Čeština s Michalem: Czech Podcast for Beginners

Michal

Čeština s Michalem: Czech Podcast for Beginners je podcast pro úplné začátečníky v češtině. Epizody jsou krátké, mluvené pomalu a jednoduchým jazykem. Neučíme se gramatiku. Posloucháme, zvykáme si na češtinu a postupně rozumíme víc.Text každé epizody najdete v popisku podcastu. Czech Podcast for Beginners. Slow, clear Czech for absolute beginners. Short episodes focused on listening, understanding, and getting used to the sound of Czech — without grammar explanations. Episode transcripts are available in each episode description.

  1. 8h ago

    Ep. 94 – Na městském úřadě

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o návštěvě městského úřadu a o tom, co je dobré udělat předem. Také mluvím o dokumentech, formulářích, čekání a o tom, proč může být návštěva úřadu pro studenty češtiny trochu náročná. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o městském úřadě. Na úřad opravdu nechodím pro zábavu. Jdu tam, když potřebuju vyřídit něco důležitého. Městský úřad řeší různé věci, které souvisí s životem občana. Lidé tam chodí kvůli dokladům, různým poplatkům nebo když potřebují nějaké potvrzení. Já si návštěvu úřadu většinou nejdřív naplánuju. To je důležité, protože nechci tam přijít a zjistit, že mi něco chybí. Často potřebuju nějaký doklad. Může to být občanský průkaz, pas nebo řidičský průkaz. Podle toho, co vyřizuju, můžu potřebovat také další dokumenty. Když přijdu na úřad, nejdřív musím najít správné oddělení. Ve větší budově může být několik pater a hodně dveří. Proto se podívám na informační tabuli nebo se zeptám na recepci. Na některých úřadech si vezmu číslo a čekám, až se objeví na obrazovce. To mám raději než klasickou frontu, protože si můžu sednout a čekat. Čekání na úřadě nemá rád asi nikdo. Když přijdu ve špatný čas, může tam být hodně lidí. Proto se podívám na internet, kdy je nejmenší fronta. Když přijdu na řadu, vysvětlím, co potřebuju. Úředník se podívá na moje dokumenty a řekne mi, co mám udělat dál. Občas musím vyplnit formulář. Dnes se některé věci dají udělat přes internet, ale papírové formuláře pořád existují. Formuláře nemám moc rád. Často mám pocit, že musím stejné informace psát několikrát. Někdy je také potřeba něco podepsat nebo zaplatit poplatek. Potom dostanu potvrzení a můžu jít domů. Ne všechno je ale hotové při jedné návštěvě. Například nový doklad může být připravený až za několik dní, a tak si pro něj musím přijít jindy. Dřív jsem měl z úřadů docela stres. Člověk neví, jestli má všechny dokumenty a jestli všechno správně pochopil. Dnes je to pro mě jednodušší, protože si informace hledám předem. Pro člověka, který se učí česky, může být návštěva úřadu těžší. Lidé tam často mluví formálněji a používají slova, která v běžné konverzaci moc neslyšíme. Nemusíš ale rozumět každému slovu. Důležité je vědět, proč tam jdeš, mít správné dokumenty a nebát se požádat o vysvětlení. A co ty? Chodíš často na úřad? Musíš tam většinou dlouho čekat? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  2. 4d ago

