FOCUS ON

FOCUS ON
  • 0.0 (0)
  • BUSINESS
  • UPDATED SEMIWEEKLY

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

  1. Němci to nedokázali, tak to převzali Češi. Nenápadná firma vyrábí unikátní medicínské stroje

    19H AGO

    Němci to nedokázali, tak to převzali Češi. Nenápadná firma vyrábí unikátní medicínské stroje

    Zatímco evropský průmysl bojuje s dravou asijskou konkurencí a byrokratickou zátěží, v nenápadné české firmě safetec medical engineering vznikají unikátní stroje, které posouvají hranice moderní medicíny. V pořadu Tech Talk na platformě FocusOn to popisuje její ředitel Václav Kuchta. Společnost, která začínala jako interní dceřiná společnost pro potřeby automatizace vlastního koncernu se stovkami zeměstnanců, se během třinácti let vypracovala v elitního systémového integrátora a dnes realizuje zakázky v hodnotě milionů eur. Historie společnosti je příkladem organického růstu postaveného na hlubokém technickém know-how. Firma vznikla jako cílená reakce na potřeby automatizace v rámci koncernu SFM a safemed, který dnes zaměstnává přibližně 650 až 700 lidí. Původním a jediným úkolem týmu bylo pokrýt potřeby mateřských společností vyrábějících pro farmaceutický a medicínský sektor, kde bylo pole automatizace, minimálně v České republice, dosud vnímáno jako „neorané“. Václav Kuchta, ředitel společnosti, v rozhovoru popisuje, že firma prvních šest až sedm let nemusela řešit obchodní stránku věci, protože byla plně vytížena interními požadavky. ,,Společnost safetec byla založena právě z důvodu pokrytí potřeb těchto společností, co se týče automatizace. Naším hlavním a jediným cílem bylo opravdu automatizovat výrobu v rámci koncernu,“ vysvětluje Kuchta. Postupem času se však ukázalo, že interní zakázky nestačí k plnému vytížení týmu, což vedlo k založení obchodního oddělení a expanzi na volný trh. Český triumf nad německou skepsí Jedním z nejvýraznějších milníků je projekt v oblasti urologie, konkrétně výroba linky na speciální kanyly používané v urologii při zavádění katetrů. Tato technologie, založená na formování trubičky z pásoviny, byla pro německé partnery neřešitelným oříškem po dobu více než deseti let. Kvůli neschopnosti sestrojit funkční stroj přišli němečtí inženýři o několik zákazníků a projekt byl téměř definitivně zastaven. ,,Naši partneři v Německu s tímto projektem operovali asi 10 nebo 11 let a nemohli přijít na to, jak ten stroj vyrobit. Projekt se málem úplně odpískal s tím, že se nebude realizovat. Pak jsme se toho ujali spolu s naším partnerem a za rok a půl jsme projekt dovedli do zdárného konce,“ popisuje Kuchta zásadní úspěch, který firmě vybudoval obrovské renomé. Ekonomika unikátních řešení a digitalizace Společnost se neorientuje na sériovou výrobu, každý jejich stroj je unikátní řešení šité na míru potřebám zákazníka. Za 13 let existence firma v interní databázi napočítala přibližně 2 500 projektů. Ty nejvýznamnější zakázky se v jejich segmentu pohybují v cenovém rozpětí od 300 000 EUR do 2 000 000 EUR. Podle Kuchty není rozdíl v přístupu k malému či velkému projektu, klíčová je vždy přidaná hodnota pro zákazníka. Vnitřní chod firmy je přitom ukázkou digitální transformace v praxi. Kuchta prosazuje vizi bezpapírové výroby – na dílnách nenajdete tištěné výkresy, ale obří monitory s 3D modely a montážními postupy. ,,Snažíme se, aby člověk nemusel mít u sebe žádné papíry, aby vše bylo digitální, dostupné na jedno kliknutí a aby měl vždy přehled i jasnou představu,“ říká Kuchta. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak přesně funguje technologie tváření urologické jehly z pásoviny a proč je pro lékaře klíčový speciální vryp na její protistraně?Proč musí mít každý farmaceutický výrobek svůj digitální „rodný list“ a jaká data se o něm ukládají do SQL databází pro případnou kontrolu?Podle jakých osobnostních rysů si Václav Kuchta vybírá zaměstnance do týmu, aby v práci „táhli za jeden provaz“ i 12 hodin denně?V čem konkrétně je americká certifikace FDA pro výrobce systémů příjemnější než nařízení a zákony platné v Evropské unii?Jaké konkrétní výhody přineslo zavedení velkých monitorů přímo na montážní dílnu a jak to ovlivnilo chybovost při skládání unikátních strojů?

