FOCUS ON

FOCUS ON

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

  1. 10 hr ago

    Debata o vzhledu větrníků zakrývá to hlavní: posvítí si děti večer na cestu?

    České obce hledají cestu k větší energetické soběstačnosti, dostupné elektřině a spolehlivým dodávkám. V rozhovoru pro pořad Green Spin na portálu FocusOn.cz přiblížil akcionář poradenské skupiny PKF APOGEO Vítězslav Hruška model společnosti EnVys. Poradenská skupina jí pomáhala s transformací na akciovou společnost a nyní ji připravuje na audit. Rozvoj komunitní energetiky v Česku podle Hrušky ovlivňuje nejen ekonomická situace, ale také způsob, jakým se o energetice veřejně mluví. Zatímco v Německu nebo Rakousku mají lokální energetické sítě delší tradici, v tuzemsku se diskuse často soustředí především na vzhled větrných elektráren. Pro starosty i vedení soukromých firem jsou přitom zásadní hlavně cena energie a spolehlivost dodávek. Do jejich rozhodování se promítá také zkušenost s nedávným krachem jednoho z dodavatelů energií. ,,U nás v České republice se to bohužel velmi často zjednodušuje, destiluje a dovádí do úplných extrémů. V novinách se můžeme dočíst, jak ošklivé jsou větrné elektrárny, co všechno způsobují a co nezpůsobují. Mezitím zůstává stranou zásadní debata o tom, zda bude dětem, až půjdou v zimě večer z domu, svítit veřejné osvětlení, nebo si budou muset na cestu svítit mobilem,‘‘ uvedl Vítězslav Hruška. Komunitní energetika podle něj nestojí pouze na větrných elektrárnách. Patří do ní také fotovoltaické zdroje, úložiště energie a propojená síť, která může obcím i soukromým subjektům přinést větší nezávislost. Bez vysvětlování se projekty neobejdou Jednou z hlavních podmínek úspěchu je schopnost vysvětlit celý koncept starostům i obyvatelům obcí. Energetická a stavební agenda je složitá a většina lidí nemá čas se v ní podrobně orientovat. ,,Nutnou, nikoli však postačující podmínkou je, že potřebujete někoho, kdo lidi skutečně obejde a vysvětlí jim to. V energetice i stavebnictví existuje spousta témat, kterým se běžná veřejnost nechce věnovat a nechce jim rozumět, protože jsou zbytečně složitá,‘‘ vysvětluje Hruška. Právě zde podle něj spočívá jedna z rolí soukromých subjektů, jako je EnVys. Vedle získávání nových projektů se musí věnovat také vzdělávání veřejnosti a vysvětlování konkrétních přínosů komunitní energetiky. Tento model však není vhodný pro každého. Obce a firmy musí mít potřebné prostředky, personální zajištění a schopnost dlouhodobě plánovat. Akcionáři v prvních letech dividendy neuvidí Specifikem modelu společnosti EnVys je přístup k rozdělování zisku. Firma podle Hrušky od začátku otevřeně informuje akcionáře, že v prvních letech nemohou počítat s výplatou dividend. Tato zásada je zakotvena v chartě společnosti a dalších dokumentech, s nimiž se akcionáři při nákupu cenných papírů seznamují. ,,EnVys od počátku akcionářům říká: Od nás dividendu v prvních několika letech neuvidíte z toho prozaického důvodu, že tyto prostředky použijeme na výstavbu komunitního energetického gridu,‘‘ vysvětluje Hruška. Hlavním přínosem pro akcionáře proto nemá být rychlý finanční výnos, ale dostupná energie a předvídatelné dodávky. Tento benefit se však podle Hrušky naplno projeví až ve chvíli, kdy EnVys postaví první elektrárnu. Do té doby jde o riziko, které akcionáři svým vstupem do projektu přijímají. Podle informací, které má Hruška k dispozici, se nyní mezi akcionáři nenachází žádný spekulativní investor, který by mohl po krátké době požadovat vrácení peněz. Model je postaven především na zapojení vesnic, městysů, měst a odběratelů, kterým má přinést soběstačnost a předvídatelnost. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč v Německu a Rakousku funguje komunitní energetika déle než v České republice?Jak je v chartě EnVysu ošetřeno, že akcionáři v prvních letech nebudou dostávat dividendy?Jaký přínos má EnVys nabídnout místo rychlého finančního výnosu?Jak PKF APOGEO připravuje společnost na audit?V čem se model EnVysu liší od přístupu klasických finančních investorů?