    Ep. 93 – V hotelu

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o hotelu a pár dalších možnostech ubytování. Také mluvím o rezervaci pokoje, recepci, hotelové snídani a o tom, co je pro mě při výběru ubytování důležité. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o hotelu a ubytování. Když cestuju na několik dní, potřebuju někde spát. Můžu si rezervovat hotel, penzion nebo třeba apartmán. V Česku jsou hotely hlavně ve městech a na turistických místech. Na horách nebo na vesnici jsou většinou menší penziony. Ty můžou být klidnější a někdy mají jen několik pokojů. V dnešní době si většinou hledám ubytování přes internet. Rezervace přes internet je velmi rychlá a pohodlná. Před rezervací vždy porovnám ceny a místo. Také se podívám na fotky a přečtu si několik hodnocení. Každá dovolená je jiná, ale většinou je pro mě nejdůležitější místo. Když jsem ve městě jen pár dní, nechci zbytečně dlouho cestovat. Proto raději bydlím blízko centra nebo blízko dobré dopravy. Když přijedu do hotelu, nejdřív jdu na recepci. Řeknu tam svoje jméno a ukážu doklad. Potom dostanu klíč nebo kartu od pokoje.   Do hotelu většinou nemůžeme přijet úplně kdykoliv. Pokoj je připravený od určité hodiny. Tomu se říká check-in. Při odjezdu zase musíme pokoj opustit do určitého času. Proto si před cestou vždycky kontroluju, kdy můžu přijet a kdy musím odjet. Když přijdu na pokoj, nejdřív se podívám, jestli je všechno v pořádku. Pokoj nemusí být luxusní. Většinou mi stačí když je pokoj čistý, tichý a má pohodlnou postel. Problém je, když něco nefunguje. Může být rozbitá klimatizace, internet, neteče teplá voda nebo je pokoj příliš hlučný. Potom musím zajít na recepci a požádat o pomoc. V mnoha hotelech je v ceně také snídaně. V Česku je většinou formou bufetu. Můžeme si vzít pečivo, sýr, šunku, vajíčka, ovoce, jogurt nebo něco sladkého. Hotelová snídaně se mi líbí hlavně proto, že ráno nemusím nic hledat. Najím se a můžu rovnou vyrazit na cestu. Při delší dovolené ale někdy preferuju apartmán. Mám tam víc prostoru a často také kuchyň. Můžu si něco uvařit a nemusím každý den jíst v restauraci. Na krátkou cestu je pro mě zase hotel jednodušší. Přijedu, dostanu pokoj a nemusím se o moc starat. Cena ubytování hodně záleží na místě a na sezoně. V centru Prahy nebo v populárních turistických místech může být hotel velmi drahý. Mimo centrum nebo mimo hlavní sezonu se dá najít i něco levnějšího. Dobré ubytování může hodně ovlivnit náš dojem z celého výletu. Když se dobře vyspím, mám druhý den energii a dobrou náladu. Když je pokoj hlučný nebo nepohodlný, cestování mě rychleji unaví. A co ty? Bydlíš na cestách raději v hotelu, nebo v apartmánu? Co je na ubytování pro tebe nejdůležitější? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  3. Nov 9

    Ep. 92 – Vlak a nádraží

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o cestování vlakem v Česku. Také mluvím o jízdenkách, nástupištích, přestupech a zpoždění. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o cestování vlakem. V Česku jsem vlakem cestoval docela často. Je to dobrý způsob dopravy mezi městy. Z Prahy můžeme jet vlakem například do Brna, Plzně, Pardubic nebo Olomouce. Vlakem se dá cestovat také do menších měst a vesnic. Když plánuju cestu, nejdřív se podívám na jízdní řád. Dnes to většinou udělám na internetu, ale můžu ho najít i na nádraží. Vidím tam čas odjezdu, příjezdu a další informace o vlaku. Jízdenku si můžu koupit předem přes internet. To mám nejraději, protože nemusím nic řešit na nádraží. Jízdenku mám jednoduše v telefonu. Ale občas je dobré si jízdenku vytisknout na papír. Na větších nádražích jsou také automaty a pokladny. Když přijdu na nádraží, podívám se na velkou tabuli s odjezdy. Tam si zkontroluju svůj vlak a nástupiště. Nástupiště se může změnit, takže je dobré se podívat ještě jednou před odjezdem. Na velkém nádraží může být trochu stresující najít správný vlak. Je tam hodně lidí, několik nástupišť a vlaky odjíždějí různými směry. Proto je dobré přijít o pár minut dřív. Pražské hlavní nádraží znám dobře. Když jsem bydlel v Praze, jezdil jsem odtud často. Menší nádraží mají úplně jinou atmosféru. Může tam být jen jedna malá budova a několik kolejí. Člověk přijde pár minut před odjezdem a vlak je hned před ním. To mám docela rád. Je to klidnější než velké nádraží v centru města. Ve vlaku si většinou sednu a snažím se odpočívat. Můžu číst, poslouchat podcast nebo se jen dívat z okna. Občas můžu i pracovat na počítači. To je jedna z velkých výhod vlaku oproti autu. Když řídím, musím se celou dobu soustředit na silnici. Na některých spojích si můžu rezervovat sedadlo. To se hodí, když je vlak plný. Když cestuju několik hodin, nechci celou cestu stát. Cestování vlakem ale není vždycky bez problémů. Vlak může mít zpoždění. Pět nebo deset minut většinou není velký problém, ale delší zpoždění už může komplikovat cestu. Nejhorší je to při přestupu. Když mám na přestup jen deset minut a první vlak přijede pozdě, začnu být nervózní. Proto je dobré s nějakým zpožděním počítat. Na druhou stranu má cestování vlakem po Česku velkou výhodu. Železniční síť je poměrně hustá a vlakem se dá dostat na hodně míst. Mám rád hlavně cesty, při kterých vlak jede krajinou. Dívám se z okna na pole, lesy, vesnice a malá nádraží. Mám tak možnost vidět Česko z trochu jiné perspektivy. Vlak používají lidé na různé cesty. Studenti jezdí do školy, lidé do práce a o víkendu se vlakem jezdí na výlety. Pro výlety je vlak praktický, protože nemusím hledat parkování. Samozřejmě záleží na tom, kam jedu. Na některá místa je auto jednodušší. Ale když je dobré vlakové spojení, většinou si vyberu vlak. Můžu si sednout, dívat se ven a trochu si odpočinout. A co ty? Cestuješ často vlakem? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  4. Nov 5