    44 min
  2. Česká firma ukryla vojáky před drony. Zájem mají i Američané

    2D AGO

    Česká firma ukryla vojáky před drony. Zájem mají i Američané

    Válka na Ukrajině odhalila novou realitu bojiště: před drony s termokamerami se téměř nelze schovat. Česká společnost InfraHex však vyvinula unikátní devítivrstvý kompozit, který dokáže lidské teplo pro senzory nepřítele zcela zneviditelnit. S technologií, která stíní i signály 5G či GPS, nyní expanduje do USA a cílí na armádní elity i civilní sektor. Příběh firmy InfraHex se začal psát v roce 2022 jako přímá reakce na vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Zakladatel mateřské společnosti Respilon, Roman Zima, tehdy inicioval vývoj materiálu, který by chránil životy vojáků před levnými, ale účinnými termovizemi.  InfraHex není pouze prodejcem výstroje, ale především majitelem technologického know-how a patentů. Výrobu finálních produktů, jako jsou speciální maskovací obleky, realizuje ve spolupráci s holdingem Colt CZ Group, konkrétně s dceřinou společností 4M Systems. Právě spojení špičkového výzkumu a silného průmyslového partnera dává českému start-upu ambice uspět na nejnáročnějším trhu světa, tedy ve Spojených státech, kde se soustředí největší komunita tzv. prepperů a vyznavačů survivalu. Devět vrstev neviditelnosti  Základem produktu je devítivrstvý laminát, jehož klíčovou složkou je speciální nanomembrána. Tato skladba materiálu zajišťuje nejen tepelnou izolaci, ale i vysokou funkčnost. Podle Ondřeje Procházky z InfraHexu vykazuje materiál extrémní prodyšnost. ,,Náš materiál je šestkrát prodyšnější než Gore-Tex a výška vodního sloupce se pohybuje kolem 11 až 12 metrů, což je naprosto vynikající,'' vysvětluje Procházka. Unikátnost technologie spočívá v tom, že na rozdíl od konkurenčních řešení nemá InfraHex stanovenou limitní životnost, po které by přestal fungovat. Materiál lze navíc běžně udržovat. ,,Lze jej normálně prát v pračce, samozřejmě bez aviváže, podobně jako klasické sportovní oblečení,'' potvrzuje Procházka. Na bojišti pak tato „druhá kůže“ umožňuje operátorům splynout s okolím tak efektivně, že na termovizi jsou prakticky nerozeznatelní od okolního terénu. Data a bezpečnost: Stínění s účinností 99,9 % Kromě maskování v infračerveném spektru objevili vývojáři i další zásadní vlastnost materiálu – schopnost blokovat rádiové signály. Tato verze materiálu funguje jako dokonalá Faradayova klec. ,,Dosahujeme efektivity stínění mezi 99,8 a 99,9 procenta. Skrz materiál nepronikne 3G, 4G, 5G, NFC, Bluetooth ani GPS signál,'' uvádí Procházka s tím, že produkty jako stíněné vaky (dry bagy) využívá policie i armáda při zabavování elektroniky, aby zabránila dálkovému smazání dat. Tato vlastnost má obrovský potenciál i v civilní sféře, zejména v boji proti průmyslové špionáži. Stíněná pouzdra mohou chránit bezkontaktní platební karty, kryptopeněženky nebo klíče od aut před načtením na dálku. ,,Dnes vám nikdo klíč od auta nenamoduluje, pokud ho máte v tomto obalu, protože signál naprosto neprochází ani ven, ani dovnitř,'' dodává Procházka. Bezpečnostní rizika jsou však i důvodem, proč je technologie v evropském právu klasifikována jako vojenský materiál. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dále se dozvíte: Jaké bizarní milostné vzplanutí zažil jeden z hostů během návštěvy ukrajinské delegace v Las Vegas?Proč museli vědci v laboratořích paradoxně snižovat účinnost materiálu, aby nebyl v termovizi „podezřele studený“?Jakým způsobem dokáže tento materiál oklamat rentgeny na evropských letištích a proč je to problém?Která slavná módní návrhářka z Londýna chtěla z vojenského materiálu šít kolekce a proč ji musela firma odmítnout?Jaký trik s AirPody odhalil v praxi na Ukrajině, že materiál skutečně nepropustí vůbec nic?