    Debata o vzhledu větrníků zakrývá to hlavní: posvítí si děti večer na cestu?
  2. 1 day ago

    Miliardy do Průmyslu 4.0 a linky stejně stojí. Český startup slibuje diagnostiku za minutu

    Jedna hodina neplánované odstávky ve výrobě může dodavatele v automobilovém průmyslu připravit o 50 tisíc eur, u samotných výrobců automobilů pak ztráty šplhají k milionům eur za den. Český startup Edmund AI přichází s platformou, která radikálně mění dosavadní praxi v průmyslové údržbě a zkracuje diagnostiku poruch z desítek minut na pouhou minutu. V pořadu Tech Talk na platformě FocusOn.cz projekt podrobně představil jeho zakladatel Jakub Szlaur. Přestože velké výrobní společnosti v rámci konceptu Průmysl 4.0 investovaly miliardy eur do preventivní a prediktivní údržby, reaktivní údržba, tedy řešení neplánovaných havárií, z výrobních hal stále nezmizela. Projekt Edmund AI se zaměřuje právě na tento kritický moment. Nástroj slouží jako digitální asistent pro techniky, operátory i údržbáře, kterým při vzniku poruchy okamžitě sdělí, co se stalo, jak problém co nejrychleji odstranit a jak mu v budoucnu předejít. Jakub Szlaur v rozhovoru přirovnává fungování platformy na výrobní lince ke kombinaci záchranných složek a vyšetřovatelů: ,,V tu chvíli jsme takový hasicí přístroj nebo hasičský sbor, který přijede. Edmund hasí požár co nejrychleji a nejefektivněji,‘‘ uvedl Jakub Szlaur. Následnou analýzu příčin přirovnal k práci kriminalistů, kteří zjišťují, jak podobným poruchám v budoucnu předejít. Nástroj tak pomáhá nejen okamžitě zvládnout krizovou situaci, ale současně vytváří podklady pro prevenci. Od přípravy na státnice k investici 2,5 milionu eur Myšlenka na vytvoření platformy se zrodila v roce 2024. Jakub Szlaur se svými spolupracovníky z předchozí servisní agentury Edima Solutions využil nástupu velkých jazykových modelů. Při přípravě na státní závěrečné zkoušky na Vysoké škole báňské, během níž pracoval s elektrotechnickou dokumentací a programováním PLC kontrolerů, si uvědomil, že v průmyslových podnicích leží obrovské množství nevyužitých dat. Ta se nacházejí v databázích i v papírových poznámkách údržbářů. Tento nápad dokázal tým proměnit ve funkční produkt, což potvrdil také zájem investorů. ,,Na jaře letošního roku jsme získali nový kapitál ve výši 2,5 milionu eur na expanzi a rozvoj obchodu. Z investorského pohledu jsme nyní ve fázi seedu a snažíme se dostat do série A,‘‘ uvedl Jakub Szlaur s tím, že pětadvacetičlenný tým se v současnosti soustředí na budování sítě zákazníků i partnerů. Další kapitál plánuje hledat v příštím roce. Střední Evropa jako odrazový můstek  Edmund AI v současnosti působí v Ostravě i v Praze a postupně buduje obchodní zastoupení v Polsku, na Slovensku a v Německu. Lokální pobočky nadnárodních výrobců v České republice často představují novou technologii svým mateřským společnostem v Německu nebo ve Švýcarsku. Startup tak získává příležitost rozšířit své řešení do desítek továren po celém světě. Jeho cílem je spolupracovat s firmami, které mají strategický zájem o inovace a umělou inteligenci. Přestože vývojáři neustále upravují obchodní model a učí se za pochodu, zkoušení nových postupů a poučení z chyb považují za klíčové prvky rychlého růstu. ,,Nejhorší, co bychom podle mě mohli v této branži udělat, je zůstat neutrální a nedělat nic. Tím bychom se velmi rychle začali ubírat špatným směrem. I chyba je pro nás něčím, z čeho se můžeme poučit, iterovat a jít dál,‘‘ uvedl Jakub Szlaur.  Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jaké konkrétní zkušenosti zakladatelů s vývojem jednoúčelových strojů vedly k vytvoření architektury celého systému?Jak probíhá proces uzavírání smluv o společném vývoji a sdílení rizik s prvními průmyslovými partnery?Jaké psychologické bariéry a nedůvěru starších údržbářů musel tým přímo ve výrobních halách překonávat?Jak přesně probíhá technická analýza digitálního stavu firmy a její elektrotechnické dokumentace před samotným školením?Jaké konkrétní zkušenosti a principy ze skautingu přenáší Jakub Szlaur do vedení a rozvoje svého technologického týmu?

