Vědátor

Vědátor_cz

Vědecké novinky snadno, rychle a s humorem, neasi!

  1. 2d ago

    2026 Vědátorská Odyssea aneb historicky i filmově o veledílu | #NerdátořiVsPopkultura

    Odyssea Homérova nebo Nolanova? Vědátorsky se mrkneme na příběh slavného antického hrdiny, i na dobu a morálku, v níž žil.

    2026 Vědátorská Odyssea aneb historicky i filmově o veledílu | #NerdátořiVsPopkultura

  2. Jul 30

    1,5 až 2 hodiny posilování týdně může prodloužit život | Vědátornews

    Silový trénink nemusí zabrat desítky hodin, aby souvisel s delším životem. Studie Harvard T.H. Chan School of Public Health sledovala více než 147 tisíc dospělých po dobu až 30 let a zjistila, že přibližně 90 až 120 minut posilování týdně bylo spojeno s o 13 % nižším rizikem předčasného úmrtí.Nejvýraznější vztah se objevil u úmrtí na kardiovaskulární a neurologická onemocnění. Ještě lepší výsledky měli lidé, kteří silový trénink kombinovali s aerobním pohybem, například chůzí, během nebo jízdou na kole. Nad hranicí přibližně dvou hodin posilování týdně už ale studie nezjistila další výrazný pokles rizika.Výsledky neznamenají, že samotné posilování automaticky prodlouží život, protože šlo o observační studii a aktivnější lidé se mohou lišit i dalšími návyky. Podporují ale doporučení pravidelně procvičovat hlavní svalové skupiny a spojovat silový trénink s vytrvalostním pohybem. Počítají se přitom i cviky s vlastní vahou, odporovými gumami nebo běžnými činkami.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    1,5 až 2 hodiny posilování týdně může prodloužit život | Vědátornews

  3. Jul 29

    Otcovství přepisuje mužský mozek i hormony | Vědátornews

    Biologické změny spojené s rodičovstvím se netýkají jen matek. Také u mužů může po narození dítěte klesat hladina testosteronu a měnit se působení oxytocinu, prolaktinu i dalších hormonů. Tyto posuny mohou podporovat citlivost vůči dítěti, snižovat zaměření na hledání dalších partnerek a pomáhat přesměrovat energii k péči o rodinu.Otcovství zároveň souvisí se změnami ve struktuře a fungování mozku. Výzkum ukazuje plasticitu oblastí zapojených do empatie, pozornosti, rozpoznávání dětských signálů a motivace k péči. Nejde přitom jen o automatický následek samotného narození potomka – významnou roli zřejmě hraje také každodenní kontakt a zkušenost s péčí.Čím více se otcové do péče zapojují, tím výraznější některé hormonální a mozkové změny mohou být. Biologie otcovství tedy není pevně daný program, ale pružný systém reagující na chování a prostředí. Výsledky zároveň neznamenají, že každý muž projde stejnými změnami: studie se liší metodami i počtem účastníků a řada mechanismů zatím není úplně objasněná.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    Otcovství přepisuje mužský mozek i hormony | Vědátornews

  4. Jul 28

    Terminátoři & Turín – Týden ve vědě 20. až 26. 7. 2026 | #JaRon

    Prázdniny jsou již skoro ve své polovině, i tak ale ze spodku barelu vyškrábeme i něco jiného než okurková témata! Znovu odstartovala Starship, roboti (ne)utíkají z vězení i kurýrují prasata – a ženy si budou muset příště u doktora víc dupnout!

  5. Jul 28

    Mozek pod narkózou možná pořád poslouchá a předvídá slova | Vědátornews

    Celková anestezie vypíná vědomé vnímání, ale zřejmě nezastaví všechny složitější mozkové procesy. Studie sedmi pacientů s epilepsií ukázala, že neurony v hippocampu pod vlivem propofolu nadále reagovaly na zvuky a rozlišovaly různé vlastnosti řeči. Výzkumníci zaznamenávali aktivitu jednotlivých neuronů přímo během operace.Když pacientům pouštěli mluvené nahrávky, vzorce mozkové aktivity odlišovaly například podstatná jména, slovesa a přídavná jména. Signály navíc obsahovaly informace o slovech, která měla v dané větě teprve zaznít. Hippocampus tedy zřejmě využíval předchozí kontext a vytvářel předpovědi dalšího průběhu řeči, přestože pacienti nebyli při vědomí.Výsledek neznamená, že lidé pod narkózou vědomě poslouchají rozhovory nebo si je následně pamatují. Studie zahrnovala pouze sedm pacientů, jednu oblast mozku a jeden typ anestetika. Ukazuje ale, že některé procesy spojované s učením, jazykem a předvídáním mohou pokračovat i bez vědomého prožitku.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    Mozek pod narkózou možná pořád poslouchá a předvídá slova | Vědátornews