    34 min
  3. Pokud je dřevostavba v suchu, vydrží tisíce let. Prosadí se ale v kancelářích?

    5D AGO

    Pokud je dřevostavba v suchu, vydrží tisíce let. Prosadí se ale v kancelářích?

    Pražský kancelářský trh zažívá výrazný tlak. Nových kancelářských ploch vzniká minimum, neobsazenost klesla na 5,9 % a firmy stále častěji řeší, jak pracovat s prostorem, který už jim nemusí vyhovovat. V pořadu Big Deal na platformě FocusOn o tom mluvili Martin Holý ze Scott.Weber Workspace a Radek Oslizlo ze společnosti Novatop. Podle nich se kanceláře mění z pevně daného prostoru na službu, ve které rozhoduje flexibilita, wellbeing, náklady i udržitelnost. Současná situace na pražském trhu, kde neobsazenost kanceláří klesla na pouhých 5,9 %, nutí firmy k radikální změně chování. Podle Martina Holého, komerčního ředitele společnosti Scott.Weber Workspace, již podniky nemohou plánovat své potřeby na roky dopředu, jak bylo zvykem. Flexibilita se tak stává jedinou možnou cestou, jak držet krok s trhem a efektivně reagovat na měnící se počet zaměstnanců i podíl práce z domova. Trend potvrzují i čísla: přestože flexibilní kanceláře tvoří zatím zhruba 3,6 % celkového trhu, jejich obsazenost dosahuje vysokých 91,8 %. „V dnešní době skutečně firmy, ať už jsou to střední nebo větší podniky, nahlížejí na flexibilní kanceláře jako na moderní a racionální řešení. Dříve to bylo stále vnímáno tak, že je to prostředí spíše pro digitální nomády nebo začínající firmy a startupy, ale to už je úplně jinak,“ vysvětluje Martin Holý. Moderní poskytovatelé dnes nabízejí tzv. Managed Office Solution, kdy firma získá to nejlepší z obou světů, tedy vlastní plně přizpůsobený prostor se všemi výhodami prémiového servisu s nulovými počátečními investicemi a flexibilní délkou smlouvy. Paralelně s proměnou využívání prostor se mění i samotná technologie výstavby. Radek Oslizlo, technický ředitel společnosti Novatop, vidí budoucnost v masivním dřevě. Přestože je podíl dřevostaveb na trhu administrativních budov v Česku zatím minimální, potenciál pro růst je obrovský, zejména v porovnání se západními metropolemi, kde podíl flexibilních a ekologických ploch přesahuje 10 %. „Nejefektivnější jsou z pohledu české legislativy čtyři podlaží. Tato výška ještě nevyžaduje instalaci sprinklerových systémů a umožňuje architektům více pracovat s pohledovým dřevem v interiéru, jelikož požárně bezpečnostní pravidla jsou v tomto režimu mírnější,“ uvádí Oslizlo. Ačkoliv je možné stavět i do výšky sedmi pater, dřevo v takovém případě musí ustupovat přísným technickým podmínkám a ekonomická výhodnost se vytrácí. Ekonomika udržitelnosti: ESG jako nutnost pro financování Investice do ekologických budov již nejsou jen otázkou image, ale čistě ekonomickým kalkulem. Pro banky a investory je klíčový energetický standard budovy. Podle dostupných dat je 32 % investorů ochotno zaplatit za budovy splňující standardy ESG vyšší cenu. Radek Oslizlo zdůrazňuje, že energetická třída zásadně ovlivňuje zástavní hodnotu nemovitosti, protože banky dnes odmítají financovat objekty v energetických třídách D, F nebo G. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč je pro firmy výhodnější „outsourcovat“ život v budově profesionálnímu operátorovi místo vlastní správy? Jaké konkrétní akustické vrstvy musí dřevostavba mít, aby se vyrovnala zvukové izolaci betonu? V čem spočívá největší riziko rekonstrukce u klasických staveb oproti montovaným dřevostavbám? Jakým způsobem dokážou flexibilní operátoři „aktivovat“ i prázdné bankovní paláce? Proč se u dřevostaveb musí jinak navrhovat rozvody vzduchotechniky a chlazení, aby nebyla narušena estetika stropu?

