Hrotcast

HROT

Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.

  1. Miliardy na armádu? Teď hlavně politická hra pro Trumpa, realita bude jiná, Česko na to teď nemá

    4D AGO

    Miliardy na armádu? Teď hlavně politická hra pro Trumpa, realita bude jiná, Česko na to teď nemá

    Česká vláda si podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vytváří prostor pro vyšší rozpočtové schodky, přesto však současnou situaci nepovažuje v mezinárodním srovnání za dramatickou: „Když se podívám takřka po celém vyspělém světě, tak rozpočtová odpovědnost není téma číslo jedna. Spojené státy i Čína mají deficity kolem šesti procent HDP,“ uvedl Křeček. Připomněl, že český deficit se po covidu snížil z pěti procent HDP na loňských 2,1 procenta, letos však podle odhadů opět poroste.Podle Křečka současná vláda sice kritizovala vysoké schodky předchozího kabinetu, nyní si však „uvolňuje cestu k tomu, aby ty vyšší schodky mohla mít“. Přesto doufá, že kabinet nebude nově vytvořený prostor celý využívat. „Doufejme, že kromě těch investic budou předkládány i nějaké úspory,“ řekl. Ekonom zároveň podpořil výjimky z rozpočtových pravidel pro investice do dopravy, energetiky či obrany. „To, že peníze potečou tímto směrem, je dobře,“ uvedl. Za klíčové však označil efektivní využití prostředků a podporu českého průmyslu.A mluvilo se i o výdajích na obranu a závazcích vůči NATO. Křeček zdůraznil, že Česko by mělo plnit alespoň současný závazek dvou procent HDP: „Neměli bychom hazardovat s tím, že v případě geopolitického ohrožení nám nebude pomoženo tak, jak bychom si představovali,“ řekl. Ale debatu o budoucím cíli 3,5 procenta HDP na obranu označil za předčasnou. „To je hudba daleké budoucnosti. Do té doby se spousta věcí pravděpodobně změní,“ míní ekonom.Křeček kritizoval také vládní zásahy do cen pohonných hmot. Přestože snížení daní podporuje, regulaci marží považuje za problematickou. „Vzniká tím precedent. Jestli se příště vytvoří politická poptávka po regulaci cen másla nebo vajec, tak se to také udělá,“ varoval.Podle ekonoma zůstává česká ekonomika navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Hlavním motorem růstu je podle něj růst reálných mezd a spotřeby domácností. „Růst mezi dvěma a dvěma a půl procenty prostě bude probíhat,“ dodal.

    29 min
  2. APR 9

    Vláda šlape vedle, energie levnější nebudou a skutečný problém teprve přijde, varuje ekonom

    Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše zůstává globální ekonomika v mimořádně nejistém prostředí a příměří mezi Íránem a Spojenými státy podle něj rozhodně neznamená zásadní obrat. „Nemyslím si, že to je game changer. Ta dohoda je křehká, v mnoha bodech obecná a každá ze stran si ji vykládá po svém,“ říká Bureš. Klíčovým faktorem zůstává zejména kontrola Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy. „Docela bych se divil, kdyby se Írán vzdal své vyjednávací pozice,“ dodává.Trhy sice reagovaly uklidněním a ceny ropy mírně klesly, podle Bureše ale nelze očekávat dlouhodobou úlevu. „Na trvalé zlevnění energií to zatím nevypadá,“ a zásadní roli bude hrát nejen výše cen energií, ale i případné výpadky v dodávkách. Právě ty by mohly mít na ekonomiku nejtvrdší dopad. „Rozdíl mezi zdražením o 20 procent a o 200 procent je obrovský. A úplně jiná situace nastává, pokud se přidají fyzické nedostatky surovin,“ říká.Bureš zároveň kriticky hodnotí některé kroky vlády, zejména zásahy do cenotvorby. „Plošná opatření typu snižování daní jsou často vyhazováním peněz. A zásahy do marží mohou poškodit konkurenci,“ říká. Stát by podle něj měl spíše cílit pomoc na nejzranitelnější sektory a domácnosti.Navzdory rizikům ale nevidí bezprostřední hrozbu pro stabilitu finančního systému. Ani vlna refixací hypoték by podle něj neměla představovat zásadní problém. „Český finanční sektor je konzervativní. Klíčové by bylo až výrazné zvýšení nezaměstnanosti,“ uzavírá.