    Ep. 91 – Na letišti

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o cestování letadlem a o tom, co dělám na letišti před odletem. Také vyprávím o zavazadlech, bezpečnostní kontrole, přestupech, zpoždění a dlouhé cestě do Prahy. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o letišti. Na letiště jezdím docela často. Protože bydlím daleko od své rodiny v Praze, létání je pro mě normální součást cestování. Když letím do Česka, cesta je dlouhá. Musím jet na letiště, projít kontrolou a potom strávím mnoho hodin v letadle. Často také někde přestupuju. Před cestou si vždycky zkontroluju, kdy letadlo odlétá. Na letiště je dobré přijet s dostatečným předstihem. Často se doporučuje být na letišti několik hodin dopředu. Já raději přijedu brzy, protože nechci být ve stresu. Když přijedu pozdě, může být dlouhá fronta nebo jiný problém. Na letišti nikdy přesně nevím, kolik času budu potřebovat. Nejdřív se odbavím. Dnes to často udělám už doma přes internet nebo v telefonu. Potom mám palubní lístek v mobilu. Někdy je ale lepší si ten lístek vytisknout. Většinou to nepotřebuju, ale je to dobré pro klid duše. Když mám velký kufr, musím ho odevzdat k odbavení. Menší zavazadlo si můžu vzít s sebou do letadla. Tomu malému zavazadlu se říká „příruční zavazadlo“. Většinou se snažím cestovat s co nejmenším množstvím věcí, ale na delší cestu to někdy nejde. Po odbavení zavazadla přijde bezpečnostní kontrola. Musím vyndat některé věci z tašky a projít kontrolou. Může to být například počítač nebo tekutiny. Někdy si musím sundat i boty, ale záleží na letišti. Po kontrole si najdu svoji bránu. Na obrazovkách kontroluju číslo letu, čas a místo odletu. Je dobré se podívat několikrát, protože se brána může změnit. Když mám hodně času, projdu se po letišti. Dám si kávu, něco malého k jídlu nebo si sednu a čtu. Ceny na letišti bývají vyšší než normálně. Proto si často vezmu nějaké jídlo s sebou. Vodu si koupím nebo si naplním prázdnou láhev až po bezpečnostní kontrole. Nepříjemné je, když má let zpoždění. Když mám přestup, může být zpoždění velký problém, protože se bojím, že další let nestihnu. To se může stát. Když má ale zpoždění i ten další let, mám štěstí v neštěstí. Přestupy nemám moc rád. Musím vystoupit z letadla, najít další bránu a čekat na další let. Na druhou stranu je příjemné se po několika hodinách letu trochu projít. Hodně záleží na tom, kolik mám času na přestup. Při cestě do Evropy často letím přes noc. Snažím se v letadle spát, ale většinou mi to moc nejde. Sedadlo není moc pohodlné a kolem mě je pořád nějaký hluk. Když konečně přiletím do Prahy, jsem většinou hodně unavený. Ještě musím vyzvednout kufr a dostat se z letiště domů. Ale po dlouhé cestě mám radost, že jsem zase v Česku. Letiště může být stresující, ale zároveň ho mám trochu rád. Lidé tam cestují na dovolenou, za rodinou nebo za prací. Pro někoho tam také začíná úplně nové dobrodružství. A co ty? Létáš často? Máš rád letiště? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Taky mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  5. Nov 2