    27 min
  4. Největší mýtus o náboru, který vás stojí lidi a růst

    APR 28

    Největší mýtus o náboru, který vás stojí lidi a růst

    České firmy dnes čelí dlouhodobému nedostatku pracovníků a nábor se stává jedním z klíčových faktorů úspěchu podnikání. Podle Táni Strojné, předsedkyně Svazu personalistů ČR, už HR dávno není jen administrativní funkce. V rozhovoru v pořadu Válka o lidi vysvětluje, proč musí firmy přehodnotit přístup k náboru, jaké jsou nejčastější motivace lidí ke změně práce a proč je dnes práce s lidmi strategickou součástí byznysu.   Český pracovní trh se v posledních letech výrazně proměnil. Firmy napříč odvětvími čelí situaci, kdy je kvalitních zaměstnanců dlouhodobě nedostatek. Právě tento vývoj podle Táni Strojné zásadně změnil postavení HR oddělení ve firmách. „Pokud chtějí firmy uspět a plnit své byznysové cíle, bez lidí to prostě nejde,“ říká Strojná.   Dříve přitom podle ní HR často hrálo spíše administrativní roli. Staralo se především o pracovní smlouvy, mzdy nebo interní komunikaci. Dnes se ale stále více stává strategickým partnerem vedení firmy. Za změnou stojí především situace na trhu práce. Nízká nezaměstnanost a rostoucí konkurence mezi zaměstnavateli nutí firmy přemýšlet o náboru a práci s lidmi mnohem systematičtěji. Personální agentury nejsou známkou slabosti firmy Jedním z témat rozhovoru bylo také využívání personálních agentur. Podle Strojné nejde o signál, že by nábor ve firmě nefungoval. „To vůbec ne. Vždy záleží na náborových potřebách společnosti,“ vysvětluje.   U menších firem se často stává, že HR oddělení řeší široké spektrum úkolů a nemá kapacitu věnovat se náboru naplno. Ve větších společnostech je zase počet otevřených pozic natolik vysoký, že interní tým potřebuje externí podporu. „Personální agentura dokáže velmi rychle akcelerovat proces hledání lidí,“ dodává Strojná.   Agentury mají podle ní výhodu v tom, že se na nábor specializují. Znají situaci na trhu práce, mají vlastní databáze kandidátů a dokážou firmám rychle říct, zda je jejich nabídka konkurenceschopná. Proč lidé mění práci: čtyři hlavní motivace Zkušenosti z náboru podle Strojné ukazují, že většina lidí mění zaměstnání z poměrně jasně definovaných důvodů. „Podle mě existují čtyři hlavní motivace ke změně práce,“ říká.   První je problém s nadřízeným. Druhým důvodem bývají finance, například situace, kdy zaměstnanec nedostane slíbené přidání nebo není spokojený se způsobem odměňování. Další motivací může být nejasná organizace práce nebo chaotické řízení firmy. Zaměstnanci podle ní často odcházejí také kvůli atmosféře v týmu. Právě pochopení těchto motivací je podle Strojné klíčové pro úspěšný nábor. Personalista musí při rozhovoru s kandidátem zjistit, co přesně ho vede ke změně zaměstnání. Nábor není jen o reakci na inzerát Podle Strojné je jednou z největších chyb personalistů pasivní přístup k náboru. Firmy často očekávají, že kandidáti sami zareagují na pracovní inzerát. V realitě ale většina kvalitních pracovníků už někde zaměstnaná je. Personalista proto musí aktivně pracovat s motivací kandidátů a snažit se je přesvědčit, aby se přišli alespoň podívat na pracovní pohovor. „Podstata náboru je dostat kandidáta na osobní setkání,“ vysvětluje Strojná.   Proto doporučuje například pozvat kandidáta na krátkou návštěvu firmy, ukázat mu pracovní prostředí a představit budoucí kolegy. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak přesně funguje spolupráce firem s personálními agenturami při hledání zaměstnanců? Jak personalista pracuje s kandidátem, který už má konkurenční nabídku práce? Jaké konkrétní chyby dělají firmy při náboru nových zaměstnanců? Jak se podle Táni Strojné změnilo postavení HR ve firmách za posledních deset let? Jak mohou manažeři zlepšit práci s lidmi a snížit fluktuaci zaměstnanců?