    Miliardy do Průmyslu 4.0 a linky stejně stojí. Český startup slibuje diagnostiku za minutu
  3. 2 days ago

    8 z 10 Čechů trápí duševní zdraví. Skoro půlka mladých to řeší s AI

    Osm z deseti Čechů zažilo psychické potíže, které zasáhly do jejich běžného života. Čtyři z deseti se je přitom snaží zvládnout sami a mezi mladými ve věku od 18 do 26 let už 47 procent využilo kvůli duševnímu zdraví umělou inteligenci. Lukáš Krčil, spoluzakladatel a CEO psychoterapeutické platformy Hedepy, v pořadu Avokádo na platformě FocusOn.cz popsal, proč se lidé stále bojí požádat o pomoc, proč mladí patří k nejosamělejším skupinám a jak Hedepy vyrostlo do devíti zemí s více než 1 300 terapeuty. Příběh Hedepy se začal psát v roce 2020, kdy Lukáš Krčil vedl marketingovou agenturu. Pandemie tvrdě dopadla na celý obor a Krčil musel během krátké doby výrazně zmenšit svůj tým. ,,Byl to velmi těžký rok nejen kvůli covidu, ale také pro marketing obecně. Tehdy jsem musel propustit ze sta lidí asi padesát, což jsem nikdy předtím v životě nedělal. Hodně mě to zasáhlo,‘‘ popisuje Krčil. Náročná zkušenost ho přivedla také k jeho první terapii. Přestože mu ji doporučovali přátelé, samotné setkání jeho očekávání nenaplnilo. Začal proto přemýšlet, jak by bylo možné terapeutickou péči zlepšit a zpřístupnit lidem, kteří ji potřebují. ,,Poprvé v životě jsem to šel zkusit a neměl jsem z toho dobrý pocit. Říkal jsem si, že by to šlo udělat lépe, protože je tu spousta lidí, kteří mají problémy s duševním zdravím a říkají, že jim terapie pomáhá,‘‘ říká Krčil. Z osobní zkušenosti a následných úvah postupně vznikla online platforma Hedepy. Psychické potíže zasáhly 8 z 10 Čechů Potřebu dostupnější péče potvrzují také výsledky průzkumu agentury Ipsos pro Hedepy. Do šetření se zapojilo 1 021 respondentů ve věku od 18 do 65 let. Celkem 79 procent z nich uvedlo, že psychické potíže někdy zasáhly do jejich běžného života. Mezi mladými ve věku od 18 do 26 let se jednalo dokonce o devět z deseti dotázaných. ,,Když vidíte reálná data od Ipsosu, podle nichž osm z deseti lidí říká, že má duševní obtíže, které ho v životě nějak limitují, hodně mě to překvapuje,‘‘ doplňuje Krčil. Podle něj jsou přitom Češi zvyklí řešit fyzické zdravotní problémy mnohem rychleji než ty psychické. Pokud je něco bolí, vyhledají lékaře. Psychické vyčerpání, nechuť vstát z postele nebo dlouhodobou nespokojenost však často přehlížejí a skrývají před okolím. ,,Když mě bolí ruka, jdu k lékaři. To, že mě bolí duše nebo cítím něco, co mi zasahuje do života, například že se ráno netěším do práce nebo nemohu vstát, jsme však zvyklí přehlížet, stydět se za to a neukazovat to navenek. Z mého pohledu je to stále velké tabu,‘‘ doplňuje. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jakou roli při prvních úvahách o Hedepy sehrála manželka Lukáše Krčila, která je psycholožka?S jakými praktickými překážkami se podle Krčila setkává člověk z menší obce, který by musel za terapeutem dojíždět do krajského města?Proč se podle Lukáše Krčila důležité okamžiky terapie často odehrávají až mezi jednotlivými sezeními?Kam se má putovní slon po pražské části kampaně přesunout a na jakých akcích se s ním lidé mohou setkat?Kolik lidí si místo terapeuta povídá s AI?