    Ep. 90 – Části těla

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o lidském těle a o tom, jak ho používáme v každodenním životě. Také mluvím o pohybu, dlouhém sezení a o bolesti zad. Text epizody: Ahoj.  Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o lidském těle. Když všechno funguje dobře, o svém těle vůbec nepřemýšlím.  Chodím, pracuju, sportuju a dělám běžné věci.  Ale když mě něco začne bolet, najednou si té části těla všímám celý den. Například oči.  Oči používáme, když se díváme nebo čteme. Když dlouho pracuju u počítače, někdy mě bolí oči.  Hlavně večer, když jsem celý den koukal na obrazovku.  Proto je dobré občas vstát, podívat se ven a dát si krátkou pauzu. Někdy mě také bolí záda.  To je asi častý problém pro lidi, kteří dlouho sedí.  Když celý den sedím u počítače a skoro se nehýbu, večer to cítím. Proto se snažím během dne vstávat ze židle a trochu se protáhnout.  Pomáhá mi také chůze nebo běh.  Pohyb je pro mě důležitý.  Je dobrý nejen pro tělesné, ale i pro duševní zdraví. Na rukou máme prsty.  Ruce používáme skoro pořád: při práci, vaření, psaní nebo řízení auta.  Když si poraním jeden prst, rychle zjistím, kolik věcí s ním během dne dělám. Stejné je to s nohama.  Potřebujeme je při chůzi, běhu, jízdě na kole nebo jen když stojíme. Po dlouhém výletu mě můžou bolet nohy. Taková únava není špatná. Horší je, když si něco poraním.  Například koleno nebo kotník.  Potom je těžší chodit a musím pár dní odpočívat. Když jsem nemocný, často mě bolí hlava nebo mě bolí v krku.  Můžu mít také kašel, rýmu nebo teplotu.  O tom jsme trochu mluvili v epizodách o doktorovi a lékárně. Když jdu k doktorovi, je důležité umět říct, co mě bolí.  Doktor potřebuje vědět, jestli mě bolí hlava, záda, břicho, ruka nebo třeba koleno. Tělo se během života také mění.  Když jsme mladí, často se rychleji zotavíme po sportu nebo po dlouhém dni.  S věkem si člověk začne víc všímat spánku, pohybu a toho, jak se o sebe stará. Já se snažím pravidelně hýbat, ale určitě v tom nejsem perfektní.  Některé dny hodně sedím a večer si uvědomím, že jsem nikam nešel. Proto rád chodím na procházky.  Nemusím vždycky dělat náročný sport.  Stačí se trochu projít, protáhnout si nohy a na chvíli odejít od počítače. Naše tělo dělá každý den obrovské množství práce.  Proto je dobré mu věnovat pozornost, ideálně dříve, než nás začne něco bolet. A co ty?  Měl jsi dnes dostatek pohybu?  Bolí tě někdy záda z dlouhého sezení? To je pro dnešek všechno.  Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit.  Pokud se díváš na video, můžeš dát like.  Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail.  Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech.  Uvidíme se příště.  Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  6. Oct 29