  6. Jul 27

    Na kamenné planetě v obyvatelné zóně jsme poprvé našli atmosféru | Vědátornews

    Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 světelných let od Země, má přibližně 1,7násobek jejího poloměru a 5,6násobek hmotnosti. V její blízkosti vědátoři fčil zachytili helium unikající z horních vrstev atmosféry.Helium bylo ve spektrech zaznamenáno během pozorování v roce 2024, ale při měření v roce 2025 se už neobjevilo. Autoři to vysvětlují proměnlivým únikem atmosféry a navrhují, že její horní vrstvy mohou být bohaté na helium a ochuzené o vodík, zatímco těžší plyny zůstávají níže. Nejde tedy nutně o atmosféru tvořenou převážně heliem až k povrchu planety.Cool je to z více důvodů, ale mimo jiné protože to ukazuje, že kamenný svět v obyvatelné zóně může udržet plynný obal navzdory záření blízkého červeného trpaslíka. Samotná obyvatelná zóna ani přítomnost atmosféry ale neznamenají, že je planeta skutečně obyvatelná nebo že se na ní nachází život. LHS 1140 b přesto patří mezi nejlepší cíle pro další výzkum atmosfér a potenciálně mírných světů mimo Sluneční soustavu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    Na kamenné planetě v obyvatelné zóně jsme poprvé našli atmosféru | Vědátornews

  7. Jul 25

    V době AI se osvědčují nové kombinace schopností! | Vědátornews

    Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět rychleji a levněji, ale vytvářet neobvyklé kombinace schopností, jež propojují technické znalosti s lidským úsudkem, kreativitou nebo zkušeností z konkrétního oboru...Cennější mohou být zejména dovednosti, které stroje zatím zvládají obtížně: práce s lidmi, empatie, vyjednávání, vedení týmů, řešení nepředvídatelných situací nebo manuální činnosti v proměnlivém prostředí. Výhodu může získat například programátor, který dobře rozumí zákazníkům, řemeslník schopný využívat digitální nástroje nebo lékař, který kombinuje práci s AI s kvalitní komunikací s pacienty!Vedle schopností roste také význam osobní reputace a unikátního profesního brandu. Nestačí pouze umět používat stejné AI nástroje jako všichni ostatní. Důležitější může být důvěryhodnost, vlastní styl, síť kontaktů a jasná odpověď na otázku, proč by si klient nebo zaměstnavatel měl vybrat právě konkrétního člověka. Anebo lze taky doufat, že nás spasí nová hospodářská krize...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    V době AI se osvědčují nové kombinace schopností! | Vědátornews

  8. Jul 24

    Země možná unikne pohlcení Sluncem! | Vědátornews

    Až Slunce přibližně za pět miliard let spotřebuje vodík ve svém jádru, začne se měnit v červeného obra a dramaticky zvětší svůj objem. Merkur a Venuše budou téměř jistě pohlceny, osud Země ale zůstává nejistý. Nové modelování naznačuje, že naše planeta by mohla rozpínajícímu se Slunci nakonec uniknout. Rozhodující bude souboj dvou procesů. Sluneční slapové síly budou Zemi přitahovat dovnitř, zatímco ztráta hmoty hvězdnými větry oslabí gravitaci Slunce a posune zemskou oběžnou dráhu směrem ven. Podle aktualizovaných výpočtů mohou být slapové účinky slabší, než předpokládaly starší modely, takže Země může přežít obě obří fáze vývoje Slunce. Jistotu ale zatím nemáme, protože výsledek silně závisí na rychlosti úbytku sluneční hmoty a na obtížně modelovatelném chování nitra stárnoucí hvězdy. Ani případné přežití planety by navíc nezachránilo život: rostoucí zářivost Slunce pravděpodobně učiní Zemi neobyvatelnou už zhruba za miliardu let. Přežila by tedy možná planeta, nikoli její dnešní biosféra.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

    Země možná unikne pohlcení Sluncem! | Vědátornews
See All (582)

About

Vědecké novinky snadno, rychle a s humorem, neasi!

Information

  • Creator
    Vědátor_cz
  • Years Active
    2020 - 2026
  • Episodes
    582
  • Rating
    Clean
  • Copyright
    © Vědátor_cz

You Might Also Like