    8 z 10 Čechů trápí duševní zdraví. Skoro půlka mladých to řeší s AI
  4. 3 days ago

    Výbuchy, bahno a figuranti po amputacích. Takhle se v Česku trénuje záchrana života

    Kouř, tma a figuranti po skutečných amputacích. Dvanáct hodin v terénu, přes sto zapojených lidí a scénáře, které mají zaskočit i profesionály. Záchranář s patnáctiletou praxí a instruktor přednemocniční péče Michal Motyčka v pořadu Přežít na platformě FocusOn.cz vysvětluje, proč zamrznout může úplně každý, jak se z interního taháku jeho týmu stal produkt, který si objednávají elitní útvary s požadavkem, aby šel v případě nutnosti spálit, a proč sebelepší kartička nikdy nenahradí praktický výcvik. MEDCUP vznikl jako menší studentský projekt. Postupně se však proměnil ve specializovanou soutěž určenou příslušníkům ozbrojených složek, kteří v týmech řeší simulované situace s větším počtem zraněných. Nejde přitom pouze o srovnávání výkonů. Důležitou součástí je také vzájemné poznávání jednotlivých složek a další vzdělávání v přednemocniční péči. ,,Medcup je soutěž, ve které mohou ozbrojené složky v rámci přednemocniční péče porovnávat své schopnosti, vzájemně se poznávat a dále se vzdělávat,'' vysvětluje Michal Motyčka. Právě příslušníci těchto složek jsou podle něj často mezi prvními, kdo se při závažném incidentu setká se zraněnými a musí začít jednat ještě před příjezdem zdravotnické záchranné služby. Projekt má dnes podle Motyčky patnáctiletou tradici. Řada účastníků se na něj navíc vrací dlouhodobě. ,,Velká část lidí, kteří k nám jezdí od začátku, dnes působí v elitních složkách. Někteří se do nich dostali už díky Medcupu,'' říká. Soutěž proto nevnímá jako jednorázovou událost. S některými složkami tým spolupracuje průběžně a poskytuje jim podporu i při dalším výcviku. Čtyřicet osm soutěžících a více než 12 hodin v terénu Kapacita soutěže je standardně nastavena na 12 čtyřčlenných týmů, tedy celkem 48 soutěžících. Čtyřčlenné složení vychází podle Motyčky z běžného uspořádání týmů v ozbrojených složkách, které se mohou dále rozdělit na dvojice. Zájem přitom převyšuje počet dostupných míst. ,,Soutěž je standardně připravena pro 12 týmů a bývá velmi rychle naplněná. Také letos máme znovu plno,'' uvádí. Samotný výcvik obvykle trvá 12 hodin, někdy i déle. Týmy začínají ráno a až do večera nepřetržitě procházejí jednotlivými modelovými situacemi. Musejí se orientovat v terénu, správně vyhodnotit stav zraněných, rozdělit si práci a poskytovat péči v rozsahu svých kompetencí. Součástí mohou být také úkoly za tmy, práce s nočním viděním, svítilnami nebo pod červeným světlem. Výraznou položku představuje personální zajištění celé akce. Vedle 48 soutěžících pracuje na Medcupu přibližně deset členů organizačního týmu a dalších zhruba 50 až 60 lidí, kteří vystupují jako figuranti nebo zajišťují další podporu. Celkem tak může být do jednoho ročníku zapojeno více než sto lidí. ,,Snažíme se situace připravovat co nejrealističtěji. Používáme kouř, výbuchy, tmu, déšť i bahno. Cvičíme v bunkrech, v terénu i ve výškách,'' popisuje Motyčka. Organizátoři už do scénářů zařadili například havarované vozidlo, práci v ochranných maskách nebo figuranty po skutečných amputacích. Pro účastníky, kteří se s podobně realistickým zraněním setkají poprvé, může jít o silný stresový moment. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak přesně probíhal noční zásah u vážné dopravní nehody s několika vozidly, ke které Michal Motyčka přijel cestou z lyžování, a jak při něm pomohl přenos videa přes aplikaci Záchranka?Čeho si Motyčka všímá u řidičů, když projíždí Prahou v sanitce, a proč někteří nereagují ani na přijíždějící vůz záchranné služby?Jak fungují rentgenkontrastní prvky v hemostatických gázách a proč mohou být důležité při následném ošetření v nemocnici?V čem se změnilo balení tlakových obvazů a proč může červené označení usnadnit jejich otevření v rukavicích od krve?Proč zatím nelze běžnou plochou kartu jednoduše upravit do Braillova písma a jaké technické řešení by taková varianta vyžadovala?