    Ep. 89 – V lékárně

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o návštěvě lékárny a o tom, co tam můžeme koupit. Také mluvím o lécích na předpis a o tom, proč je někdy užitečné požádat lékárníka o radu. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o lékárně. Do lékárny chodíme, když potřebujeme léky nebo něco pro zdraví. Můžeme tam koupit například léky na bolest, kašel, rýmu nebo alergii. Prodávají se tam také vitamíny, náplasti, krémy a další věci. V Česku najdeme lékárny v každém městě. Často jsou blízko nemocnice, polikliniky nebo nákupního centra. Ve větších městech si můžeme vybrat z několika lékáren. Když jsem nemocný, většinou nejdřív čekám, jestli se můj stav nezlepší. Když mě jen trochu bolí hlava nebo mám rýmu, nemusím hned k doktorovi. Často mi stačí odpočinek a nějaký běžný lék z lékárny. Když nevím jaký lék potřebuji, zeptám se v lékárně. Můžu říct, že mě bolí v krku, mám kašel nebo mě bolí hlava. Lékárník potom může doporučit něco vhodného. To je velká výhoda lékárny. Nemusím přesně vědět, jaký lék chci. Můžu vysvětlit svůj problém a zeptat se na doporučení. Některé léky se prodávají bez receptu. To jsou běžné léky, které si můžeme koupit sami. Jiné léky musí předepsat doktor. Když dostanu od doktora recept, jdu s ním do lékárny. V lékárně se mě můžou zeptat, jestli užívám jiné léky nebo jestli mám nějaké alergie. To je důležité, protože některé léky se nemají kombinovat. Také je dobré poslouchat, jak často mám lék užívat. Některé léky se berou jednou denně, jiné několikrát. Některé se mají brát před jídlem a jiné po jídle. Já si tyto informace raději zkontroluju ještě doma. Když jsem nemocný nebo unavený, snadno něco zapomenu. V českých lékárnách se často čeká ve frontě jen krátce. Některé léky ale nemusí být hned dostupné. Potom je možné, že lékárna musí lék objednat nebo musím zkusit jinou lékárnu. V lékárně si můžu koupit i jiné věci. Například teploměr, náplasti, dezinfekci, opalovací krém nebo vitamíny. Když cestuju, snažím se mít několik základních věcí s sebou. Lék na bolest, něco na žaludek a pár náplastí se můžou hodit. Je jednodušší mít je v batohu než hledat otevřenou lékárnu v cizím městě. Lékárna je dobré místo, když potřebuju poradit s menším zdravotním problémem. Když je ale problém vážný nebo trvá dlouho, samozřejmě je lepší jít k doktorovi. A co ty? Chodíš často do lékárny? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  7. Oct 26

    Ep. 88 – Peníze a ceny

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o penězích, cenách a nakupování v běžném životě. Také mluvím o placení kartou a hotově, slevách a o tom, proč nejlevnější věc nemusí být vždy nejlepší volba. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o penězích a cenách. Peníze používáme skoro každý den. Platíme za jídlo, dopravu, bydlení, oblečení nebo zábavu. Některé věci kupujeme často a nad cenou moc nepřemýšlíme. U dražších věcí se většinou rozhodujeme déle. V Česku platíme českými korunami. Když člověk přijede ze zahraničí, musí si na české ceny zvyknout. Když jsem byl malý, platil jsem všechno hotově. Měl jsem v peněžence mince a bankovky. Musel jsem si kontrolovat, kolik peněz mi ještě zbývá. Dnes je to úplně jinak. Většinou platím jen kartou. Je to rychlé a nemusím u sebe mít hotovost. Stačí přiložit platební kartu k terminálu. Hotovost používám výjimečně. Hodí se na menších akcích nebo na trzích, kde se často kartou platit nedá. Proto je dobré mít s sebou aspoň nějakou hotovost. Když nakupuju, často se dívám na ceny. Ne vždycky vyberu nejlevnější věc, protože mi také záleží na kvalitě. Ale pokud jsou oba výrobky podobné, většinou koupím ten levnější. Není důvod kupovat ten dražší. V supermarketu je jednoduché utratit víc, než člověk plánoval. Proto používám nákupní seznam. Taky se říká, že bychom neměli chodit nakupovat, když máme velký hlad. Výrobky můžou být také v akci. To znamená, že jsou nějakou dobu levnější. Ale sleva může být past, protože někdy koupíme i zbytečnosti. Když něco nepotřebuju, není to vlastně žádná úspora. To je problém i při nakupování přes internet. Někdy vidím slevu a informaci, že nabídka brzy skončí. Najednou mám pocit, že to musím koupit hned. Lepší je počkat dva nebo tři dny a potom se rozhodnout. Někdy se stane, že to už nechci. Cena stejné věci se může lišit podle místa. Káva v centru města je často dražší než někde mimo centrum. Když cestuju, vždycky mě zajímá, kolik stojí obyčejné věci. Například káva, oběd, jízdenka nebo potraviny v supermarketu. Proto si před cestou najdu informace o cenách. Občas není snadné porovnat ceny v různých zemích. V každé zemi jsou platy a životní náklady jiné. To, za co utrácíme peníze, záleží na našich prioritách. Pro jednoho člověka je důležité dobré jídlo, pro jiného cestování, zábava nebo pohodlí. Já se snažím utrácet hlavně za věci, které opravdu používám, nebo za zážitky. Nemám rád, když mám doma věci, které nepoužívám. S penězi se člověk učí pracovat celý život. Není důležité jen to, kolik vyděláváme, ale také jak s penězi zacházíme. A co ty? Platíš raději kartou, nebo hotově? Díváš se často na ceny? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

