Podcast jako takový si pustím jen kvůli daným tématům. Je moc pěkné, že díly mají delší stopáž. Jenže téměř hodinu každého z dílu tvoří otázky z publika a mnohdy mimo téma. Pana Martina si vážím, jeho kariéry a zkušeností, ale přijde mi že z toho dělá kolikrát svoji one man show. To může být ale taky způsobeno menší zkušenosti a výřečností kolegů. Protože pan Martin je přirozený kecal (v dobrém). Dalším a za mě mnohem závažnějším problémem (v vzhledem tématu) je přehnané nadšení a těšení se na každou druhou hru a její nenápadné podsouvání posluchačům. Dále bych měl problém s jeho vyjadřování kdy kolikrát zní jako zastydlý puberťák s nádechem slizáka, když je to takový urostlý chlapák !Navíc jsem moc nechápal jeho minulost a působení ve dvou stejných podcastech o stejném tématu. (Konkurence?) zakončil bych to tím, že vedle něj nemá šanci nikdo z jeho kolegů vyniknout. Protože 80% dílu slyším jen jeho, nicméně to může být těmi zkušenostmi jak jsem psal výše. Je to můj subjektivní názor, který jsem vypozoroval za poslední roky.