    42 min
  5. Elektřina za korunu? Obce obcházejí burzu a berou energii do vlastních rukou

    APR 25

    Elektřina za korunu? Obce obcházejí burzu a berou energii do vlastních rukou

    Česká energetika stojí na prahu zásadní proměny. Zatímco se stát obává nedostatku elektřiny a nutnosti jejího masivního dovozu, projekt společnosti EnVys nabízí cestu přímého vlastnictví zdrojů. Ondřej Doležal v rozhovoru pro Green Spin vysvětluje, jak mohou obce, firmy i domácnosti skrze PPA kontrakty získat kontrolu nad cenami energie na desítky let dopředu a proč je spoléhání se na burzovní trh „čistou ekonomickou sebevraždou“. Základem ambiciózního plánu společnosti EnVys je využití takzvaných PPA kontraktů (Power Purchase Agreement). Jde o dlouhodobé smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené přímo mezi výrobcem a konečným zákazníkem. V tomto modelu se zcela vynechává energetická burza, což umožňuje stabilizovat cenu bez ohledu na výkyvy globálního trhu. Podle Ondřeje Doležala je EnVys unikátní svou strukturou. Společnost je spoluvlastněna samotnými zákazníky, především obcemi ze sedmi krajů České republiky. „Zákazníci si koupí výkon té elektrárny a ta potom nevyrábí pro burzu, ale dodává elektřinu napřímo do jejich odběrných míst,“ vysvětluje princip fungování Doležal. Tento přístup podle něj řeší i sociální rozměr energetiky, podobně jako obce spravují dodávky vody. „Naše vize je vytvořit platformu, kterou budou spoluvlastnit její zákazníci. Kdokoliv, kdo se chce vydat podobnou cestou, je v České republice vítán,“ doplňuje s tím, že cílem je ochránit spotřebitele před cenami, které by mohly bez vlastních zdrojů šplhat k osmi tisícům korun za megawatthodinu. Ekonomika větru Pro průměrného spotřebitele jsou klíčová především čísla a reálná úspora. EnVys pracuje s modelem rezervace výkonu, kdy zákazník zaplatí svůj podíl na začátku a následně odebírá elektřinu z vlastní výroby; pokud elektrárna vyrobí méně, rozdíl se dokupuje na trhu. Pro byt o dispozici 2+1 se spotřebou kolem 2,3 MWh ročně vychází potřebný podíl na výkonu větrníku na 0,9 kW, což představuje jednorázovou investici 90 000 Kč bez DPH. U rodinného domu se spotřebou 10 MWh ročně se investice pohybuje kolem 450 000 Kč bez DPH za 4,5 kW výkonu. „Při započtení moderní životnosti elektráren, která dosahuje až 35 let, se dostáváme na cenu silové elektřiny zhruba jednu korunu za kilowatthodinu bez DPH,“ vypočítává Doležal. Výhodou větru oproti fotovoltaice je navíc jeho časová efektivita. Zatímco solární panely nevyrábějí zhruba 50 % času, moderní větrné elektrárny stojí pouze 20 % času. Pokud elektrárna vyrobí více, než zákazník spotřebuje, přebytek je prodán a připsán klientovi ve formě přeplatku. Odolnost vůči krizi a desetileté lhůty Česká republika se v následujících pěti letech pravděpodobně stane čistým dovozcem elektřiny, přičemž predikce hovoří o importu až 30 % celkové spotřeby. Doležal varuje, že nedostatek komodity nikdy nevede k jejímu zlevnění, a proto je „vyvázání se z burzovního šílenství“ jedinou logickou obranou. „Spoléhat se na burzu a makroekonomické jevy je čistá ekonomická sebevražda,“ říká rezolutně Doležal s odkazem na zkušenosti z uplynulých energetických krizí. Ačkoliv schvalovací procesy pro větrné parky v Česku trvají často i 10 let, EnVysu se daří lhůty zkracovat. Společnost již odevzdala první studii EIA a očekává získání prvních stavebních povolení ještě v letošním roce. Aktuálně rozvíjí 10 lokalit současně, přičemž celkový plán počítá s výstavbou 30 až 50 větrných elektráren. Náklady na jednu moderní větrnou věž se přitom pohybují kolem 270 milionů korun. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak konkrétně vypadá kalkulačka, která počítá spotřebu domácnosti v 15minutových intervalech podle diagramů ERÚ?Jakým způsobem probíhá financování v prvních 18 měsících projektu a proč Ondřej Doležal investoval vlastní prostředky?Jaké jsou detaily „protišmejdské“ novely energetického zákona, na které se host osobně podílel?Proč jsou lopatky moderních větrníků Vestas konstrukčně odlišné od těch, které známe z minulosti?Jaké konkrétní politické kroky v roce 2022 ovlivnily současný stav emisních povolenek pro budovy?

