V mokřadech Pereplutu V mokřadech Pereplutu

S epizodou se vrátíme do povídky Hranice možností, kde se různorodá skupinka hnala na draka, aby jistý král získal ruku princezny. Tento motiv mě přivedl k povídání o dracích a princeznách napříč mytologií. Podíváme se do antiky na Persea a Andromedu, do středověku na sv. Jiří, do slovanské mytologie na zmeje a Dobryňu Nikitiče nebo na Peruna, který zápolením se zmejem naplňuje svůj “boj proti chaosu”, a nemineme ani severského Sigurda s Fáfnirem. A samozřejmě by to nešlo bez nějakého toho genderového výkladu celého zachraňovacího narativu.

Hospodářsky nejvýznamnější země severu v čele s králem Vizimirem II. (ještě ne Spravedlivým), který bude za chviličku zavražděn. Popovídáme si o redanském erbu (orel nebo orlice?), dynastii, geografii, historii, ekonomice, armádě a nejlepší rozvědce celého Kontinentu. A taky o tom, jak moc se Redanie podobá Sapkowského rodnému Polsku.

Dneska dorozebereme kapitolu, která by klidně mohla sloužit jako samostatná povídka o tom, jak a zda být během konfliktů neutrální. A ono tomu tak opravdu bylo. V roce 1994, kdy byla v Polsku vydána kniha Krev elfů, vyšla tato kapitola v povídkové formě pod názvem “Róże z Shaerrawedd” v časopise Nová fantastyka, kde od roku 1986 vycházely také další zaklínačské povídky. Píšu to sem, protože jsem v epizodě zapomněla. Hezký poslech toho ostatního!

Dnešní epizoda nás zavede k diskuzi o neutralitě probíhající na šejtrochu furverku, ze kterého chudák Yarpen nemůže močit. Trpaslík si během debaty o nad vše povzneseném Geraltovi jistě myslí, že je baran, zaklínač o něm naopak, že je pazgřivec. Cucák Ciri mezitím nic nechápe, což je dobře, protože tak může Sapkowski představovat koncept neutrality z mnoha různých stran.

Dneska si představíme Veverky, neboli Scoia’tael, i když se ještě v lese, kterým putujeme s trpaslickou karavanou, neukazují. (Zatím tenhle konvoj s pěti známými drakobijci sledují jen z povzdálí zahalení v listech.) Naopak tedy na světlo postavíme právě trpaslíky, jejich jména a společné příhody.

Ze čtvrté kapitoly Krve elfů přečteme v epizodě asi tak tři stránky, ale hutně si popovídáme o prvním velkém severním království (a rovnou druhé nejrozlehlejší zemi Kontinentu), Kaedwenu. Připojíme i něco o jeho králi Henseltovi, historii, současné politice a taky detaily o (především říční) geografii. Sapkowski totiž nezvolil pro nejdelší kaedwenskou řeku jméno Buina jen tak náhodou…