50 episodes

Hrotcast je podcast šéfredaktora Hrotu Pavla Štrunce s ekonomem a hlavním analytikem Hrotu Miroslavem Zámečníkem o aktuálním dění v ekonomice a byznysu.

Hrotcasty HROT

    • Business

Hrotcast je podcast šéfredaktora Hrotu Pavla Štrunce s ekonomem a hlavním analytikem Hrotu Miroslavem Zámečníkem o aktuálním dění v ekonomice a byznysu.

    Stanjura není Thatcherová, jeho argument pro wind fall tax by Železná lady nevzala.

    Stanjura není Thatcherová, jeho argument pro wind fall tax by Železná lady nevzala.

    Nové vydání Hrotcastu se zaměřilo na mimořádnou daň z neočekávaných zisků – konkrétně na její historii. Koncept daně má kořeny, která sahá až do doby první světové války a běžně se objevuje jako reakce na různé hospodářské a geopolitické šoky. Jak upřesňuje analytik Hrot24 Miroslav Zámečník "tyto daně jsou často uvaleny v situacích, kdy vlády čelí nepředvídatelným situacím, jako jsou válečné konflikty a s nimi spojený nárůst cen." Příkladem může být vnější šok způsobený ropnými krizemi, kdy se vlády snaží redistribuovat mimořádné zisky získané v důsledku náhlého zvýšení cen surovin, například v ropném sektoru. "Tato praxe se ukázala být efektivní i v obdobích vysoké inflace, jako byly osmdesáté léta ve Velké Británii, kde byla daň z neočekávaných zisků využita i v energetickém sektoru," dodává ekonom. 

     

    Mimochodem o historickou událost se ve svém materiálu pro zavedení této daně opírá i ministerstvo financí. Konkrétně píše „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb," uvádí materiál. Podle Miroslava Zámečníka to není zcela přesné. "Protože Margaret Thatcherová to použila na banky ovšem v době, kdy úrokové sazby stanovilo ministerstvo financí. Bank of England tehdy neměla nezávislost, pokud jde o stanovení monetární politiky. To mělo právě ministerstvo financí. Takže tady to není úplně přesně, historie je barevná", vysvětluje ekonom. 

     

    Jasným příkladem využití této daně na začátku první světové války bylo Švédsko, které, přestože zůstávalo neutrální, zavedlo exportní daň na železnou rudu a ocel vysoké kvality určenou pro zbrojařské úsilí. "Podobně Dánsko, inspirováno Švédskem, uvalilo daň na vývoz vepřového, což byl další způsob, jak využít ekonomické situace pro zvýšení státních příjmů", popisuje Miroslav Zámečník.

     

    Ve Spojeném království, významném účastníku první světové války, byla situace trochu odlišná. Zde byla zavedena daň z neočekávaných zisků na munici, což byl poměrně neobvyklý krok. Tento přístup byl motivován absencí cenové regulace a pocitem, že dodavatelé munice vydělávají "příliš mnoho". Kdo v Česku zaplatil na neočekávané dani nejvíc? Co dani říkají minoritní akcionáři ČEZu? Přišel čas na její zrušení? A troufne si ji ještě někdo zavést? 

    • 34 min
    Dotováním lůzrů nikdy nezbohatneme. Akorát všichni zchudneme, říká Zámečník.

    Dotováním lůzrů nikdy nezbohatneme. Akorát všichni zchudneme, říká Zámečník.

    Českým národním sportem se stala natažená dlaň, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Podle něj vše se vypuknutím panedemie a následnou Ukrajinksou krizí a prohloubením trendu státních zásahů. V reakci na to vlády, za cenu nárůstu dluhu, výrazně navýšily podpory nejen pro občany, ale i pro firmy. "Aby se nepropouštělo, tak prostě přijímaly firmy docela velké peníze od vlády", říká Zámečník. 

    Zároveň ekonom upozorňuje, že v řadě případů firmy, které čerpali pomoc během covidu, si pak vyplatili dividendy. A to podle něj nejde moc dohromady: "Běžně se dělo, že se přijal antivirus a vyplatily se dividendy. Jak to říkal Švejk, takových věcí by se dělat nemělo, ale ono se to může." doplňuje s nadsázkou analytik. 