    34 min
  3. Nadstandardní péče táhne inovace, lidé se o své zdraví málo starají, říká majitel očních klinik Kocian

    APR 2

    Nadstandardní péče táhne inovace, lidé se o své zdraví málo starají, říká majitel očních klinik Kocian

    Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Petr Kocian, zakladatel a generální ředitel sítě očních klinik Neovize Group. Do zdravotnictví se dostal náhodou, když jako jednadvacetiletý student pomáhal zakládat nemocnici v Neratovicích. „Brali mě jako brigádníka, ale velmi rychle jsem se stal prakticky manažerem celé nemocnice,“ vzpomíná Kocian. Právě zkušenost z 90. let podle něj ukázala, že zdravotnictví není jen o odbornosti lékařů, ale také o řízení. „Řídit nemocnici není totéž jako léčit pacienta,“ říká. Podle něj se systém dlouhodobě příliš opírá o lékaře, zatímco manažerský pohled chybí. Za klíčové považuje i osobní přístup. „Chci, abychom se o pacienty starali tak, jak bychom chtěli, aby se někdo staral o nás,“ vysvětluje. Zásadní proměnou prošlo podle Kociana i chování pacientů. Zatímco systém je dnes dostupnější a komfortnější, roste podle něj i nárokovost. „Pacienti mají pocit, že když si platí pojištění, mají nárok na všechno. Často se ani neomluví, když nepřijdou na vyšetření,“ upozorňuje. Jako jedno z řešení vidí větší spoluúčast. „Regulační poplatky snížily zbytečné návštěvy až o 20 procent,“ říká. Podle něj by systém měl více motivovat k odpovědnosti, nikoli jen k čerpání péče. Budoucnost zdravotnictví pak vidí v technologiích. Umělá inteligence už dnes podle něj pomáhá zvyšovat kapacitu péče. „Jen loni jsme díky ní ošetřili o čtyři tisíce pacientů víc,“ uvádí. Zároveň ale varuje před nekritickým nadšením: „Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Musíme být opatrní, jak ji používáme.“

    1 hr
  4. Konec levných hypoték a nájem místo vlastního bydlení

    MAR 26

    Konec levných hypoték a nájem místo vlastního bydlení

    Hostem Hrotcastu byl výkonný ředitel JRD Group a bývalý šéf Hypoteční banky Jan Sadil a říká, že návrat k extrémně levným hypotékám je nepravděpodobný. „Můžeme poměrně rychle zapomenout na to, že by se sazby dostaly pod čtyři procenta.“ Reálně podle něj bude trh nějakou dobu fungovat se sazbami nad pěti procenty.Přesto podle něj úroková sazba není tím hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda si lidé vezmou hypotéku. „Hypotéka je jen nástroj. První je potřeba bydlet,“ říká. Výjimkou byla doba extrémně levných peněz, kdy sazby začínaly jedničkou. „Tehdy se úrok stal tím lákadlem a objemy hypoték byly extrémní.“Velkým tématem je podle Sadila i refixace hypoték a letos se podle něj přenastaví sazby u úvěrů v objemu stovek miliard korun. „Každý měsíc jde zhruba o 40 miliard korun. To je obrovský balík,“ upozorňuje.Pro domácnosti to bude znamenat vyšší splátky, často o tisíce korun měsíčně. Přesto Sadil nečeká systémový problém. „Hypoteční úvěry jsou v Česku extrémně dobře spláceny. Delikvence je hluboko pod jedním procentem,“ říká.Rizikem by podle něj byla spíše rostoucí nezaměstnanost než samotné zvýšení sazeb. „Dokud lidé mají příjem, zvládnou i vyšší splátky.“ Z dlouhodobého hlediska pak podle něj poroste význam nájemního bydlení. „Otázka je, jestli představa, že každý musí bydlet ve vlastním, ještě platí. Myslím si, že ne.“

    31 min
  5. Ropa, plyn a jídlo: Jak jeden konflikt zdraží celý svět. A budeme tankovat za 60 korun?

    MAR 19

    Ropa, plyn a jídlo: Jak jeden konflikt zdraží celý svět. A budeme tankovat za 60 korun?

    Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A mluvilo se o tom, jaké dopady může mít současné napětí na Blízkém východě na ceny ropy, pohonných hmot i širší ekonomiku. Podle Kovandy je současná situace zatím spíše výkyvem než dlouhodobým trendem. „Zatím je to výkyv. Jestli se z něj stane proces, to v tuto chvíli nikdo neví, ale v krajním případě může cena ropy vystoupat až ke 150 dolarům za barel,“ upozorňuje Kovanda. Takový scénář by podle něj překonal i cenové šoky po ruské invazi na Ukrajinu.Zatím se ale trhy drží relativně při zemi a počítají s cenou kolem 100 dolarů za barel. I to je podle ekonoma poměrně vysoká úroveň, zároveň ale dodává, že investoři mají tendenci být příliš optimističtí. „Je třeba být k jejich optimismu zdravě skeptický,“ říká.České domácnosti zatím dramatický dopad nepociťují. Podle Kovandy jsou ceny pohonných hmot v reálném vyjádření stále nižší než v minulosti. „I dnes jsou ceny zhruba o 18 korun reálně nižší než před čtyřmi lety,“ připomíná. Právě proto považuje debatu o okamžitém zásahu státu, například snížení spotřební daně, za předčasnou. Podle něj jde spíše o politickou než ekonomickou reakci. „Reagovat na výkyvy, které trvají pár dnů, je nekoncepční. Politici by měli mít chladnější hlavu,“ říká.

    26 min

About

Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.

You Might Also Like