ChariTALK

Charita Česká republika

V Charitě se setkáváme s lidskými příběhy už 100 let a každý je originál. Přinášíme vám podcast o tématech, která se týkají jednotlivců i celé společnosti. O problémech, které řešíte nebo můžete řešit v budoucnu. Společně hledáme východiska a povídáme si o možnostech pomoci.

  1. Jul 22

    #79 Bydlení v krizi. Narůstá počet mladých lidí na ulici, říká Iva Kuchyňková z Charity

    Bydlení by mělo být místem bezpečí a jistoty, místo toho ale přestává být samozřejmostí. Pro stále více lidí v České republice se stává zdrojem nejistoty, stresu a obav z budoucnosti. Rostoucí ceny nemovitostí i nájmů, nedostatek dostupných bytů a prohlubující se rozdíly mezi příjmy domácností způsobují, že důstojný domov je pro mnoho lidí nedosažitelný. Krize bydlení stále častěji zasahuje seniory, samoživitele ale i ty, kteří si navzdory pravidelnému příjmu nemohou dovolit zaplatit odpovídající nájem. Hostem dalšího dílu podcastu ChariTALK byla Iva Kuchyňková, manažerka pro sociální oblast Charity Česká republika, která se problematice bydlení dlouhodobě věnuje. „Každý člověk, který žije běžným životem, by měl mít možnost zajistit si buď vlastní bydlení, nebo pronájem. A to takový pronájem, který je schopen ze svého příjmu uhradit,“ říká. V rozhovoru přibližuje, proč je (ne)dostupné bydlení možná největším sociálním tématem současnosti, jaké skupiny obyvatel jsou krizí nejvíce ohrožené a proč nestačí jen stavět další byty, ale je potřeba hledat systémová řešení. Jak se změnil trh s bydlením za posledních deset let? Proč v České republice stále rostou ceny nemovitostí? Lze motivovat investory k tomu, aby pronajímali své byty a nenechávali je prázdné? Jak si stojíme v problematice bydlení v kontextu celé Evropy? A jaká by měla být role státu v problematice bydlení?

    #79 Bydlení v krizi. Narůstá počet mladých lidí na ulici, říká Iva Kuchyňková z Charity
  2. May 15

    #75 Expert na dezinformace: Demokracii ohrožují algoritmy na sociálních sítích

    Dezinformace jsou v naší společnosti mnohem větším problémem, než se na první pohled může dát. Čím dál více jsou využívány jako nástroj,kterým lze ovlivňovat veřejné mínění, prohlubovat strach a rozdělovat společnost. Z informací se stává zbraň a cizí mocnosti už dávno neútočí jen tanky, ale také emocemi a komentáři na sociálních sítích. Datový analytik František Vrabel v podcastu ChariTALK popisuje, proč je boj proti dezinformacím jedním z největších bezpečnostních témat současnosti. Upozorňuje, že cílem propagandy často není přesvědčit nás o jedné „správné pravdě“, ale především zničit důvěru v média, státní instituce, demokracii i jeden v druhého. Sociální sítě změnily způsob, jakým lidé přijímají informace. Zatímco zprávám věnujeme sotva pár minut denně, v online prostoru trávíme dlouhé hodiny. Právě tam dnes působí armády anonymních účtů a botů, které se tváří jakoskuteční lidé, vstupují do diskuzí a nenápadně posouvají hranice toho, co jsme ochotni považovat za pravdu. Dá se ubránit algoritmům, které formují naše názory i emoce? Podceňuje Evropa dlouhodobě digitální bezpečnost? Proč je TikTok hrozbou hlavně pro mladé lidi? Měly by sociální sítě podléhat schvalovacímu procesu? A jak do budoucna ochránit demokracii v digitálním prostoru?

