Na Ceste Brno

Na Cestě Brno

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA. Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení, SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí, PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu, MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným, JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření, LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.

  1. Oct 4

    26|10|04| František Brückner | Pochybnosti

    Poslechněte si třetí kázání ze série "Víra pro život, jaký je". František zabrousil na led pochybností. V této sérii mluvíme o tom, jak naši víru prožíváme v našem obyčejném, každodenním životě, kdy řešíme dětské svačinky, zácpu MHD, schůzku se šéfem, nebo stále se vracející nemoci dětí. V této každodennosti bezpochyby patří i pochybnosti - pochybnosti o víře, o kterých si dnes můžete poslechnout. Naše víra se může zhroutit téměř přes noc, pokud jsme se během let nenaučili trpělivě naslouchat vlastním pochybnostem a pokud jsme se nenaučili odkládat je až po zralé úvaze. Timothy Keller Žalm 73: 1 Jak je Bůh dobrý k Izraeli, k těm, kdo jsou čistého srdce! 2 Avšak moje nohy málem odbočily, moje kroky téměř sešly z cesty, 3 neboť jsem záviděl potřeštěncům, když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí. 4 Smrt je do okovů ještě nesevřela, jejich tělo kypí, 5 nevědí, co je to lidské plahočení, nebývají postiženi jako jiní lidé. 12 Ano, to jsou svévolníci: bez starostí věčně kupí jmění. 13 Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností? 14 Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán. 15 Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", věrolomně bych opustil pokolení tvých synů. 16 Přemýšlel jsem, jak se v tom všem vyznat, nesnadné se mi to zdálo. 17 Teprve když jsem vstoupil do svatyně Boží, pochopil jsem, jaký vezmou konec. 21 Když bylo mé srdce roztrpčené, když se jitřilo mé ledví, 22 byl jsem tupec, nic jsem neznal, jak dobytče jsem před tebou býval. 23 Já však chci být ustavičně s tebou, uchopils mě za pravici, 24 povedeš mě podle svého rozhodnutí a pak do slávy mě přijmeš. 25 Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. 26 Ač mé tělo i mé srdce chřadne, Bůh bude navěky skála mého srdce a můj podíl.

    26|10|04| František Brückner | Pochybnosti
  2. Sep 27

    26|09|27| David Vávra | Autenticita jako nové přikázání

    Poslechněte si druhé kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David otevřel otázku, kdo vlastně jsem nebo kým jsem? Asi každý z nás by s i přál být si jistý sám sebou. A dnes se klade velký důraz na to pochopit kým jsem a nežít podle očekávání druhých, ale žít svůj život tak, jak já ho chci žít. Jak je tento pohled propojený s vírou v Boha? V podzimní sérii kázání budeme mluvit o tom, jak se naše víra prakticky promítá do různých oblastí života. Chceme hledat, co znamená věřit v Boha a žít pro něj v každodenní realitě. Chceme vidět život, jaký opravdu je - nepředstírat, že je lepší, než skutečně je, ani ho nevidět zbytečně černě. Zastavíme se u několika otázek dnešní společnosti. Budeme se ptát, jak se víra projeví ve skvělých i těžkých chvílích života. 2. Korintským 5,11-19 11 Víme, co je to bázeň před Hospodinem, a proto přivádíme lidi k víře. Bohu je zřejmé, kdo jsme, a doufám, že je to zřejmé i vašemu svědomí. 12 Nechceme se před vámi znovu chválit, ale chceme vám dát příležitost chlubit se námi, abyste měli co odpovědět těm, kdo se mohou pochlubit zevnějškem, ale ne srdcem. 13 Jsme-li bez sebe, je to kvůli Bohu; jsme-li rozvážní, je to kvůli vám. 2. Korintským 5,11-19 14 Kristova láska nás zavazuje. Jsme totiž přesvědčeni, že jeden zemřel za všechny, a tak zemřeli všichni. 15 On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel a vstal z mrtvých. 16 Od nynějška již proto nikoho neposuzujeme tělesně. I na Krista jsme kdysi měli tělesný názor, teď už ho ale známe jinak. 17 Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Staré pominulo – hle, je tu nové! 18 A to všechno je z Boha, který nás se sebou smířil skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. 19 Bůh v Kristu uzavřel se světem mír! Přestal lidem počítat viny a zprávu o tom smíření svěřil nám.

    26|09|27| David Vávra | Autenticita jako nové přikázání
  3. Sep 20

    26|09|20| David Vávra | Život, který jde dobře žít i bez Boha?