    22 min
  6. Tři čtvrtiny firem řídí byznys poslepu. Pracují totiž se starými daty

    APR 23

    Tři čtvrtiny firem řídí byznys poslepu. Pracují totiž se starými daty

    Účetnictví není o daních, ale zejména o řízení firmy. Jak v pořadu Byznys DNA na platformě FocusOn upozorňuje Michal Daňsa z BDO pouze čtvrtina má k dispozici čísla v reálném čase. A to může být pro byznys zásadní problém. Většina podnikatelů vnímá účetnictví jako administrativní zátěž spojenou s placením daní. Tato optika je však chybná. Podstata oboru netkví v pouhém vyplnění daňového přiznání, ale v poskytování zpětné vazby o kondici firmy. Správně vedené účetnictví by mělo majiteli jasně říkat, kde jsou jeho silná a slabá místa a na co se má v rámci strategie zaměřit. „Bohužel v Česku je účetnictví pořád hodně spjato s daněmi, což se promítá i do účinnosti nového zákona o účetnictví, která se pravděpodobně posune až na rok 2029, a to zejména z důvodu chybějící provázanosti s daňovou legislativou,“ vysvětluje Daňsa. Pokud firma nevyužívá účetní data k řízení, často se o problémech dozví až ve chvíli, kdy je pozdě, typicky při problémech s likviditou nebo insolvencí. Propast v datech Zásadním tématem moderního finančního řízení je dostupnost a aktuálnost informací. Aktuální průzkumy ukazují na varovný nepoměr mezi tím, co manažeři dostávají, a tím, co by skutečně potřebovali k efektivnímu rozhodování. ,,S živými daty, se kterými lze skutečně pracovat, operuje pouze asi 24 % firem. Zbylých 76 % pracuje s daty ex post – v lepším případě po DPH, v horším případě jednou za rok po závěrce. To je pro řízení firmy obrovský problém,'' uvádí Michal Daňsa.  V dnešní digitální době je přitom online přístup k číslům klíčový pro sledování cash flow, návratnosti investic i celkové výkonnosti firmy. Paretovo pravidlo a slepá místa digitalizace Optimalizace procesů ve firmách často naráží na nepochopení tzv. Paretova pravidla. Podle Daňsy totiž v praxi platí, že menší část procesů generuje většinu nákladů, firmy se ale často soustředí na opačný konec. ,,Společnosti investují např. do automatizace reportingu, aby se majiteli s daty dobře pracovalo, což je samozřejmě správně, avšak velmi často nemají zoptimalizovaný / zautomatizovaný proces sběru dat a zaměstnávají davy účetních, kteří ručně přepisují doklady. Právě tam lze procesy velmi rychle zefektivnit,'' podotýká.  Výsledkem jsou sice moderní dashboardy, ale postavené na neefektivně získaných datech. Nejčastější chyby: odpisy, zásoby a skrytá rizika V praxi se podle Daňsy opakují stejné chyby, které výrazně zkreslují ekonomickou realitu firmy. Jednou z nich je odepisování majetku čistě podle daňových pravidel, nikoliv podle jeho skutečné životnosti. Další častou chybou je podcenění práce se zásobami nebo rezervami. Firmy například nepočítají s náklady na budoucí reklamace nebo soudní spory. ,,Firmy vykazují vysoké tržby i marže, ale netvoří odpovídající rezervy. Další rok pak tyto náklady výrazně ovlivní výsledek hospodaření a jednotlivá období jsou nesrovnatelná,'' upozorňuje Daňsa.  Účetní jako vymírající druh? AI mění pravidla hry Debaty o tom, že umělá inteligence nahradí účetní, se objevují už několik let. Realita je ale jiná – profese se spíše transformuje. ,,Nebudeme zapisovat data ani dělat rutinní činnosti, ale účetní bude dál nastavovat systémy a bude pravou rukou podnikatele,'' říká Daňsa.  Podle něj AI už dnes zvládne generovat reporty nebo automaticky pracovat s daty z ERP systémů. Úplné nahrazení lidského faktoru ale neočekává dříve než za 20 až 30 let. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se: Jaké KPI by měl sledovat startup oproti zavedené firmě?Proč může být interní účetní pro malou firmu náklad přes 2 miliony ročně?Jak vybrat správný ERP/CRM systém a nespálit rozpočet?Jak pomocí účetnictví simulovat budoucí vývoj firmy? Proč by digitalizaci neměli řídit IT technici, ale uživatelé?