    Výbuchy, bahno a figuranti po amputacích. Takhle se v Česku trénuje záchrana života
  5. 5 days ago

    Volič nepozná, jestli mluví politik, nebo AI – a to je podle PR experta to nejhorší

    Umělá inteligence mění pravidla hry v médiích i public relations. Zatímco rutinní úkony, jako jsou zpracování dat, monitoring nebo vyhledávání informací, zvládají moderní nástroje během jednotek pikosekund, budování skutečných mezilidských vztahů a důvěry zůstává doménou lidí. Jak se obor PR posunul za posledních 30 let a čím vším si musí projít moderní komunikátor v éře postpravdy? O tom v pořadu Brand Date na FocusOn.cz hovořil Vladimír Bystrov, spolumajitel komunikační agentury Bison & Rose a programový ředitel konference Forum Media. Nástup umělé inteligence vyvolává obavy o budoucnost celé řady profesí. V oboru public relations však podle Vladimíra Bystrova technologie nepředstavují pouze hrozbu, ale také příležitost oddělit kvalitní odborníky od těch, kteří PR redukují na mechanické rozesílání obsahu. Podle Bystrova je klíčové uvědomit si, co je samotnou podstatou PR. Tradiční model ledovce ukazuje, že to, co veřejnost vidí, tedy pouhá špička vyčnívající nad hladinu, představuje pouze malou část reálné náplně práce. Pod hladinou se skrývají znalosti, zkušenosti, strategie a schopnost budovat vzájemně prospěšné vztahy. Nástup technologií dramaticky proměnil efektivitu a dynamiku oboru. Zatímco před lety trvalo vyhledávání podkladů v archivech hodiny či dny, dnes mají analytické nástroje výsledky k dispozici téměř okamžitě. ,,Bylo to pracné a trvalo to velmi dlouho. Stejný, a možná i lepší a spolehlivější výsledek dnes máme v jednotkách pikosekund nebo za ještě kratší dobu,“ popisuje Bystrov. Mechanická práce se automatizuje, avšak lidská invence a schopnost komunikovat zůstávají podle něj nenahraditelné.  O práci proto mohou přijít lidé, kteří si pod PR představují pouze vyhledávání informací pomocí AI, jejich následné rozesílání robotickými e-maily a placenou propagaci na sociálních sítích. ,,Ti, kteří si myslí, že stačí něco vyhledat pomocí umělé inteligence, následně to rozeslat na mnoho adres robotickým e-mailem a čekat, co z toho vzejde, možná o práci přijdou,“ upozorňuje Bystrov. Naopak odborníci, kteří chápou technologie pouze jako pomocné nástroje, získají na trhu více prostoru. ,,Ti, kteří vědí, že PR je něco trochu jiného a že toto všechno jsou pouze pomůcky, budou mít naopak mnohem více prostoru a jejich práce bude mnohem vzácnější,“ uzavírá. Etika a rizika AI: Od mlčenlivosti po halucinace dat Využívání umělé inteligence v agenturním prostředí s sebou přináší přísná pravidla, která vycházejí jak z interních postupů, tak z mezinárodních etických standardů organizace ICCO a české Asociace public relations (APRA). Hlavní rizika spojená s využitím AI spočívají podle Bystrova ve třech klíčových oblastech: v důvěrnosti informací, dodržování autorských práv a odpovědnosti za předávané výstupy. Agentury podepisují s klienty dohody o mlčenlivosti a nemohou s důvěrnými informacemi volně nakládat. Citlivá firemní data proto nesmějí vkládat do nástrojů, u kterých nemají pod kontrolou, kde a jak budou informace dále zpracovávány. Zároveň platí zásada transparentnosti vůči klientovi. Agentura nemůže vydávat výstup vytvořený umělou inteligencí za vlastní práci. AI může pomoci například při rešerších, úpravě stylistiky nebo zvyšování čitelnosti textu, ale výchozí myšlenka a komunikační sdělení musejí pocházet od člověka. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč se mladí lidé po zkušenostech s fintechovými aplikacemi při žádosti o hypotéku vracejí k tradičním bankám?Proč mohou mladí lidé postupně přejít od Instagramu a YouTube k ověřeným informačním zdrojům a knihám?Jak přistupovat ke studentům a mladým kolegům, kteří při vytváření svých prací výrazně využívají generativní AI?Proč má audiovizuální sdělení rychlý nástup účinku, ale jeho působení také rychle odeznívá?Jak se tradiční média snaží odlišit svůj obsah od informačního balastu v online prostředí?