    Poslechněte si první kázání ze série "Víra pro život, jaký je". David otevřel otázku, zda je vůbec Bůh potřeba pro dobrý a smysluplný život? V podzimní sérii kázání budeme mluvit o tom, jak se naše víra prakticky promítá do různých oblastí života. Chceme hledat, co znamená věřit v Boha a žít pro něj v každodenní realitě. Chceme vidět život, jaký opravdu je - nepředstírat, že je lepší, než skutečně je, ani ho nevidět zbytečně černě. Zastavíme se u několika otázek dnešní společnosti. Budeme se ptát, jak se víra projeví ve skvělých i těžkých chvílích života. Jan 18,33-37 (B21) 33 Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. „Tak ty jsi židovský král?“ zeptal se ho. 34 Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?“ 35 „ Jsem snad Žid?“ řekl Pilát. „Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“ 36 „ Mé království není z tohoto světa,“ odpověděl Ježíš. „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud.“ 37 „Takže jsi král?“ zeptal se ho Pilát. „Sám říkáš, že jsem král,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá.“ Jan 19,2-6 (B21) 2 Vojáci upletli trnovou korunu a narazili mu ji na hlavu. Navlékli mu purpurový plášť 3 a s voláním: „Ať žije židovský král!“ jej tloukli holemi. 4 Pilát pak znovu vyšel ven. „Hle, vedu ho ven k vám,“ řekl jim. „Vězte, že podle mě je nevinný.“ 5 Ježíš vyšel ven s trnovou korunou a v purpurovém plášti. „Hle, člověk!“ řekl jim Pilát. 6 „Ukřižovat, ukřižovat!“ vykřikli vrchní kněží a strážní, jakmile ho uviděli. Jan 1,29 (B21) Hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa! Jan 10,11 (B21) Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř za ovce pokládá svůj život.

    26|09|20| David Vávra | Život, který jde dobře žít i bez Boha?
  4. Jun 21

    26|06|21| Jára Štigler | Tak trochu jiná štědrost

    Téma štědrosti nás v dnešní době asi už nemá čím překvapit. Nebo si to aspoň myslíme. Každý z nás si vybaví oblast, která se štědrostí souvisí a která se ho nejvíc dotýká. Dokonce i Bible je plná veršů, které nás ke štědrosti nabádají. Ale Járovi se v dnešním kázání podařilo dát štědrosti rozměr, který nás možná jen tak nenapadne. Jen posuďte sami. Jan 13, 3 - 15 Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán. Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“ Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“ Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“ Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čisti, ale ne všichni.“ Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čisti. Když jim umyl nohy a oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já. Jan 12, 47Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil. Jan 13, 34 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem.

    26|06|21| Jára Štigler | Tak trochu jiná štědrost
  5. Jun 14

    26|06|14| Milan Kramoliš | 3 lekce z Filipských

    Milan zakončil svoji sérii kázání z listu Filipským kázáním, kde shrnul, co jsme se z Filipským mohli dozvědět, do třech lekcí. Fil. 1, 3 - 11 Kdykoli si na vás vzpomenu, musím děkovat svému Bohu. Stále se za vás všechny modlím a při každé své modlitbě se raduji z toho, jak se od prvního dne až doposud podílíte na evangeliu. Jsem si jist, že Ten, který ve vás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše. Právem takto smýšlím o vás všech, protože mě nosíte v srdci; vy všichni máte se mnou podíl na Boží milosti, jak v mém vězení, tak v obhajobě a potvrzování evangelia. Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím; cítím k vám lásku Krista Ježíše! Modlím se, aby i vaše láska stále víc a více rostla spolu s poznáním a hlubokou vnímavostí, abyste uměli rozeznat, co je správné, abyste byli ryzí a bezúhonní až do Kristova dne a dali se od Ježíše Krista naplnit ovocem spravedlnosti ke slávě a chvále Boží. Fil. 1, 18 - 20 Raduji se tedy a budu se radovat i nadále, neboť vím, že díky vaší modlitbě a pomoci Ducha Ježíše Krista to vše povede k mé záchraně. Už se nemohu dočkat! Mám totiž naději, že v ničem nebudu zahanben, ale že nyní, tak jako vždy, bude na mém těle veřejně oslaven Kristus, ať už skrze život anebo smrt. Fil. 4, 4 - 5 Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se! Všichni lidé ať znají vaši vlídnost. Pán je blízko. Fil. 2, 1 - 11 Je-li v Kristu nějaké povzbuzení, nějaké potěšení lásky, nějaké společenství Ducha, nějaký soucit a milosrdenství pak mi prosím udělejte radost: mějte ke všem stejný ohled, stejnou lásku, jednu duši, jednu mysl. Nikdy se nedejte vést soupeřivostí nebo ješitností, ale raději žijte v pokoře: važte si druhých víc než sebe. Ať si každý nehledí jen sebe, ale také druhých. Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu, na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.

    26|06|14| Milan Kramoliš | 3 lekce z Filipských

About

K založení společenství Na Cestě nás vedla touha OSLAVIT BOHA. Majíce v srdci i v mysli modlitbu Pána Ježíše Krista za církev (J 17) chceme tak činit následováním, při kterém je patrná: RADOST ze spasení, SVATOST jako pokorné usilování o čistý a bezúhonný život navenek i v soukromí, PRAVDA Písma Svatého osvětlující cestu, MISIE svědectvím vlastního života, zvěstováním evangelia a službou potřebným, JEDNOTA respektující rozdíly osobní, odlišnou míru víry a poznání i různá obdarování a pověření, LÁSKA k Bohu a lidem vyjadřovaná slovy i praktickými činy.