    26 min
  7. Ve dne rozvážel hračky, v noci stavěl e-shop. Dnes firmám radí, jak digitalizovat i pomocí AI

    APR 22

    Ve dne rozvážel hračky, v noci stavěl e-shop. Dnes firmám radí, jak digitalizovat i pomocí AI

    Před sedmnácti lety začínal jako řidič dodávky s hračkami, který po nocích ručně spravoval e-shop v Excelu. Dnes Tomáš Nývlt, vedoucí týmu ve společnosti Coalios, pomáhá firmám nasazovat umělou inteligenci a automatizovat procesy. V rozhovoru pro Focuson.cz popisuje vlastní profesní cestu i to, proč je pro moderní firmy klíčové přestat „datlovat“ a začít část práce delegovat technologiím.   Tomáš Nývlt zahájil svou podnikatelskou dráhu před sedmnácti lety. Jeho motivace byla čistě praktická. Jako řidič rozvážející hračky po celé republice se denně pohyboval v tomto sortimentu, a když se mu narodila dcera, rozhodl se založit vlastní e-shop Hračkoviště. Tehdejší realita správy dat však byla na hony vzdálená dnešním standardům. Veškeré procesy, od nahrávání obrázků po párování produktů, probíhaly ručně.   V začátcích podnikání Nývlt kombinoval hlavní pracovní poměr řidiče s administrativou vlastního byznysu, která často končila až ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. Logistickým symbolem jeho tehdejšího podnikání byla modrá Škoda Felicia, která v polorozpadlém stavu denně rozvážela po Praze až 500 kilogramů kávy a dalšího zboží. ,,Dřív nebyly takzvané krabice. Kdo si chtěl založit vlastní e-shop, musel ho řešit mnohem složitěji a často si na to sám nestačil,“ vzpomíná Tomáš Nývlt. Automatizace jako lék na nedostatek lidí Dnešní trh nabízí radikálně odlišné možnosti. Zatímco dříve bylo spuštění e-shopu výrazně složitější, dnes jej lze podle Nývlta rozjet během několika desítek minut, a to v základní verzi i zdarma. Hlavním benefitem digitalizace však podle něj není jen rychlost startu, ale především schopnost reagovat na nedostatek lidí na trhu. Automatizace fakturace a dalších rutinních procesů uvolňuje ruce zaměstnancům, kteří bývají přetíženi i dvanáctihodinovými směnami.   Podle zkušeností z praxe je právě automatizace rutinních úkonů klíčem k růstu. Nývlt popisuje příklad firmy, kde zavádějí automatickou fakturaci: zaměstnanci pouze vykazují práci a systém sám vystavuje faktury. Majitel tak může lidský potenciál přesunout na smysluplnější činnosti. V ekonomickém kontextu se proto investice do softwaru stává přímou odpovědí na nedostatek pracovní síly.   AI agenti a personalizace: další fáze digitálního vývoje Dalším stupněm digitální proměny je nasazování umělé inteligence. Nývlt vidí velký potenciál v AI agentech, kteří za uživatele dokážou provádět nákupy nebo přizpůsobit webové rozhraní konkrétním potřebám návštěvníka v reálném čase. Jako příklad uvádí web, který se jinak zobrazí rodině hledající pobyt na horách a jinak jednotlivci či páru.   Navzdory technologickému pokroku jsou však firmy podle něj na adaptaci AI stále málo připravené. Překážkou je nedůvěra části starší generace i obava, že lidé kvůli technologiím zhloupnou. „Pojďme AI brát jako pomocníka, jako dalšího zaměstnance, který nám pomůže s procesy, abychom nemuseli hodiny čekat a všechno datlovat,“ dodává. Cílem podle něj není nahrazení lidí, ale omezení byrokracie a rutiny.   Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast. Dozvíte se: Jaké konkrétní chyby dělal Tomáš Nývlt při ruční správě dat a skladů v začátcích podnikání?Proč by dnes místo vlastního řešení zvolil standardizovaný systém a reporting hned od začátku?Jak může automatická fakturace a další automatizace ulevit lidem, kteří dnes pracují i dvanáct hodin denně?Jak si představuje budoucnost AI agentů a personalizovaných webů?Proč je podle něj digitalizace důležitá nejen pro růst firmy, ale i pro rodinu a osobní život podnikatele?

