Hrotcast HROT

Vysoká cla, která EU uvalila na čínská auta, nemusejí být jen pokus zabrzdit cunami vozidel z asijské velmoci, která jimi válcuje evropský trh. Právě naopak. Zvyšování cel totiž funguje také jako investiční pobídka. Taková, která výrobce donutí postavit fabriky přímo v Evropě a namísto dovozu auta montovat tady u nás, často s našimi lidmi, jimž dají práci, upozorňuje analytik Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

Jedním z příkladů je čínská automobilka BYD, která nedávno sponzorovala mistrovství Evropy ve fotbale. A to v Německu, které je evropskou automobilovou velmocí. Jenže BYD, jejíž zkratka znamená Build Your Dreams, si právě „dobytí“ výsostného německého území (fotbal a auťáky) zvolila za svou strategii pro vstup na evropský trh.

Čínský výrobce už ohlásil výstavbu nové továrny v maďarském Szegedu. Odborníci upozorňují, že má v Číně velké výrobní kapacity a jeho expanze do Evropy by mohla znamenat významné investice a vytvoření nových pracovních míst. A to není něco, nad čím bychom měli ohrnovat nos.

„Vysoké celní bariéry bývají často jako investiční pobídka. To je úplně přesně to, co udělali Japonci, když Honda postavila první továrnu v USA jen dva roky poté, co je Ronald Reagan donutil, aby dobrovolně omezili vývoz do Spojených států,“ zdůrazňuje Zámečník.

Některé země, jako je například Maďarsko, už přijímají opatření, aby přilákaly čínské investice do automobilového průmyslu. Orbánova vláda se snaží vytvořit prostředí pro čínské investory, což by mohlo vést k výraznému posílení maďarské ekonomiky.

„O Viktoru Orbánovi si můžeme myslet, co chceme, ale hloupý člověk to není. Dá se na něj použít citát od Machiavelliho: ,Když nemůžu nepřítele zničit, obejmu ho.‘ Jemu se prostě vyplatí Číňany obejmout,“ upozorňuje ekonom.

Zatímco cílem Evropské unie je ekologizace dopravy, vyšší clo na čínské elektromobily by mohlo žádaný proces zpomalit. Vzhledem k současným cenám elektromobilů pak mohou někteří spotřebitelé vnímat vyšší cla jako nefér opatření, které ztíží dostupnost ekologických vozidel.

Má se český autoland mít na pozoru? Která země má pro automobilky nejlepší podmínky? A co přinese další kolo obchodní války Číny se Západem? Poslechněte si další letní Hrotcast.

Analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník přibližuje historii dovolených i cestovního ruchu. A prozrazuje, proč byli Češi v Bulharsku nakonec neoblíbení nebo co mají společného s Němci.



Cestovní ruch má své kořeny již v 19. století, kdy se začaly organizovat první výlety. Průkopníkem byl Thomas Cook, který v roce 1841 zorganizoval přepravu lidí na demonstraci proti konzumaci alkoholu. Kratochvilné cestování bylo tehdy dostupné jen pro bohaté vrstvy, které mohly investovat do pohodlných přesunů a luxusního ubytování. Bohatá buržoazie 18. a 19. století ráda cestovala do Itálie, Řecka či jižní Francie.

Ve francouzských volbách triumfovala radikální levice, která porazila krajní pravici. „Oba dva programy, jak ten lepenovský, tak i ten Mélenchonovy levice, jsou katastrofální,“ komentuje výsledek voleb hlavní analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník.

Volby vyhrála Nová lidová fronta, jejímiž členy jsou hnutí Nepoddajná Francie, v jehož čele stojí Jean-Luc Mélenchon, dále komunisté, socialisté či zelení. „Mají šílené, naprosto šílené ekonomické představy,“ hodnotí Zámečník.

Paradoxní je, že k podpoře tohoto uskupení vyzval před volbami sám prezident Emmanuel Macron, krajní levice se ale nyní nechala slyšet, že cílem bude právě demontáž Macronových reforem. Pro Francii to znamená nové politické uspořádání, které může mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku i sociální politiku.

