Kecy a politika

Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

  1. 4d ago

    Kecy a politika 285: Babišova válka proti soudcům

    Premiér Babiš opakovaně prohlásil, že si v Česku jde objednat rozsudek soudu. V našem podcastu jsme to vzali jako výzvu. Na příkladu jedné firmy (FAU Přerov) chceme ukázat, že lze objednat nikoli rozsudek soudu, ale zničení jedné prosperující firmy, a to ze strany lidí kolem Andreje Babiše. Tohle silné tvrzení není náš názor, ale vycházíme z rozsudků soudů různých stupňů. Vyplývá z toho jediné – justice jako nezávislá moc je možná poslední veřejná instituce, kde se její zaměstnanci nebojí říct vlastní názor podepřený důkazy. To je možná ten důvod, proč se Andrej Babiš proti soudní moci systematicky vyhraňuje. Firma FAU Přerov byla dlouhá léta solidní firmou, která jen na daních odvedla celkově 18 miliard korun. V určité chvíli se dostala do soukolí politické moci a po systematickém útoku finanční a celní správy na ni bylo neoprávněně uvaleno osm zajišťovacích příkazů, což ji dovedlo do insolvence. Už v listopadu 2017 v souvislosti s touto kauzou prohlásil Nejvyšší správní soud, že „zajišťovací příkaz je mimořádně silný a potenciálně likvidační nástroj, nikoli standardní prostředek správy daní. Musí být používán jako krajní řešení a přiměřeně okolnostem případu.“ Tomu předcházelo několik rozsudků soudů, které zrušily zajišťovací příkazy na tuto firmu. V červnu k podobnému rozsudku dospěl také Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci. V písemném rozsudku soudce konstatoval, že „bylo zjištěno, že akce vůči společnosti FAU byla skutečně podnícena centrálně. Probíhala pod určitým tlakem z Prahy na to, aby honem rychle to bylo uděláno. A výsledek je samozřejmě takový, jaký je.“ V dalších částech se pak věnujeme jiným připravovaným normám z pera Aleny Schillerové a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce.

  2. Sep 21

    Kecy a politika 284: Naši milí kolaboranti

    Slavný britský novinář Edvard Lucas nedávno napsal, že ruský státní terorismus se valí Evropou. Hlavním objektem je Německo, kde - podle Spolkového kriminálního úřadu - bylo za prvních 8 měsíců evidováno 165 případů sabotáže. "Ruské hybridní útoky prováděné agenty, hackery nebo výbušnými drony jsou nyní v Německu každodenní realitou," prohlásil ministr vnitra Dobrindt. Polský premiér Tusk tvrdí, že jde o test soudržnosti NATO. Přesněji řečeno, Rusové zkoušejí, jestli platí článek 5 smlouvy o společné sebeobraně. Postupnými provokacemi také chtějí vystrašit veřejné mínění v západních zemích. V tuto chvíli vstupuje na scénu slovenský premiér Fico a říká, že kvůli nějakému článku 5 nepůjdou Slováci do války. Bez mandátu tím Slováky vystrkuje z NATO. Tragičtější je jeho způsob vidění, kdy zdrojem případné evropské války je pro něj Západ. Mezitím v Praze se sešel Prague Defence Summit, kde americký velvyslanec u NATO kritizuje Česko za nízké výdaje na obranu. Na akci vystoupil i český premiér Babiš, který konečně cosi řekl o hybridních hrozbách, ale v následném videu kritizuje rozpočet konference a jede svou pacifistickou notu. Ve Spojených státech zároveň prošly kongresem nejostřejší sankce proti Rusku ve snaze dostat ho k jednacímu stolu a Zelenský s Trumpem si domlouvají schůzku v New Yorku. Ve stejnou dobu v panelovém hotelu DUO v Praze zasedla konference hnutí Svatopluk, kde řečníci v čele s organizátoři tvrdí, že Střední Evropa by měla vystupovat soudržně a orientovat se na jiný civilizační okruh než je ten západní. Publicista Martin Vaculík tento přístup nazval kolaborantstvím a jeho definice zní. Každý je je kolaborant, který tvrdí, že Rusko se jen brání, že Rusko chce jen část Ukrajiny, nemá další zájmy v Evropě, řeči, že nemá cenu vzdorovat Rusku a že nutně potřebujeme ruskou ropu a plyn. Osobně říká: ignorujte tyhle lidi, protože přispívají k našemu příštímu otroctví.

