Psycholožky v županu

Psycholožky v županu

Psycholožky v županu, Karol a Tereza, přináší aktuální témata nejen z psychologie. Neformálně, s nadhledem a bez nesmyslů. Pohodový poslech po cestě do práce nebo při relaxu v županu. Kontaktovat nás můžete na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz a sledovat na našem Facebooku a Instagramu.

  1. 1d ago ·  Bonus

    #52 🔒BONUS: Proč se občas zasekneme na místě: Anatomie udržujících faktorů podle psychologie

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #52, kterou najdete již nyní na 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj, ahoj! Vítáme vás u nové bonusovky, která bude tentokrát ECHT KBT. A i když pojem „udržující faktory“ v běžné mluvě příliš neslyšíme, po dnešku to určitě napravíme! Ještě než se do toho pustíme, chceme vám moc poděkovat za vaši podporu na Forendors. Díky vám tady můžeme být. 💛 Představte si, že psychické obtíže jsou jako oheň. K jeho rozhoření nestačí jen jiskra (stres, kafe, konflikt), ale především palivo – tedy naše reakce, které nám sice na chvíli uleví, ale dlouhodobě oheň přiživují. Naše psychika se nás snaží chránit, ale z užitečných strategií se často stane past. V dnešním bonusu rozebereme: Model „Hot Cross Bun“ (Bludný kruh): Jak se situace, myšlenky, tělesné pocity, emoce a chování vzájemně propisují do jedné "pavučiny". 6 udržujících cyklů podle Stirlinga Mooreyho: Od vyhýbání se a katastrofických interpretací až po hypervigilanci a interpersonální pasti. Převlečená úzkost neboli bezpečnostní chování: Proč mezi zabezpečovací berličky patří i neustálá kontrola e-mailů, nadměrná příprava, přehnaný úklid, nebo dokonce „uprchlík v roli baviče“. Máme pro vás dva příběhy, na kterých si ukážeme, jak vypadá tzv. excessive reassurance-seeking a sociální úzkost a jak je lze řešit. Otázka pro vás: Jakou „bezpečnostní berličku“ nebo skrytý udržující faktor na sobě občas pozorujete vy? Dejte nám vědět do komentářů! 👇 Nebo za nám pojďte na Forendors!

  2. Sep 3 ·  Bonus

    #51 Hodná holka končí: Od poslušnosti k vlastnímu hlasu

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě, kterou najdete na našem Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj, vítejte u nové bonusové epizody! V klasickém dílu jsme si rozebraly, že syndrom hodné holky není žádná diagnóza, ale šikovně naučená směs sebeumlčování, strachu z konfliktu, perfekcionismu a neustálého přizpůsobování se. Ještě než se ale ponoříme do toho, jak z toho ven, chceme vám moc a moc poděkovat za vaši podporu tady na Forendors. Velmi si jí vážíme! 💛 Dnes už nebudeme tolik řešit, kde se tyhle vzorce vzaly. Podíváme se na to, co s tím v běžném životě – v momentech, kdy po nás někdo něco chce a naše ústa řeknou „jasně“ dřív, než se k poradě stihne dostavit kalendář, únava a zdravý rozum. V této bonusové epizodě rozebereme: Proč je to tak těžké? Rozebereme fenomén „amygdalarního únosu“ (amygdala hijack). Proč mozek vyhodnocuje nesouhlas skoro jako ohrožení života a proč za své automatické „ano“ vlastně tak úplně nemůžeme. Proč je tak důležité dát si čas? Řekneme si, jak vystoupit z rychlého cyklu people-pleasingupomocí jedné univerzální věty a jak se přes malé volby pomalu vracet k vlastní autonomii. Řekneme si, jak si vést žebříček dyskomfortu, jak pracovat s pocity viny a proč „pocit viny není důkaz provinění“. Nebude chybět ani lekce z asertivity. Co dělat, když okolí na vaše nové hranice reaguje zmateně? A jak se vyhnout pasti dalšího perfekcionismu – protože cílem není být „nejlépe ohraničená žena v okrese“, ale rozšířit okruh lidí, ke kterým patří laskavost, konečně i o sebe. Otázka pro vás: Kdy naposledy jste se přistihli, že vaše ústa řekla „ano“, i když celý váš vnitřní systém křičel „ne“? A co vám pomáhá vracet se k vlastnímu hlasu? Napište nám do komentářů pod epizodou! 👇 Cílem není přestat být laskavý/á. Cílem je, aby laskavost byla vaše volba, ne povinná daň za přijetí. Děkujeme, že jste v tom s námi! Tereza a Karol

