Ekonews, podcast o udržitelnosti

Ekonews.cz

Jsme ekonomické novinářky a byznys nás baví. A nejvíce ten se zelenou linkou. Proto jsme založily v roce 2020 web o byznysu a udržitelnosti Ekonews.cz. Dosud jsme ale jen psaly. Teď začínáme mluvit. O udržitelnosti ve velkých firmách, o snahách středních i malých firem, o inspiraci i o těžkostech. Podcast Ekonews bude vycházet minimálně dvakrát do měsíce. Moderovat ho budou Martina Patočková a Veronika Němcová.

  1. Dezinformace o klimatu se opakují dokola už desítky let, mění se jen ti, co je šíří, říká zakladatel Klimatomluvy

    4D AGO

    Dezinformace o klimatu se opakují dokola už desítky let, mění se jen ti, co je šíří, říká zakladatel Klimatomluvy

    Z vědeckého pohled dnes neexistuje žádný kvalitní argument vyvracející zásadní vliv člověka na změnu klimatu. „Dá se ale útočit na pocitové záležitosti, například otázkou, co je člověk proti přírodě nebo proti velikosti vesmíru,“ říká v podcastu Ekonews vědec Daniel Kortus. Ten loni na podzim spustil na sociálních sítích svůj projekt Klimatomluva, kde vyvrací a vysvětluje nejčastější mýty o klimatické změně. Původně měl s projektem trochu jiný záměr - chtěl přinášet víc vědeckého kontextu do veřejné debaty o klimatu. Pak ale narazil na Filipa Turka a motoristy, kteří systematicky šíří dezinformace o klimatu. „Přijde mi nebezpečné dělat, že klimatická změna neexistuje. Dopady pak budou mnohem tvrdší, než když se na ně připravíme, říká ve Ve Varu, v novém videocastu Ekonews. Podle něj ten, kdo se tématu skutečně věnuje, nemůže základní vědecké poznatky popírat. „Filip Turek je dostatečně inteligentní na to, aby si dokázal přečíst vědecké články, které jasně potvrzují, že za změnou klimatu stojí člověk,“ myslí si. Motoristé se často odkazují na organizaci Clintel (Climate Intelligence Foundation), jejíž spoluzakladatel Guus Berkhout pracoval celý život pro fosilní průmysl a která popírá vliv člověka na klima. Jejím šéfem se stal loni na podzim exprezident a jeden z nejznámějších klimaskeptiků v Česku, Václav Klaus. „Clintel je relativně malý, ale hodně hlasitý. Dokáže se dostat i do českých televizních stanic. V jednom předvolebním pořadu byl klimatický panel OSN srovnáván s Clintelem a obě organizace byly stavěny na stejnou úroveň. Novináři tak, zřejmě často nevědomky, přispívají k šíření dojmu, že Clintel je věrohodná organizace zaměstnávající vědce, což tak ale není," vysvětluje. V podcastu se dále dozvíte: Kdy se poprvé rozhodl, že bude na dezinformace motoristů reagovat? Jaké narativy motoristé nejčastější používají? Volil by je někdy? Jak vzniká vědecký konsensus a jak náročný proces to je? Proč klimatologové v této dezinformační době nevystupují veřejně na obranu své práce? V čem vidí nebezpečí útoků na vědu? Jak hodnotí úroveň debaty o klimatické změně v Česku? Jaké má další plány s projektem Klimatomluva?

    43 min
  2. Z přírodního sněhu se stává kritická surovina, bez umělého by olympiáda nebyla. Pořadatelé to vědí, proto berou udržitelnost vážně, říká ESG manažer Tipsportu

    FEB 6

    Z přírodního sněhu se stává kritická surovina, bez umělého by olympiáda nebyla. Pořadatelé to vědí, proto berou udržitelnost vážně, říká ESG manažer Tipsportu

    Megalomanské stavby za desítky miliard dolarů bez dalšího smysluplného využití jsou minulostí. Tahle zimní olympiáda bude šetrnější, vzkazují pořadatelé her v Itálii. K jejímu uspořádání využili 91 procent stávajících staveb. Zbytek nově postavených sportovišť nebo ubytovacích kapacit má mít další využití, například jako koleje pro studenty. "To je velká změna v myšlení, která začala už Londýnem," říká ESG manažer Nadace Tipsport Martin Šlapák na adresu Mezinárodního olympijského výboru.Ten podle Šlapáka bere udržitelnost vážně. V případě zimních her mu ani nic jiného nezbývá: přírodního sněhu ubývá a zasněžování znamená vyšší spotřebu vody i energie.„Brát vážně to musí, protože jinak by zimní olympiáda nebyla. Z přírodního sněhu se stává kritická surovina a bez zasněžování to nepůjde. Musí se hledat technologie a principy, které sníží dopad výroby technického sněhu na životní prostředí i spotřebu elektřiny," uvedl Šlapák, který před časem přesedlal z prvoligového fotbalu na udržitelnost. V podcastu se dále dozvíte: - Jak se z profesionálního fotbalisty stane ESG manažer- Jak chtějí pořadatelé olympijských her snižovat emise z dopravy- Jak reálný je cíl pořadatelů vytřídit a zpracovat 100 % odpadu a recyklovat 80 % obalů?- Jak řeší udržitelnost profesionální i amatérské kluby v Česku - Kteří hráči prvoligového fotbalového klubu jezdí na tréninky na kole místo autem- Podle čeho se profesionální kluby rozhodují, na co se v udržitelnosti zaměřit Partnerem tohoto podcastu je Nadace Tipsport.

    33 min
  3. ESG podcast: Snižování energetické náročnosti jsme řešili už před lety, ambice Fit for 55 máme splněné, říká Jan Lát

    10/30/2025

    ESG podcast: Snižování energetické náročnosti jsme řešili už před lety, ambice Fit for 55 máme splněné, říká Jan Lát

    Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti. „Pak jsme se vydali cestou využívání odpadního tepla a poté také otázce toho, odkud energii odebíráme,“ říká v ESG podcastu Ekonews Jan Lát, spolumajitel strojírenské a slévárenské společnosti Beneš a Lát Jan Lát, se kterým jsme rozebírali téma dekarbonizace.Slévárenství patří mezi energeticky náročné obory, proto se na začátku firma dívala na to základní: jak energií neplýtvat. Rozhodli se proto využívat odpadní teplo. "Když jsme v roce 2008 a 2009 stavěli novou halu, pracovala už s využití odpadního tepla, které vzniká při vytápění budov, ohřevu teplé vody, to vše je z odpadního tepla," vypráví Jan Lát.Snižování energetické náročnosti a postupé navyšování podílu  elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnilo postupné snižování uhlíkové stopy. Firma má podle Jana Láta už dávno splněný cíl Fit For 55, který si klade za cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.Z podcastu se dále dozvíte: Proč firma zvolila obnovitelnou energii výhradně z vody a větru? Jaký dopad na ceny elektřiny má příplatek za preferenci původu? Kam se slévárenství dokáže ve snižování emisí dostat? Jakým způsobem firma snižuje spotřebu elektřiny?

    42 min

About

Jsme ekonomické novinářky a byznys nás baví. A nejvíce ten se zelenou linkou. Proto jsme založily v roce 2020 web o byznysu a udržitelnosti Ekonews.cz. Dosud jsme ale jen psaly. Teď začínáme mluvit. O udržitelnosti ve velkých firmách, o snahách středních i malých firem, o inspiraci i o těžkostech. Podcast Ekonews bude vycházet minimálně dvakrát do měsíce. Moderovat ho budou Martina Patočková a Veronika Němcová.

You Might Also Like