35 episodes

Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.

Podhoub‪í‬ Český rozhlas

    • Science

Podhoubí je magazín o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přinášíme v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími aktivními lidmi, jimž životní prostředí není lhostejné. Vysvětlujeme environmentální témata, která v současnosti výrazně pronikají do společenské diskuze.

    Kupujte české kytky. Na rukách vám zůstane hlína místo krve

    Kupujte české kytky. Na rukách vám zůstane hlína místo krve

    Beata Melka Alexová nemá ruce od krve, ale od hlíny. V sezoně mezi březnem a prosincem sází letničky, střihá barborky, vije věnce a louhuje odvar z kopřiv proti mšicím. Díky jejímu ateliéru Plevel si můžou Pražané koupit řezané květiny a nemít při tom černé svědomí. Nedováží se totiž z Keni ani z Kolumbie, ale ze Stochova u Kladna. Nový díl Podhoubí zjišťuje, co se skrývá pod okvětními lístky růží a lilií.

    • 25 min
    Na návštěvě záchranné stanice živočichů. Na jaře je každé třetí zvíře odebráno z přírody zbytečně

    Na návštěvě záchranné stanice živočichů. Na jaře je každé třetí zvíře odebráno z přírody zbytečně

    Na břehu rybníka Makova kousek od Čížové v jižních Čechách stojí dva staré duby a za nimi sanatorium pro divokou zvěř. Záchranná stanice živočichů Makov se stará asi o stovku stálých zvířecích pacientů. Část z nich se podaří vyléčit a vypustit zpátky do divoké přírody, část zůstane v expozici pro návštěvníky a zbytek se zachránit nepodaří. Stanice v Makově má díky fotografické vášni hajného a zakladatele Libora Šejny tisíce sledujících na sociálních sítích.

    • 25 min
    „Nerůst je o tom, umět si svobodně nastavit vlastní hranice,“ říká enviornmentální sociolog

    „Nerůst je o tom, umět si svobodně nastavit vlastní hranice,“ říká enviornmentální sociolog

    Ekonomický růst bereme skoro stejně samozřejmě jako vzduch, který dýcháme. Ekonomové mluví s úzkostí v hlase o propadech ekonomiky, vlády se naopak kasají, když se zemi daří. S růstem ekonomik se pojí označení jako asijští tygři, Česko je zase podle indexu HDP nejbohatší země bývalého východního bloku. Zvláštní sport, kterým je ekonomika, ale doprovází různé problémy. Na nejzásadnější problém – environmentální krizi – reaguje nerůst.

    • 25 min
    Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody

    Změna klimatu je i změna myšlení. Mladí designéři se učí od přírody

    V Podhoubí se konečně bavíme o podhoubí neboli myceliu s designérem nejen webových aplikací Iljou Panićem a taky s Eliškou Knotkovou, zakladatelkou ateliéru udržitelného designu Balance is Motion. Oběma hostům je kolem třicítky a v návaznosti na exkluzivní výzkum Českého rozhlasu o vztahu české společnosti ke klimatické změně se dozvíme, jak ke klimatu přistupují mileniálové a jak vypadá budoucnost společnosti, která z krize vyjde silnější díky inovacím.

    • 32 min
    V rybnících se lidé koupali. Dnes v nich kromě kapra nepřežije skoro nic

    V rybnících se lidé koupali. Dnes v nich kromě kapra nepřežije skoro nic

    V České republice je kolem 24 tisíc umělých vodních nádrží, které jsou určeny primárně k chovu ryb. Rybníky vznikaly na našem území zhruba od 12. století a jsou nedílnou součástí české krajiny. Velká většina z nich jako by ale zmizela ze zorného pole veřejnosti, která se neoznačuje za rybáře. Ke koupání v létě zrovna dvakrát nevybízí. Voda bývá kalná, smrdutá, plná řas a sinic, protože české rybníkářství opanoval tlak na co největší produkci kaprů.

    • 24 min
    Sedlák přírodu nechránil, bral ji jako zdroj. S etnologem o životě našich předků v krajině

    Sedlák přírodu nechránil, bral ji jako zdroj. S etnologem o životě našich předků v krajině

    Představa, že v minulosti měli lidé bližší vztah k přírodě a chovali se k ní lépe, zatímco moderní člověk svým průmyslem přírodu akorát ničí, je celkem častá. Naši předci žili zdánlivě ve větším souladu s přírodou proto, že hustota zalidnění byla menší a jednoduchá technika neumožňovala intenzifikaci. O vztahu lidí k přírodě v průběhu historie vykládá v Podhoubí Jiří Woitsch, vedoucí Oddělení pro výzkum kulturního dědictví Etnologického ústavu Akademie věd České republiky.

    • 32 min

Top Podcasts In Science

Listeners Also Subscribed To