  3. Sep 1

    #50 Syndrom hodné holky: Když je laskavost pastí

    🌟 Navazující video epizoda #51 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj všichni! Vítáme vás u nové klasické epizody o „syndromu hodné holky“. I když jde o genderově zabarvené téma, budeme se bavit o obecně lidských vzorcích chování, takže kluci, nevypínejte! A nezapomeňte mrknout k nám do kavárny pro duši na Forendors na bonusy, nahrávky a pracovní listy. 💛 „Syndrom hodné holky“ není diagnóza, ale naučený vzorec potlačování vlastních potřeb, vyhýbání se konfliktům a hledání přijetí skrze maximální přizpůsobení. Dnes si rozebereme, z čeho se skládá a jaké má psychické i fyzické dopady. V této epizodě rozebereme: Vznik a KBT pohled: Jak nás dětství a pochvaly za poslušnost učí vzorcům, ze kterých vznikají maladaptivní jádrová přesvědčení typu: „Nejsem hodná lásky, pokud se nepodřídím.“ Historie i školní lavice: Od J. J. Rousseaua (Žofie čili žena) až po výzkum Lucie Jarkovské (Gender před tabulí) o tom, jak nás společnost a „skryté kurikulum“ neučí genderovým rolím z učebnic, ale ze společenského tlaku. Sebeumlčování a přetížený procesor: Co je to self-silencing a jak neustálá snaha udržet harmonii spotřebuje tolik kognitivní kapacity, že nám nezbývá energie na vlastní život. Manažerky emocí a emoční práce: Jak popisuje Susan Albers, ženy často přebírají odpovědnost za nálady celého okolí. Podíváme se, jak se tato neplacená emoční práce přenáší do práce a proč brzdí kariérní růst. Jak sundat tento kostým: Role hodné holky byla v dětství bezpečným kostýmem. Jak přijmout radikální fakt, že někteří lidé budou zklamaní, a proč je čas nahradit transakční laskavost pravou volbou. Otázka pro vás: Poznáváte u sebe tendenci dělat „manažerku emocí“ pro své okolí na úkor vlastní kapacity? Napište nám do komentářů! 👇 Cílem není stát se chladnou osobou, ale mít možnost volby. Nemusíme přestat být hodné – potřebujeme jen přestat používat poslušnost jako vstupenku k lásce. Kompletní zdroje najdete z důvodu textového limitu v neplacené části na Forendors. Děkujeme za pochopení.

  4. Aug 15 ·  Bonus

    #49 🔒BONUS: Když všichni mluví jako terapeuti: Co nám therapy-speak dává a co nám bere

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #49, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj ahoj! Dnešní bonusová epizoda se točí kolem fenoménu, který v posledních letech zaplavil sociální sítě i naše běžné konverzace. Zní to všude kolem nás: „Můj ex je narcista,“ „Šéf mě gaslightuje,“, „Jsem trochu OCD.“ Odborné termíny opustily terapeutovny, ale cestou často ztratily svůj skutečný význam. Jak s touto „terapeutickou mluvou“ (therapy-speak) naložit zdravě? V dnešním dílu rozebíráme: Proč to milujeme i nenávidíme: Podíváme se na obě strany mince. Vnímáme v tom celém totiž skvělou snahu více mluvit o emocích, snížit stigma a najít pro své vnitřní prožívání přesnou mapu. Temná stránka trendu: Kde začíná problém? Rozebereme patologizaci (kdy běžný životní dyskomfort nebo stres začínáme vnímat jako diagnózu a bereme si ji jako doživotní rozsudek) a vliv dezinformací na sociálních sítích.  Manipulace a psychowashing: Jak se dá vznešený psychologický jazyk zneužít k ovládání druhých nebo jak ho firmy používají k zakrytí toxického pracovního prostředí (psychowashing). Co je to skutečná Mental Health Literacy? Představíme si 4 pilíře skutečného porozumění duševnímu zdraví podle WHO. Protože znát pár cizích pojmů z internetu z člověka ještě gramotného odborníka nedělá. Nechceme se bát každého psychologického slovíčka. Therapy-speak je skvělý sluha, ale zlý pán. Možná největší známkou psychologické vyzrálosti totiž není schopnost použít v jedné větě trauma, attachment a nervový systém, ale schopnost říct úplně obyčejně: „Tohle mě zranilo. Tomuhle nerozumím. Potřebuju, aby se něco změnilo.“ Otázka pro vás: Který termín z „therapy-speaku“ v posledních letech nejčastěji slýcháte kolem sebe (nebo se přistihnete, že ho sami používáte)? Napište nám to do komentářů pod epizodou! 👇