    Řada firem, které v krizi žádaly o pomoc, nyní sedí jak poměrně velkém objemu peněz. od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému u řady firem zvýšil o desítky procent: "Třeba zemědělství, lesnictví a rybolov je v takové situaci, že od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému zvednul o 54,6%.Zpracovatelský průmysl, který byl stíhaný všemi poruchami v dodavatelských řetězcích, sedí momentálně na 212,9 miliardách a od covidu si ten objem úložek zvýšil o 37%," uvádí Miroslav Zámečník. 

    Jenže je nutné se podívat, co může být za důvodem, že firmy hromadí finance. Podle Zámečníka by peníze měly sloužit investicím a měly by mít pozitivní ekonomickou návratnost, jenže "firmy se bojí, co bude dál. Třeba Green Deal jsme si vymalovali v tak strašně černých barvách, že se ho opravdu bojíme. My jsme zranitelní, to ano. A když si tu zranitelnost uvědomuješ, tak se toho bojíš," uzavírá analytik Hrot24. Co je demoralizace v byznysu? Čemu brání další regulace? Proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost? Namaže si nás třetí svět "na chleba"? Poslechněte si podcast.

     

    • 30 min
    Jsme národ s averzí na riziko. Proč si na důchod spoříme směšné částky.

    Jsme národ s averzí na riziko. Proč si na důchod spoříme směšné částky.

    Důchodová reforma, spojení slov, které lze najít snad v každém programovém prohlášení vlády od listopadu 1989. Není tomu jinak i u současného kabinetu.  "Pokud neuskutečníme rozumnou reformu, systém nebude financovatelný," říká premiér Petr Fiala s tím, že předchozí vlády změny stále odkládaly. 

     

    Podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka je možné se inspirovat v zahraničí tak, aby to bylo pro české obyvatele atraktivní – za jedné podmínky: musí to být povinné. Systém dobrovolnosti podle Zámečníka postrádá smysl: „Česko svůj systém založilo na dobrovolnosti a jsou země, které to též nechtěli udělat povinné, jenže šli na to jinak: Zvolili formu opt-outu – tedy člověk je automaticky zařazený hned při nástupu do prvního zaměstnání, ale může vystoupit, většina lidí to ale neudělá.“

     

    Podle analytika Hrot24 nyní v opozici zaznívají návrhy, na zřízení druhého pilíře důchodové reformy. Česko jej přitom už mělo. Produkt vlády Petra Nečase ale využilo pouhých 86 tisíc lidí a následná vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL druhý pilíř zrušila. „Sociální demokracie do toho řezala, jak mohla. Slibovala, že to zruší, což je to nejhorší, co se mohlo stát“, vzpomíná Zámečník. 

     

    Nově zmínil možnost zavedení druhého pilíře místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, Miroslav Zámečník vysvětluje možné důvody: „Co se líbí Karlovi Havlíčkovi je ta skutečnost, že tímhle vzniká národní kapitál. Velký objem úspor. Loni byl celkový objem mezd a platů zhruba 2,5 biliónu a 1% z toho je 25 miliard. Takže by byly peníze do infrastruktury a do jaderné energetiky, protože je jasné, že ČEZ to sám ze svých zisků neufinancuje“.

     

    Zámečník zároveň upozorňuje, že změny v důchodech ale nebudou stačit. „My potřebujeme udělat nějakou důkladnější reformu, nejenom penzí, ale i toho daňového systému“, uzavírá Miroslav Zámečník. 

    Kolik si máte spořit na důstojný život v penzi? Kde se vzala myšlenka penzí, proč byl na začátku Římský voják a německý biskup a víte, že je zákon, který nařizuje péči o vaše rodiče? Detaily v podcastu. 

    • 38 min
    Extrémní politické dílo a obžaloba regulací. Šéf automobilky napsal dopis, který ovlivní volby

    Extrémní politické dílo a obžaloba regulací. Šéf automobilky napsal dopis, který ovlivní volby

    Luca de Meo, generální ředitel Renaultu, varuje veřejnost před hrozící tragédií evropského autoprůmyslu. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka v něm přesně pojmenovává chyby, kterých se Evropa dopouští.„Je to tvrdá obžaloba regulací, které například přizabily výrobu malých automobilů,“ říká Zámečník.

    • 31 min
    Češi se spokojí s nízkými mzdami. Jsou šikovní, ale nevěří si. Proč jsou na tom Rumuni lépe.