    Volič nepozná, jestli mluví politik, nebo AI – a to je podle PR experta to nejhorší
  6. 6 days ago

    Malá obec, velké plány. Vražné investovalo miliony do vlastní energetické budoucnosti

    Dva miliony korun vložila obec Vražné do akcií energetického společenství Envys. Pokud se podaří vybudovat plánovanou větrnou elektrárnu, může jí projekt přinášet přibližně 1,4 milionu korun ročně a zajistit levnější elektřinu. O odvážné investici, inspiraci z Rakouska i reakcích místních obyvatel mluvil starosta Lukáš Bršťák v pořadu Green Spin na platformě FocusOn.cz. Obec Vražné se v roce 2024 umístila na třetím místě v soutěži Vesnice Moravskoslezského kraje. Podle Lukáše Bršťáka není při hodnocení nejdůležitější, kolik má obec vybudovaných škol, kanalizací nebo jiných staveb. Významnou roli hraje především spolkový život, soudržnost místní komunity a schopnost obce vytvářet podmínky pro společná setkávání a pořádání akcí. „Více než o tom, jak je obec krásná nebo dokonale vybudovaná, je soutěž o tom, jak obec a její občané drží pospolu,“ shrnuje Lukáš Bršťák. Vedle podpory komunitního života se však podle něj musí moderní obec zabývat také svou ekonomickou stabilitou. Samosprávy by se neměly spoléhat výhradně na příjmy z rozpočtového určení daní, ale měly by hledat další příležitosti, které jim mohou dlouhodobě přinášet peníze do rozpočtu. Vražné již v minulosti instalovalo na střechy obecních budov fotovoltaické systémy o celkovém výkonu přibližně 64 kWp. Když Lukáš Bršťák nastoupil do funkce starosty, probíhala energetická krize a ceny elektřiny byly vysoké. Obec proto začala prověřovat možnosti, jak si zajistit levnější a stabilnější zdroj energie. „Nabízely se možnosti, jak bychom si jako obec mohli pomoci nebo získávat levnější energii. Uvažoval jsem nad tím, že bychom založili vlastní energetickou společnost a na svých pozemcích vybudovali elektrárnu. Tuto možnost jsem prověřoval, ale zjistil jsem, že na takovou investici nedostaneme peníze. Pokud má mít projekt ekonomický potenciál, investice se většinou pohybuje od 150 milionů korun výše,“ popisuje starosta. Rakouská inspirace a akcie za dva miliony Lukáš Bršťák se během cesty do Rakouska seznámil s energetickými společenstvími, do nichž se zapojují obce i místní obyvatelé. Po návratu proto oslovil společnost Envys. Zastupitelé po měsíční diskusi schválili nákup jejích akcií za dva miliony korun. Obec nyní prověřuje možnost výstavby větrné elektrárny ve svém katastru. Výsledky měření jsou zatím příznivé, projekt však dosud není schválený. Obec se následně začala zabývat také možností umístění větrné elektrárny přímo ve svém katastru. Společně se společností Envys vytipovala vhodné lokality a zahájila měření větrných podmínek. Podle starosty zatím výsledky vypadají příznivě, projekt však dosud není schválený a stále probíhají potřebné průzkumy. „V Rakousku jsem viděl, že tento model funguje. Zároveň bychom mohli u Envysu nakupovat levnější elektřinu přibližně za 1,30 Kč za kilowatthodinu. Když jsem nastupoval do funkce, stála elektřina kolem šesti korun za kilowatthodinu a Envys už tehdy říkal, že ji bude stabilně nabízet maximálně za 1,80 Kč,“ vysvětluje Lukáš Bršťák. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Jak se Lukáš Bršťák dívá na mechanismus, který mezi zaměstnance a partnery rozděluje 30 % rozdílu mezi rozpočtovou a skutečnou cenou projektu?Jak probíhala dvě veřejná slyšení a na co mohli občané navrhovat využití případného příjmu z větrné elektrárny?Jak by mohli místní obyvatelé v budoucnu využít možnost nakupovat elektřinu přímo od společnosti Envys?Proč starosta přirovnává větrné elektrárny k vedení vysokého napětí, dálnicím a další infrastruktuře, se kterou se následující generace naučí běžně žít?Jak předchozí zkušenosti s akciemi společnosti Asompo ovlivnily rozhodnutí obce investovat do Envysu?