  5. Aug 3 ·  Bonus

    #48 🔒BONUS: Jak najít (a udržet) mír se svým tělem

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #48, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ V předcházející klasické epizodě jsme si představili metaforu těla jako našeho domova. Dnes na ni plynule navážeme a podíváme se na to, jak tento vztah k vlastnímu tělu prakticky budovat, kde se berou naše staré vzorce a proč může být „neustálá sebeláska“ někdy pořádně zrádná past. V dnešní bonusové epizodě rozebíráme: Kouzlo jedné otázky: Terka s vámi sdílí svou oblíbenou terapeutickou otázku, kterou dává klientům. Ukážeme si, proč změna chování funguje na emoce mnohem spolehlivěji než prázdné mantry před zrcadlem. Past komerčního body positivity: Proč požadavek na bezpodmínečnou lásku ke každému centimetru může v těžkých dnech působit jako další tlak a jak nám koncept body neutrality nabízí úlevnou mezistanici, kde tělo prostě „může jen tak být“. Odkud se bere náš body image? Podíváme se na tři hlavní "tvůrce" našeho body image a na to, jak moc do nás propisují své názory naši rodiče – a proč je tak klíčové nekomentovat těla ostatních lidí. Řekneme si, co tvrdí aktuální výzkumy o sledování rozmanitých těl na internetu. Ukážeme si, co funguje jako okamžitá první pomoc a kde už na řadu musí přijít naše vlastní digitální psychohygiena. Praktické kroky do každodenního života: Jak měnit vnitřní dialog, jak se vracet z myšlení o těle do „bytí v těle“ a jak svým přístupem přestat přenášet tvrdost na další generace. Váš tělesný domov nemusí být každý den jako z realitního inzerátu, aby si zasloužil péči. Pokud vás pozvánka k bonusové epizodě zaujala, budeme se na vás těšit na našem Forendors. Karol a Tereza💜

  6. Aug 1

    #47 Body image pod lupou: Jak přestat s tělem bojovat a začít v něm bydlet

    🌟 Navazující video epizoda #48 už nyní na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Máte občas pocit, že vaše tělo je spíš staveniště, které neustále potřebuje nějaké úpravy, než místo, kde je vám dobře? Většina z nás vnímá tělo jako schránku, kterou je potřeba neustále hlídat, hodnotit a kritizovat. Co kdybychom se na to ale podívali jinak? Co kdybychom s ním přestali bojovat a zkusili v něm konečně tak trochu „začít bydlet“? V dnešní klasické epizodě podcastu PvŽ otevíráme téma body image, které v sobě nese mnohem větší hloubku než jen to, jestli se v zrcadle zrovna líbíme nebo ne. V dnešním dílu se podíváme na to: Metafora domova: Proč je naše tělo tím nejdelším domovem, jaký kdy budeme mít – a jak přestat usilovat o „sterilní realitní inzerát“, ale začít o něj s láskou pečovat. Pozitivní body image není narcismus: Co říkají výzkumy o body appreciation (ocenění těla za to, co pro nás dělá – že dýchá, nese nás a umožňuje nám prožívat svět) a jak funguje náš vnitřní ochranný filtr proti tlakům okolí. Body positivity vs. body neutrality: Proč je neustálá „sebeláska“ pro spoustu lidí nedosažitelný mýtus a jak nám koncept body neutrality může nabídnout záchranný kruh a úlevnou mezistanici ve dnech, kdy to s tělem prostě nejde. Praktický psychotip na závěr: Vyzkoušejte si s námi „provázkový experiment“ a na vlastní kůži zjistěte, jak moc je vnímání vlastního těla subjektivní! Nečekejte černobílé rady, jak se zamilovat do každého centimetru. Dnešní epizoda je o tom, jak se k vlastnímu tělu naučit chovat s respektem, péčí a laskavostí – i v ty dny, kdy to zrovna není zalité sluncem. 🎧 A pokud chcete jít ještě hlouběji, na našem Forendors na vás v naší „kavárně pro duši“ čeká bonusová epizoda s názvem Jak najít (a udržet) mír se svým tělem. Kromě toho tam najdete pracovní listy a články, nebo třeba nahrávky. Těšíme se na vaši zpětnou vazbu! Karol a Tereza💜 Zdroje: https://www.3pe.online/blog/body-positivity-body-neutrality  Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003). Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology, 84(2), 377–389. https://doi.org/10.1037/0022-3514.84.2.377 Bryant, F. B., & Veroff, J. (2007). Savoring: A new model of positive experience. Lawrence Erlbaum Associates Publishers. Mulgrew, K. E., & Hinz, A. (2024). What is body neutrality and how is it different to existing body image concepts? An analysis of experts and general community responses. Body image, 51, 101780. Harriger, J. A., Wick, M. R., Sherline, C. M., & Kunz, A. L. (2023). The body positivity movement is not all that positive on TikTok: A content analysis of body positive TikTok videos. Body image, 46, 256-264. Tylka, T. L., & Wood-Barcalow, N. L. (2015). What is and what is not positive body image? Conceptual foundations and construct definition. Body image, 14, 118-129. Doi: 10.1016/j.bodyim.2015.04.001  Swami, V., Voracek, M., Stieger, S., Aavik, T., Ranjbar, H. A., Adebayo, S. O., ... & Lukács, A. (2026). Positive body image is a pathway between nature contact and life satisfaction across 58 nations. Environment international, 110277. Doi: 10.1016/j.envint.2026.110277