    Češi se spokojí s nízkými mzdami. Jsou šikovní, ale nevěří si. Proč jsou na tom Rumuni lépe.

    Důvody pro nejnižší růst mezd v EU – podle ekonoma a analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou na tom Češi a Slováci v porovnání s jinými novými členskými státy EU nejlépe hned z několika důvodů: „My jsme schopní se spokojit s relativně nízkými mzdami, protože máme vysokou preferenci stability. Jistoty pracovního místa“, vysvětluje hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. .

     

    Připomíná, že na rozdíl od Čechů a Slováků jsou národy jako Maďaři, Poláci nebo Rumuni mnohem agresivnější v prosazování svých mzdových požadavků. „V Česku mzdy rostly tempem, asi tak jak to pozorujeme v Belgii, nebo v Holandsku. Jinými slovy – západním tempem, jenže jsme měli východní inflaci“, upozorňuje Miroslav Zámečník. 

     

    Zámečník dále poukazuje na kulturní rozdíly v přístupu k práci a migraci za lepšími příležitostmi. Zatímco v Polsku a na Slovensku je migrace za prací běžnější a lidé jsou ochotnější žádat o vyšší plat, v Česku se tato tendence nejeví tak výrazně. Mnoho Čechů považuje žádost o vyšší mzdu za neslušnost. „V mé generaci je takových lidí, kteří si nedovedou říct o přidání docela vysoké procento. Tím samozřejmě škodíme sami sobě a pak se nedivme, že máme pokles reálných mezd“, říká analytik Hrot24.

     

    Přeskočíme Německo

     

    Zámečník zároveň odhaduje, že letos Česko poroste rychleji než Německo. Zhruba o jedno procento a navzdory tomu, že je se svým západním sousedem ekonomicky velmi propojeno. Jak to může Česko zvládnout? V čem se má inspirovat u Číňanů? A proč je Česko „Paříží“ Slovanů? Dozvíte se v podcastu.

    • 31 min
    Tykač dal vládě najevo, že má něco dělat. Vypnutí elektráren může být politický průšvih.

    Tykač dal vládě najevo, že má něco dělat. Vypnutí elektráren může být politický průšvih.

    Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. „Samozřejmě on to bude chtít provozovat do té doby, dokud to bude dávat ekonomickou logiku“, dodává analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. „Cena elektřiny je odvozená od ceny plynu, který hodně vyklesal, tím pádem to stáhlo cenu elektřiny“, popisuje analytik. 

     

    "Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory - například masivní dovoz plynu - způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se kvůli stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení," uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

     

    Podle Miroslava Zámečníka chce Tykač udržet elektrárny v tzv. rezervě, za poplatek. Tak to funguje třeba v Německu, nebo Polsku. Na to je třeba výjimka a tu Česko nemá. Jak těžké ji bude vyjednat nechce Zámečník odhadovat: „Já bych doufal, že Komise bude možná vstřícnější a bude vnímat realitu české energetiky tak, jak je. Že nebude chtít ohrozit členskou zemi,“ doplňuje analytik.

     

    Útlum uhlí na Mostecku by znamenal postupné propuštění více než 3000 lidí, které Sev.en v dolech a elektrárnách zaměstnává. „Pokud by došlo k propuštění všech jedním rázem, to je ten politický průšvih, to je zároveň ta silná vyjednávací karta. Nebo je zde útlumový program, který trvá ještě 10 let, to je velký rozdíl“, dodává Zámečník. 

     

    Dostal Tykač politiky pod tlak? V čem se liší Pavel Tykač a Daniel Beneš? A proč se ze zprávy radují ekologické neziskové organizace? 

    • 29 min

Top Podcasts In Business

In Good Company with Nicolai Tangen
Norges Bank Investment Management
Money Stuff: The Podcast
Bloomberg
REAL AF with Andy Frisella
Andy Frisella #100to0
The Ramsey Show
Ramsey Network
Money Rehab with Nicole Lapin
Money News Network
Thoma Bravo's Behind the Deal
Thoma Bravo | Pod People

You Might Also Like

Bruselský diktát
Hospodářské noviny
Insider
Tomáš Jirsa a Michal Půr
Offline Štěpána Křečka
BH Securities
Money Maker
CzechCrunch
Nový svět
Michal Půr, Miroslav Bárta, Martin Kovář.
Ptám se já, Marie Bastlová
Seznam Zprávy