Levicové strany, které nyní dominují, prosazují radikální ekonomické reformy, jako je vysoké zdanění bohatých. „Chtějí regulovat ceny energií a základních potravin, prudce zvednout minimální mzdu. Prostě co řádek, to prohloubení deficitu. A Francie už má problém s deficitem a zadlužeností,“ zdůrazňuje analytik v novém Hrotcastu.

Prezident Macron tak nyní čelí složitému úkolu a podle ekonoma Zámečníka je jeho jedinou šancí, že se může pokusit rozdělit levici a spolupracovat s méně radikálními stranami. „Dá se to zahrát tak, že levicovou frontu rozštěpíš a přibereš k sobě jen socialisty, zelené a republikány, takovou tu mainstreamovou francouzskou pravici.“

Podle Zámečníka je třeba připomenout, že Francie si z byznysového hlediska za Macrona polepšila. Jeho vlády vytvořily jedno z nejlepších míst pro startupy v Evropě, a ty nyní značně přispívají do státního rozpočtu, dokonce dvakrát tolik než ve Velké Británii.

I povolební dění na ostrovech je tématem nového dílu Hrotcastu. Budou peníze na snídaně zdarma pro základní školy? V čem je Británie podobná Česku? Poslechněte si nový podcast.

Dnešek a neděle zásadně rozhodnou o politické mapě v západní Evropě. Už dnešní volby ve Velké Británii předpokládají výprask pro konzervativní vládu premiéra Rishiho Sunaka. Ten s velkou jistotou nezvládne odvrátit nástup labouristů Keira Starmera a překvapivě zřejmě ani Reform UK, tedy strany jednoho ze strůjců brexitu Nigela Farage.

„Od té doby, co tam byla efemérní premiérka Liz Trussová, to byl průšvih. Její konzervativní vláda chtěla udělat populistické opatření a snížit daňové zatížení, což se mělo přetavit do vzestupu ekonomické aktivity. Tohle je doktrína, která vedla k brexitu,“ vysvětluje analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.

„Pak se jí s různou intenzitou chápali i konzervativní premiéři, ale nefungovalo to,“ doplňuje. Současnému ministerskému předsedovi Sunakovi ale navíc uškodil i mediálně neopatrný krok, kdy na den výročí spojenecké invaze v Normandii nevydržel celou dobu na místě a než by se setkal s posledními žijícími veterány téhle klíčové operace druhé světové války, odjel zpět do Británie na televizní rozhovor.

Přesto bude ve volbách na ostrovech rozhodující ekonomika: ceny komodit, benzinu, plynu i elektřiny. „Tam se ceny energií vždycky braly velmi úkorně i v dobách, kdy tady vůbec nikoho netankovaly,“ vysvětluje Zámečník.

Ostrou politickou bitvu vidíme ve Francii, kde se v neděli uskuteční druhé kolo parlamentních voleb. Ty jako předčasné vypsal prezident Emmanuel Macron, když se pokoušel rozhýbat zaseklý parlament. V prvním kole ale zvítězila krajně pravicová Marine Le Penové se svým Národním sdružením, Macron se od té doby zaměřil na vyjednávání na levici, včetně té krajní.

Podle Zámečníka tím francouzský prezident rozjel příliš vysokou hru. „Nová lidová fronta, která je slepenec socialistů i komunistů, má takový program, ze kterého stávají vlasy na hlavě,“ komentuje ekonom.

Levicové hnutí se netají tím, že chce zrušit velkou část Macronových reforem – třeba znovu zavést daň z bohatství nebo vrátit věk pro odchod do důchodu na 60 let. „To, co naslibovala ta nová levice, je 95 miliard eur ročně. Je to slušný zářez do rozpočtu, přičemž Francie je silně zadlužena,“ dodává analytik.

Co všechno chtějí zavést nebo zrušit levicové strany ve Francii? Jaký program mají Le Penovci? Jak se volby promítnou do fungování Evropské unie? Co budou znamenat pro Česko? Poslechněte si nový podcast.

Je to neotřelá taktika, ale proč nezkusit změnu přístupu? Cokoli je použitelné v ruském zbrojním průmyslu, tvrdě sankcionujme. Avšak co se týče hladu movitých Rusů po západním luxusním zboží, pojďme zlegalizovat obchod s nimi, nabádá v nejnovějším Hrotcastu analytik Miroslav Zámečník. Co ho k téhle – pro někoho možná kacířské – myšlence vede?

