkázal část svého majetku téměř devatenácti milionů dolarů newyorské kolumbijské univerzitě. Ta dnes Pulitzerovu cenu uděluje v jednadvaceti kategoriích. Dvacet oceněných osobností získává certifikát a 10.000 dolarů, vítěz žurnalistické kategorie „Public Service“ zlatou medaili. Ceny se kromě mnoha kategorií novinařiny udělují také za biografii, drama, fikci, literaturu faktu, historii, hudbu, novelu a poezii. www.cojeco.cz

    1 min
  5. Dabing

    7 de abr.

    Dabing

    V počátcích kinematografie, kdy byly filmové snímky němé, nebylo třeba řešit jejich národní verze. Černobílý snímek bez zvuku se prostě mezi jednotlivými scénami jen doplnil cizojazyčnými titulky, byly-li třeba. Obtížnější situace ale nastala s příchodem zvukového filmu. Najednou bylo potřeba zpřístupnit mluvené či zpívané slovo i divákům v jiných státech. Tehdy se na filmových plátnech objevily první překladové titulky a také první dabing, tedy přetlumočení původního dialogu do jiného jazyka tak, aby byl co nejpřesněji zachován původní umělecký záměr. Ne všude na světě se ale dabing setkal s uznáním. Skandinávské státy například dodnes používají pouze titulky a ani v USA se dabing příliš nerozšířil. S maximální oblibou se ale setkal hned ve 30. letech v Itálii, Sovětském svazu i v Československu. Tak zvaná česká dabingová škola bývá považována za jednu z nejlepších na světě. www.cojeco.cz

    1 min
  6. Pomlázka

    6 de abr.

    Pomlázka

    Jedním ze symbolů Velikonoc je nazdobený pletenec prutů, s nímž chlapci na Velikonoční pondělí obcházejí děvčata a symbolicky je mrskají přes zadnice. Tento zvyk bývá nejčastěji nazýván pomlázkou. Stejným slovem se označuje jak zmíněný prut, tak i odměna, kterou chlapci získají od dívek za svou snahu pomladit je. Místní názvy bývají ovšem často odlišné – prut bývá tatarem, žílou nebo korbáčem, samotný akt pak mrskutem, šmigrustem či šlahačkou. Ve své nejtypičtější podobě je pomlázka zhotovena z vrbových proutků, nejlépe z těch, které byly nařezány v Neděli velikonoční a spleteny některým z předepsaných způsobů. V pondělí s ní pak chlapci nahánějí děvčata, ta před nimi naoko prchají, aby se po chvíli dala polapit a v doprovodu tradičních velikonočních koled podstoupí obřad pomlazení. Odměnou pak chlapcům darují nazdobená vejce – kraslice. www.cojeco.cz

    1 min
  7. Kraslice

    5 de abr.

    Kraslice

    Vejce bývala od nepaměti považována za symbol života, plodnosti a růstu. Měla často význam při obřadech vykonávaných u příležitosti narození, svatby či pohřbu. Magická moc vajec byla ještě umocňována jejich barvením, či jiným zdobením. Dnes je zdobené vejce vnímáno především jako jeden ze symbolů tradičních Velikonoc, kdy je děvčata věnují chlapcům odměnou za své pomlazení. Název kraslice pochází nejspíše z východních Čech a označuje červené velikonoční vejce. V současnosti je takto označováno jakékoli vejce upravené pro účely Velikonoc některým z mnoha způsobů jako například barvením v nejrůznějších bylinných odvarech, reliéfním zdobením voskem, vyškrabováním, ovazováním slámou, drátkováním či třeba polepováním. Dnes běžná vyfouklá vejce, tedy zbavená obsahu, byla v minulosti chápána v některých regionech jako symbol smrti a sloužila ke zdobení Morany. Jejich používání se rozmohlo především z důvodu delší doby skladovatelnosti pro komerční účely. www.cojeco.cz

    1 min
  8. Svitky od Mrtvého moře

    4 de abr.

    Svitky od Mrtvého moře

    V roce 1947 objevila skupina tří beduínských pašeráků v jedné z jeskyní podél západního pobřeží Mrtvého moře několik svitků. Přestože beduíni původně jen nejspíše chtěli v jeskyni ukrýt svůj kontraband, odnesli část nálezu a snažili se pro něj najít kupce. Těmi se stali syrský metropolita Samuel a profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Eleazar Sukenik. Zakoupené svitky s pomocí dalších vědců prozkoumali a poté co se ujistili, že mají v ruce dokumenty obrovského významu, informovali v roce 1948 o jejich nálezu veřejnost. Následný výzkum v dalších jeskyních přinesl na 800 dokumentů obsahujících společenská a náboženská pravidla své doby, zpěvníky, biblické texty s komentáři i apokalyptické spisy. Mezi nejdůležitější patří téměř neporušené kopie knihy Izajáše pocházející z 2. století před naším letopočtem. Autorství svitků je připisováno sektě esejců, která v Palestině působila na přelomu letopočtu. www.cojeco.cz

    1 min
Ver tudo (832)

Sobre

Populárně naučný pořad Minuta s encyklopedií, který vyrobila Encyklopedie CoJeCo, byl od roku 2004 vysílán regionálními stanicemi Českého rozhlasu. Později byly jednotlivé díly doplněny ilustracemi a dostaly tištěnou podobu. Kniha Jak se neutopit ve společenské konverzaci aneb Minuta s encyklopedií na každý den vyšla v roce 2005, následující Jak nebýt otráven ze společenské konverzace pak o dva roky později. https://www.cojeco.cz

Informações

  • Criado por
    www.cojeco.cz
  • Anos de atividade
    2024 - 2026
  • Episódios
    832
  • Classificação
    Livre
  • Copyright
    © www.cojeco.cz
  • Site do podcast
    Minuta s encyklopedií