    20 min
  8. RUŠIČKY: Stát rozpustil krizový tým, ušetřil minimum. V další krizi ale může zaplatit miliony

    APR 21

    RUŠIČKY: Stát rozpustil krizový tým, ušetřil minimum. V další krizi ale může zaplatit miliony

    Státní aparát prochází tichou, ale zásadní restrukturalizací. V pořadu Rušičky na platformě FocusOn upozorňuje bývalý vedoucí Krizového informačního týmu (KRIT) na Ministerstvu vnitra Jan Paťawa, že tým, který koordinoval komunikaci během povodní i migračních vln, končí ve své dosavadní podobě a jeho agenda se rozpouští v běžném PR oddělení.  Podle něj jde o riskantní krok, který může v době budoucích environmentálních či bezpečnostních hrozeb vést k nejednotnosti státních institucí a oslabení důvěry občanů. Zatímco v Británii na podobných agendách pracují tisíce lidí, české jádro o osmi expertech nyní ztrácí autonomii. Situace na Ministerstvu vnitra není izolovaným incidentem, ale součástí širšího trendu v rámci státní správy. Jak v rozhovoru upozornila moderátorka Veronika Víchová, podobný osud potkal i odbor strategické komunikace na Úřadu vlády, který byl rozpuštěn, a agendu na Ministerstvu zahraničních věcí, jež se přesunula přímo pod gesci ministra. Tato fragmentace odborných pracovišť vzbuzuje otázky o dlouhodobé stabilitě informační bezpečnosti státu. Jan Paťawa potvrzuje, že krizová komunikace se nyní přesouvá pod oddělení PR. Podle něj je však mezi těmito pojmy zásadní rozdíl. ,,PR dělá opravdu public relations ministrovi, popřípadě úřadu, kdežto krizová komunikace se snaží mít ve středu občana, tak, aby byly veškeré výstupy podřízeny jeho potřebám,“ vysvětluje Paťawa. Upozorňuje, že bez autonomního týmu hrozí, že v momentě krize převáží politické zájmy nad čistě informativní službou veřejnosti. Pět lidí proti tisícům v zahraničí Při pohledu na personální zajištění strategické komunikace působí český tým ve srovnání se západními spojenci skromně. Jan Paťawa v rozhovoru upřesnil, že jeho tým tvořilo pouhých 5 kmenových zaměstnanců a 3 externí spolupracovníci. Přestože šlo o malou skupinu, jejich ambicí bylo vytvořit metodické zázemí, které by umožnilo státu mluvit „jednou řečí“. Pro srovnání Paťawa uvedl, že například ve Velké Británii disponují obdobné útvary kapacitami čítajícími až tisíce členů. Důvodem pro zrušení těchto týmů mohou být i politické sliby. Paťawa připouští, že řada vládních stran měla zrušení této agendy přímo ve svých předvolebních programech. Zároveň však vidí chybu i na straně expertů: ,,Nebyli jsme schopni srozumitelně vysvětlit a přesvědčit představitele státu o naší potřebnosti,“ dodává. Ekonomický dopad rozpuštění osmičlenného týmu na státní rozpočet bude minimální, avšak ztráta know-how a vybudovaných kontaktů může být v budoucnu vyčíslena mnohem dráže. Lekce z povodní a riziko informačního vakua Význam koordinované komunikace se v praxi ukázal během povodní v roce 2024. Stát tehdy začal s varováním tři dny dopředu a veškeré aktivity členů vlády byly koordinovány tak, aby občan dostával ucelené informace na jednom místě. Podle Paťawy je právě toto moment, kdy se investice do strategické komunikace vrací. Bez centrálního koordinačního prvku hrozí chaos, kdy různé úřady vydávají protichůdná sdělení a občan neví, čím se řídit. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč přesun krizové komunikace pod PR může v praxi znamenat chaos v informování veřejnosti?Jak fungovala koordinace státu během povodní a proč bylo klíčové, aby všechny instituce „mluvily jednou řečí“?Jaké know-how, metodiky a kontakty tým KRIT budoval – a co hrozí, že jeho zánikem zmizí?Proč se stát a firmy míjejí ve vzájemných očekáváních během krizí a co to znamená pro fungování infrastruktury?Jak stát pracuje s informacemi v krizových situacích a proč je klíčové zaplnit informační prostor dřív než dezinformace?

    27 min
See All (778)

Trailer

About

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

Information

  • Creator
    FOCUS ON
  • Years Active
    2020 - 2026
  • Episodes
    778
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © FOCUS ON
  • Show Website
    FOCUS ON

You Might Also Like