  8. Oct 22

    Ep. 87 – Kalendář a datum

    Pomalá a srozumitelná čeština pro začátečníky. Krátká epizoda zaměřená na poslech a porozumění bez vysvětlování gramatiky. V této epizodě mluvím o kalendáři, dnech, měsících a plánování. Dozvíš se také, jak se v Česku píše datum a proč máme svátky podle jmen. Text epizody: Ahoj. Vítej u podcastu Čeština s Michalem pro začátečníky. Dnes budu mluvit o kalendáři a datu. Jak často používáš kalendář? Já ho používám každý den, i když mám volno. Dívám se do něj, když plánuju práci, návštěvy, dovolenou nebo třeba oslavy narozenin. Já používám kalendář hlavně v telefonu a v počítači. Dřív jsem měl rád papírové kalendáře, ale dnes je pro mě jednodušší mít všechno na jednom místě. V českém kalendáři týden začíná pondělím a končí nedělí. To zní jako samozřejmost, ale na mnoha amerických kalendářích týden začíná nedělí. Pro většinu lidí jsou pracovní dny od pondělí do pátku. Pondělí nemá nejlepší pověst. Po víkendu se lidé vracejí do práce nebo do školy a často se jim nechce vstávat. Pátek má naopak hodně lidí rádo, protože začíná víkend. Znám lidi, kteří říkají, že čtvrtek je malý pátek. Asi proto, že v pátek už nemají tolik práce a myšlenkami jsou někde jinde. Datum v češtině říkáme a píšeme trochu jinak než například v USA. Nejdřív je den, potom měsíc a nakonec rok. To je důležité hlavně pro lidi ze zemí, kde se píše nejdřív měsíc. Rok má dvanáct měsíců. V Česku máme leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec. Některé české názvy měsíců můžou být pro studenty trochu těžké, protože se nepodobají jiným jazykům. Například červen a červenec jsou si velmi podobné, takže si je lidé někdy pletou. Já jsem měl jako dítě nejraději červenec a srpen. To byly letní prázdniny, takže jsem nemusel chodit do školy. Prosinec jsem měl taky rád. Na konci prosince jsme slavili Vánoce a taky jsme jezdili na hory. V kalendáři jsou také státní svátky. V těchto dnech bývají školy, úřady a některé firmy zavřené. Lidé mají volno a často tráví čas s rodinou nebo jedou na výlet. Na začátku roku se vždy podívám, na jaké dny vycházejí svátky. Když je svátek v pondělí nebo v pátek, vznikne dlouhý víkend. To je příjemné, protože máme tři dny volna za sebou. Když je svátek v úterý nebo ve čtvrtek, přemýšlím, jestli si nevzít v pondělí nebo v pátek volno a udělat si tak ještě delší víkend. Český kalendář má ještě jednu zajímavou věc: svátky podle jmen. O tom jsme už mluvili v epizodě číslo 23. Každý den má v kalendáři jedno nebo více jmen a lidé si k svátku často přejí. A co ty? Používáš papírový kalendář, nebo kalendář v telefonu? To je pro dnešek všechno. Přepis epizody najdeš dole. Pokud se ti epizoda líbila, můžeš podcast ohodnotit. Pokud se díváš na video, můžeš dát like. Také mi můžeš napsat zprávu nebo e-mail. Detaily najdeš v popisu epizody. Děkuju za poslech. Uvidíme se příště. Ahoj. Je to pro tebe příliš snadné? Vyzkoušej podcast Čeština s Michalem určený pro pokročilejší studenty. — Podpora mé tvorby: https://ko-fi.com/cestinasmichalem Online lekce: https://italki.com/teacher/6989034 Web: https://czechstart.buzzsprout.com e-mail: cestinasmichalem@gmail.com Support the show

Ratings & Reviews

5
out of 5
4 Ratings

About

Čeština s Michalem: Czech Podcast for Beginners je podcast pro úplné začátečníky v češtině. Epizody jsou krátké, mluvené pomalu a jednoduchým jazykem. Neučíme se gramatiku. Posloucháme, zvykáme si na češtinu a postupně rozumíme víc.Text každé epizody najdete v popisku podcastu. Czech Podcast for Beginners. Slow, clear Czech for absolute beginners. Short episodes focused on listening, understanding, and getting used to the sound of Czech — without grammar explanations. Episode transcripts are available in each episode description.

You Might Also Like