  3. Sep 14

    Kecy a politika 283: Rozpad české bezpečnostní politiky

    „Visegrádská čtyřka opět žije,“ prohlásil Robert Fico, jehož země tento rok předsedá seskupení V4. Příčinou jejího znovuzrození není obratná diplomacie předsedy strany SMER, ale politická změna v sousedním Maďarsku. Skupina čtyř středoevropských zemí, reprezentující 65 milionů obyvatel, vždycky byla více či méně účinným regionálním blokem, který koordinoval společný postup před zasedáními Evropské rady. Po roce 2022 přestala V4 fungovat po ruské invazi na Ukrajinu kvůli nepřekonatelným rozporům Polska a Česka na jedné straně a proruského Maďarska na straně druhé. Po výměně ve funkci maďarského premiéra tedy přichází oživení. Během setkání v Bratislavě se polský premiér vrátil k nedávné vlivové operaci, která měla rozeštvat Polsko a Českou republiku. Celá polská politická scéna tuto dezinformační akci, nejspíš ruské rozvědky, odmítla a česká strana se k tomu potichu přidala. Přitom Andrej Babiš ještě minulý týden obviňoval novináře ze Seznam Zpráv, že celou věc zveličili. Jeho snaha celou věc vymlčet má původ v tom, že český premiér se bojí postavit reálným hrozbám, aby nepřišel o extrémní voliče. Kdyby se choval jako premiér sebevědomé země, musel by říct, že proti České republice se už dlouho vede hybridní válka, zahrnující také dezinformační akce. Kdyby si tuto otázku takto položil, musel by také ukázat prstem, odkud tato hrozba přichází. To by musel ustoupit od své zahraniční politiky „ani oblečená, ani nahá“. Co by mu ovšem mělo vadit, je působení náměstka ministra obrany Víchy (SPD) v tomto resortu. Tento skutečný ministr obrany celou armádu demoralizuje a umenšuje naši spojeneckou pomoc ve vztahu k Ukrajině. I proto je tak důležité, aby premiér znovu obnovil jednání vysokých ústavních činitelů o zahraniční politice. Veřejnost by se měla dozvědět, proč SPD podrývá akceschopnost Armády České republiky a z jakého důvodu jel Tomio Okamura v červenci do Číny a proč doteď nebyla veřejnost zpravena o výsledcích jeho cesty.

  4. Sep 10

    SPECIÁL Luděk Bednář: Německé volby - Nechte vládnout AfD!