Není to tak dávno, co se provalilo, že sankce, jež měly postihnout hlavně bohaté Rusy, tak úplně nefungují. I přes jednoznačný evropský zákaz vývozu luxusního zboží se totiž Moskvané klidně projedou zbrusu novým Porsche. Stačí využít mezery v obchodní blokádě a nový sporťák pořídit přes spřízněné Bělorusko.

„Pokud jde o luxusní zboží, není jediný dobrý důvod, aby na něm vydělávali nějací běloruští překupníci a podobně, kteří si na ceně samozřejmě ještě přirazí,“ zdůrazňuje Zámečník v novém Hrotcastu.

„Řekl bych následující: pojďme to zlegalizovat. Parfémy, šampaňské, mercedesy. Ale zatižme to docela výrazným exportním clem, které je zhruba stejné jako přirážka oněch překupníků,“ doplňuje.

Z takto získaných peněz by Evropa podle něj mohla směle financovat ukrajinské válečné úsilí. „Ten průsak (zboží) tam už dneska stejně je, akorát neinkasujeme a nemůžeme to tím pádem použít na svoje priority. A naší prioritou je pomoc Ukrajině,“ říká analytik Hrotu24.

Kromě obchodní roviny by navíc takováto otočka měla i jednu psychologickou. Pokud se po ruských ulicích budou prohánět prémiové značky aut a uvidí to mámy padlých ruských vojáků, nebude to pro ruské válečné úsilí zrovna vzpruha.

Který plyn je demokratický? Zaberou sankce proti Lukašenkově režimu v Bělorusku? Přepočítali se Rusové v sázce na energetickou závislost Evropy? Poslechněte si nový podcast.

Ať proboha nesedí a nečekají, že se stane zázrak. Ať si najdou svou vlastní individuální budoucnost. To vzkazuje zaměstnancům Liberty Ostrava, která je v těžkých existenčních problémech, analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník. Moravskoslezský kraj zatím alespoň zaměstnancům podniku poskytuje půjčky 25 tisíc korun, aby jim pomohl v době, kdy nedostávají výplaty.

„Mohou udělat to, že vezmou úvazek někde jinde a počkají, zda se výroba rozjede,“ radí dále Zámečník. „V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ popisuje ekonom v novém Hrotcastu.

Liberty je příběh, který sledujeme od prosince. Společnost nechala své zaměstnance doma, v lednu se týden co týden objevovaly zprávy, že se pracovníci vrátí do provozu. Nic takového se ale nestalo. Stát přitom odmítl podnik zachránit. Už jen kvůli tomu, že jeho majitel Sandžív Gupta z firmy vytáhl obrovské částky na vnitropodnikových půjčkách.

Ministr práce Marian Jurečka se v úterý nechal slyšet, že ví o dvou vážných zájemcích o podnik. Nevyloučil, že by se mohli přihlásit ještě další. Podle Zámečníka je naprosto klíčové, jakou část firmy chtějí investoři získat.

„Pokud by někdo chtěl vsadit na integrovaný ocelářský hutnický podnik, což znamená včetně koksovny, včetně koksárenských baterií a vysokopecních provozů, tak šance na úspěch se blíží nule. Jako sorry, podle mě to skončilo,“ dodává analytik Hrotu24.

S podobnými problémy, do nichž se dostala Liberty, kontrastuje zpráva, že obyvatelé v Dolní Lutyni na Karvinsku odmítli v referendu výstavbu obří továrny na výrobu baterií do elektroaut. Lidé si odhlasovali, že se radnice má projektu bránit podáváním připomínek.

„Ti lidé dostávají možnost komplikovat proces. A to i v případě, kdy se jedná o něco, co je pro tu zemi opravdu hodně významného,“ upozorňuje ekonom. „Nadělili jsme si taková práva, že i malá skupina dovede rozbourat něco, co je v podstatě veřejný zájem,“ uzavírá Zámečník.

Má stát pozemky vyvlastnit? Proč náš analytik celou věc hodnotí jako „dadaistické divadlo“? Dělá Čechům dobře vymýšlet překážky? A co by vzkázal obyvatelům Dolní Lutyně? Poslechněte si podcast.