    #75 Expert na dezinformace: Demokracii ohrožují algoritmy na sociálních sítích
  3. Apr 29

    #74 Bojíme se smrti. Poslední chvíle ale nemusí být beznadějné

    Smrt. Téma, o kterém se stále příliš nemluví. Možná proto, že z ní máme strach, možná proto, že ji raději vytěsňujeme za zdi nemocnic. Přitomprávě na konci života záleží mnohem více než kdy jindy na klidu, důstojnosti a hlavně na tom nebýt sám. Domácí hospicová péče nabízí možnost zůstat v prostředí, které je člověku nejbližší, obklopený lidmi, které miluje, a bezzbytečné bolesti. A právě o domácí hospicové péči přišla do podcastu ChariTALK hovořit Eva Janatová, zdravotní sestra z domácího hospice Alfa - Omega Oblastní charity Ústí nad Orlicí a spolu s ní Kateřina Kadlecová, šéfka sponzorské firmy USSPA, která má s hospicovou péčí orlickoústecké charity zkušenost z vlastní rodiny. Hospicová péče není jen o pacientech, ale i o jejich rodinách. O podpoře ve chvílích, které většina z nás zažívá poprvé a neví si s nimi rady. O jistotě, že na to člověk není sám. Lidé na sklonku života často nechtějí velká gesta, ale stačí jim jen všední zážitky - vidět své blízké nebo se ještě jednou projít po zahradě. „Jeden pacient si se mnou chtěl zahrát žolíky. Hráli jsme,on vyhrál a zbyl mu žolík do další hry. Ten žolík už měl navždy, protože žádnou další hru už jsme nehráli…“, vypráví Eva Janatová.   Jaké jsou největší mýty o hospicové péči, které mezi lidmi kolují? Proč se stále bojíme smrti? Vzbuzuje v nás slovo hospic jen negativní myšlenky? Jak vypadá naděje v závěru lidského života? A proč staré a těžce nemocné lidi ze společnosti pořád vytěsňujeme?

    #74 Bojíme se smrti. Poslední chvíle ale nemusí být beznadějné
  4. Apr 2

    #72 Autismus není nevychovanost. Co trápí rodiče „výjimečných“ dětí?

    Autismus není na první pohled vidět, ale zásadně ovlivňuje to, jak děti vnímají svět kolem sebe. Předělané regály v obchodě, změna trasy do školy nebo třeba nové oblečení pro ně představují nečekanou situaci a vybočení ze stereotypu, na což mohou reagovat pláčem, křikem nebo záchvatem vzteku. Ne proto, že by byly nevychované, ale protože si jinak poradit neumí. O to důležitější je pochopení okolí, které ale často chybí. A právě s tím se musí rodiče autistických dětí denně vyrovnávat. Hostem dalšího dílu podcastu ChariTALKbyla Zuzana Vyhlídalová, maminka téměř šestiletého Rostíka, kterému byl autismus diagnostikován ve čtyřech letech. „Myslela jsem si, že se mi zastavil svět,“ vzpomíná na první pocity po vyřčení diagnózy. Dnes otevřeně mluví o těžkých chvílích, o nepochopení okolí i vlastní rodiny a vyčerpání z mateřství. Své poznatky ze života s „výjimečným“ dítětem, jak Rostíkovi sama říká, vepsala do knihy s příznačným názvem „Nejsem nevychovaný, jsem autista“, na jejíž vydání shání finance skrz crowdfundingovou kampaň. „Knihu jsem napsala i proto, že za tuto diagnózu opravdu nikdo nemůže, ani máma a táta. Toto jsem slyšela několikrát, že si za to, že mé dítě je autista, můžu sama,“ říká Zuzana Vyhlídalová. Čím jsou děti s poruchou autistického spektra výjimečné? Proč se okolí na jejího syna často dívá skrz prsty? Jak autismus ovlivnil život celé rodiny? A proč se rozhodla o své životní cestě napsat knihu? Pokud vás příběh zaujal, můžete crowdfundingovou kampaň Zuzany Vyhlídalové podpořit .

    #72 Autismus není nevychovanost. Co trápí rodiče „výjimečných“ dětí?

About

V Charitě se setkáváme s lidskými příběhy už 100 let a každý je originál. Přinášíme vám podcast o tématech, která se týkají jednotlivců i celé společnosti. O problémech, které řešíte nebo můžete řešit v budoucnu. Společně hledáme východiska a povídáme si o možnostech pomoci.

You Might Also Like