    Je to událost, o níž psala všechna světová média, přestože se odehrála v malé zemi Spolkové republiky Německo. V zemských volbách v Sasku-Anhaltsku (hlavní město Magdeburg) vyhrála protestní AfD (Alternativa pro Německo), která získala 44 procent hlasů. Znamená to zisk 39 mandátů, takže jí do absolutní většiny zbývají jen tři hlasy. Získá je v nějaké podobě od levicově konzervativní strany Sahry Wagenknechtové? To ukážou další dny. O těchto a dalších věcech se bavíme s naším hostem, politickým analytikem Luďkem Bednářem. Volební zisk v jedné z menších německých zemí (2,2 milionu obyvatel z celkového počtu 83 milionů Němců) naznačuje, jak se může vyvíjet politika nejen v Německu. Jedno je jisté: když strany hlavního proudu levice nebo pravice dlouhodobě opomíjejí palčivá témata, vždycky z toho těží antisystémové síly. Opakem mohou být vlády pravice a levice v Itálii a Dánsku. Jak vybere Německo tuhle zatáčku? Vtáhne AfD do hry, nebo ji nechá těžit z protestního potenciálu? Německu se bolestně vrací rok 2015 a nezvládnutá migrace, která je dnes silně pociťována jako omyl. K nárůstu zájmu o tuto problematiku přispělo, že média a politici hlavního proudu se dlouhá léta tvářili, že Německo všechno zvládá. Na rozdíl od sousedního Rakouska také nikdo protestní AfD nevtáhl do vládní odpovědnosti, takže mohla vybrušovat svůj protestní potenciál, až se na spolkové úrovni stala druhou nejsilnější stranou (volby 2025) a v Sasku-Anhaltsku dnes politicky dominuje. Neprožíváme dnes něco podobného i my v Česku s ANO a SPD? A vyústí to do systémových změn?

  5. Sep 7

    Kecy a politika 282: Macinka a Okamura – popcornoví politici

    Při sledování české politiky má někdy člověk chuť si dát nohy na stůl, zapnout televizi a pozorovat to hemžení. Při obzvlášť výživných výkonech si k tomu ještě koupí několik kilo popcornu. Přesně to jsme v tomto díle podcastu Kecy a politika udělali. Mluvili jsme sice o vážných tématech, ale při komentování některých situací jsme si přece jenom museli nacpat břicho pečenou kukuřicí, abychom si aspoň na chvíli vytvořili iluzi, že je to špatný film, který odejde se závěrečnými titulky. Amatérismus ministra zahraničí, který přijel na rozhovor s fiktivní osobou v kukle, která se vydávala za fiktivní osobu v kukle, je fakt skvělý výkon. Nechal se přitom ještě natočit a přivést do problémů vlastní ochranku, což je výkon hodný zkušeného mystifikátora. To jiný popcornový politik, Tomio Okamura, byl nedávno na šestidenní oficiální návštěvě Číny a veřejnosti nesdělil, co tam vlastně dělal. Nesdělil to ovšem ani prezidentu republiky a předsedovi Senátu, kteří spoluvytvářejí zahraniční politiku státu. Vysvětlení by to chtělo už jenom proto, že za pár dní tam odjíždí na bezpečnostní konferenci ministr obrany Zůna. Kdo ho tam poslal a co tam bude dělat? Otázky jsou důvodné už jenom proto, že před pár dny bezpečnostní výbor Sněmovny projednával čínskou kyberšpionáž v Česku. Minulý rok také česká vláda poprvé veřejně připsala kybernetický útok Číně, a to na síť Ministerstva zahraničních věcí. Akce, kterou prováděla hackerská skupina APT31 navázaná na čínské tajné služby, probíhala v letech 2022–2024 a rozkrýt nám tuto akci pomáhali zahraniční partneři. Loni také vláda poprvé zakázala čínskou investici do pozemní satelitní stanice. Když se novináři ptají Okamury na smysl nedávné návštěvy, odpoví, že chce zpět zavést přímé letecké linky do Prahy a hlavně do Národního muzea přivést terakotovou armádu. Otázka zní: Proč dělat restart vztahů s Čínou? Jaký je český národní zájem mít nadstandardní vztahy se zemí, která v západním světě systematicky vykrádá duševní vlastnictví a je hlavním spojencem válčícího Ruska?

Ratings & Reviews

4.9
out of 5
8 Ratings

About

Kecy a politika je podcast komentátora Bohumila Pečinky a Petrose Michopulose, muže, který se čtvrtstoletí zabývá marketingem a politikou. Současná politika pohledem dvou rozdílných osobností, kteří se nebojí říct své názory. Nekorektní podcast, v němž se věci zasazují do kontextu a přísně se tu oddělují prázdné kecy od skutečné politiky.

You Might Also Like