    Malá obec, velké plány. Vražné investovalo miliony do vlastní energetické budoucnosti
  7. 31 Jul

    Krysy na Strahově a překvapivé výnosy : Studentské bydlení je zlatý důl i ostuda Prahy

    Praha se potýká s výrazným nedostatkem studentského bydlení a počet zájemců o ubytování dlouhodobě převyšuje dostupné kapacity. Současně roste zájem zahraničních studentů i investorů, kteří v segmentu soukromých kolejí vidí zajímavou příležitost. O proměně trhu, nových trendech i budoucnosti studentského bydlení debatovali v pořadu RealChat na platformě FocusOn.cz Barbora Nosková z platformy Bro-coli a Vojta Růžek ze společnosti Erasmus in Prague. Situace na pražském trhu studentského bydlení vykazuje dlouhodobý strukturální deficit. Podle statistik připadají v hlavním městě na jedno dostupné lůžko přibližně tři studenti. Data Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ukazují, že v Praze aktuálně studuje přibližně 130 tisíc studentů, přičemž zhruba 75 tisíc z nich každoročně hledá ubytování. Kapacity veřejných ubytovacích zařízení jsou přitom omezené. Státní sektor v Praze disponuje přibližně 28 tisíci lůžky, soukromí poskytovatelé pak dohromady nabízejí zhruba čtyři tisíce postelí. Nepokrytá poptávka tak zůstává enormní. ,,V září máme v Praze doslova kolonu studentů s kufry, kteří by se chtěli ubytovat, ale my už máme vyprodáno a nemáme je kam umístit,“ uvedla Barbora Nosková. Západní trend přichází i do Česka Podle Vojty Růžka není nedostatek studentského bydlení pouze českým problémem. S podobnou situací se potýká většina západoevropských zemí. Nejkritičtější situace podle něj panuje v Nizozemsku, Belgii nebo Německu, kde je získání studentského ubytování dlouhodobě velmi složité. Současně upozornil, že zájem zahraničních studentů o Prahu stále roste a aktuální poptávka už překonala předcovidová čísla. Český trh se tak postupně přibližuje západnímu modelu, ve kterém významnou roli hrají soukromé koleje a institucionální studentské bydlení. Administrativní budovy jako příležitost Jednou z cest, jak rozšiřovat kapacity, je přeměna nevyužívaných kancelářských objektů na studentské bydlení. Podle provozovatelů bývají starší administrativní budovy často vhodnější než klasické činžovní domy. ,,Stará administrativní budova, kterou lze upravit pro potřeby studentů, je dnes z hlediska kapacity zajímavější než klasický činžovní dům. Pokud nás poslouchá nějaký majitel kancelářské budovy, o podobné formy spolupráce máme velký zájem,“ uvedl Růžek. Podle Noskové dává ekonomický smysl především budova s minimálně padesáti lůžky, což odpovídá zhruba 20 až 30 bytovým jednotkám. Studentské bydlení jako zajímavý investiční segment Z pohledu investorů nabízí studentské bydlení atraktivní kombinaci stabilní obsazenosti a nadprůměrných výnosů. Ve srovnání s klasickým dlouhodobým pronájmem jde o výrazně zajímavější model, přestože je provozně náročnější. Operátoři obvykle přebírají celé budovy do dlouhodobého pronájmu a majitelům garantují stabilní nájemné. ,,Po majiteli v podstatě nic nechceme. Garantujeme mu tržní nájemné v dané lokalitě a sami řešíme veškeré revize, opravy i servis, protože máme vlastní interní tým,“ vysvětlil Růžek. Součástí provozu je také nepřetržitá podpora studentů, interní servisní tým nebo správa budovy v režimu 24/7. Mezinárodní studenti a jejich pobyt v Praze Zahraniční studenti řeší většinu administrativy ještě před příjezdem do České republiky. Potřebují online prohlídky, elektronické podpisy smluv a především potvrzení o ubytování, které je často nezbytné pro získání víz. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Co se v rozhovoru dozvíte? Jaké technologie a automatizace dnes pomáhají spravovat tisíce studentů bez klasické recepce? Jak provozovatelé řeší letní měsíce, kdy většina studentů odjíždí domů? Jak funguje model společných investic mezi operátory a majiteli nemovitostí? Proč bývá nejvíce konfliktů mezi studenty právě na začátku semestru? Jaký kulturní šok zažívají někteří zahraniční studenti při pohledu na stav českých kolejí?

    Krysy na Strahově a překvapivé výnosy : Studentské bydlení je zlatý důl i ostuda Prahy
  8. 30 Jul

    Češi si zuby čistí krátce a špatně. Následky stojí 30 miliard ročně

    Dát dětem večer čokoládu, nechat je ji zapít sladkým pitím a poslat je bez vyčištěných zubů do postele? Tento zlozvyk už rozhodně není trendy. Pro peněženky rodičů i veřejné rozpočty totiž představuje zbytečně drahý hazard. České děti bojují s vysokou kazivostí a zanedbaná prevence v dětství se v dospělosti mění v astronomické účty za zubní péči. V pořadu iMedical na portálu FocusOn.cz na to upozorňuje Pavel Smažík, majitel společnosti Herbadent a podporovatel projektu Dětský úsměv. Celkové náklady na léčbu dentálních problémů dosahují obrovských částek: „Nedostatečná hygiena způsobuje kazivost v dětském věku, kazivost v dětském věku způsobuje kazivost v dospělém věku a kazivost v dospělém věku způsobuje náklady. Tyto náklady dosahují celkem 30 miliard korun ročně, přičemž polovina pochází ze státních a polovina ze soukromých zdrojů,“ uvádí Smažík. Alarmující je rovněž fakt, že stát k této problematice přistupuje bez aktuálních dat. „Poslední měření v Česku na téma kazivosti se dělalo někdy v roce 2008. Od té doby se stát nestará o to, aby toto zjišťoval,“ upozorňuje majitel Herbadentu. Ve Švýcarsku učí děti pečovat o chrup Česká republika by si mohla vzít příklad ze zahraničí, kde preventivní programy fungují s vysokou efektivitou. Jako ideální model uvádí Pavel Smažík Švýcarsko, které dokázalo díky dlouhodobému a systematickému přístupu dramaticky snížit kazivost dětského chrupu. Tento úspěch nevyžadoval žádné nerealizovatelné zázraky, ale důslednou a opakovanou edukaci přímo ve školních lavicích a mateřských školách. „Jakmile vyrostou první dva zuby, měli by je rodiče začít čistit. Dobré je použít také mezizubní kartáček. Když se začne brzy, není problém v tom pokračovat.“ Ve Švýcarsku se podařilo snížit kazivost dětských zubů o 90 procent. „Asi před 40 lety vytvořili velmi dobře popsanou metodiku a zavedli systém, v jehož rámci do mateřských škol a prvních tříd základních škol docházejí pětkrát až šestkrát ročně školené instruktorky. S dětmi si povídají o zubech a mechanicky s nimi nacvičují čištění,“ vysvětluje Smažík. Návratnost takové investice je z národohospodářského hlediska obrovská. „Myslím, že kdybychom do toho každý rok investovali přibližně 250 milionů korun, ušetřili bychom velkou část z těch 30 miliard,“ uvedl Smažík. Technika čištění je zásadní: pět minut nestačí Vedle systémových řešení spočívá zásadní část problému v samotném provedení každodenní dentální hygieny. Správné čištění zubů je manuální dovednost, kterou je nutné trénovat podobně jako psaní nebo zavazování tkaniček. Většina populace však žije v mylné představě o svých schopnostech. Děti do deseti let navíc nejsou anatomicky ani mentálně schopné vyčistit si zuby samy bez pomoci rodičů. Pavel Smažík poukazuje na častý nešvar spojený s ultrajemnými kartáčky, které při špatném používání selhávají: „Mí kolegové zubaři si čistí zuby deset minut až čtvrt hodiny. Většina z nás nemá dobrou techniku, tlačí na kartáček a nevěnuje čištění čtvrt hodiny. Když tlačím na ultrajemný kartáček, vlákna se velmi rychle roztáhnou. Je mnohem lepší koupit si kartáček jiného typu, buď se středně tvrdými, nebo konickými vlákny. Ten vydrží mnohem horší techniku, vydrží déle a při špatné technice je užitečnější,“ radí. Z hlediska frekvence zdůrazňuje klíčový význam večerního čištění. Plak se totiž stává rizikovým po 24 až 48 hodinách. „Ráno si čistím zuby spíše pro ostatní lidi, abych měl svěží dech. Večer to dělám pro své dásně a zuby. Chci večer začínat s co nejmenším počtem bakterií, aby se do rána nestačily namnožit,“ doplňuje. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: Proč je důležité držet zubní kartáček jako „malou skleničku“?Jak elektrický mezizubní kartáček a velikosti S, M a L usnadňují čištění zubů?Které dvě pomůcky jsou podle Pavla Smažíka pro správnou péči o zuby nejdůležitější?Co je onemocnění amelogenesis imperfecta a jak ovlivňuje zuby?Co se zubní lékaři učí během „Týdne čistých zubů“?

    Češi si zuby čistí krátce a špatně. Následky stojí 30 miliard ročně

Ratings & Reviews

4.9
out of 5
7 Ratings

About

FocusOn je publicistický web zaměřený na byznys a moderní technologie.

You Might Also Like