  7. Jul 15 ·  Bonus

    #46 🔒BONUS: Slova mohou zraňovat, ale strach mluvit také

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #46, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Vztahy jsou neustálý tanec mezi tím, jak vyjádřit sebe sama, a tím, jak neublížit těm druhým. Někdy se ale tenhle tanec mění v opatrné našlapování, kdy raději volíme ticho, jen abychom někoho „nepotkali“ špatným slovem. V dnešní bonusové epizodě se podíváme na tuhle tenkou hranici ze dvou stran: proč slova skutečně bolí a proč je někdy nebezpečnější o nich mlčet. V této epizodě prozkoumáme: Neurobiologie „sociální bolesti“: Vysvětlíme si, proč není metafora, že nás odmítnutí nebo kritika bolí. Ukážeme si, jak tělo a mozek reagují na slova úplně stejně jako na fyzické zranění – a proč je důležité tuhle váhu slov vnímat, aniž bychom z nich dostali strach. Past hyperkorektnosti: Kde končí zdravá empatie a začíná sebeumlčování? Rozebereme, jak se z touhy „nikoho nezranit“ stává klec, která nás připravuje o autentičnost a blízkost. Proč „dobré rady“ někdy bolí: Podíváme se na past rychlých řešení a toxické pozitivity. Proč věta „hlavu vzhůru“ často způsobí víc škody než užitku a jak ji nahradit tím, čemu říkáme „přisednutí si k bolesti“ druhého. „Slovník nevinných úrazů“: Projdeme si konkrétní fráze, které myslíme dobře, ale pro druhou stranu mohou být zraňující (třeba i v tak běžných situacích, jako je podpora unavených rodičů nebo kamarádek). Umění návratu: Jak komunikovat, když nejsme „terapeuti“ a v krizi jen zmateně tápeme? Naučíme se, že v blízkých vztazích je autentičnost a neohrabané „jsem tady s tebou“ mnohem léčivější než dokonale vybroušená, ale chladná slova. Otázka pro vás: Která věta, kterou jste kdy od někoho slyšeli (třeba i v dobré víře), vás zasáhla víc, než jste chtěli? A naopak – co je ta jedna věta, která vám v těžkých chvílích skutečně pomohla? Sdílejte to s námi v komentářích pod epizodou! 👇 Komunikace není o tom nikdy nikoho nezranit. Je o odvaze se vracet, opravovat a zkoušet to znovu. Vaše Tereza a Karol💜

  8. Jul 6 ·  Bonus

    #45 🔒BONUS: Jak se usmířit s vnitřním kritikem

    ❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #45, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ V klasické epizodě jsme našeho vnitřního kritika „dohnaly s baterkou“ a podívaly se na to, kde se v nás vzal. Ale co teď s ním? Většina z nás má tendenci s ním bojovat, umlčovat ho nebo ho chtít úplně vymazat z hlavy. Psychologie nám ale dává mnohem laskavější a efektivnější cestu: změnit vztah, ne zničit hlas. V dnešní bonusové video epizodě se zkusíme s naším kritikem konečně usmířit: Vnitřní kritik očima schématerapie: Vysvětlíme si, proč není kritik „jen tak někdo“, ale náš vnitřní „mód“ (často zrcadlící naše dětské zkušenosti). Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi Náročným kritikem (který nás žene k výkonu) a Trestajícím kritikem (který nás devalvuje). Divadlo v naší hlavě: Ukážeme si na konkrétním příkladu, jak vypadá vnitřní dialog, když se do situace vloží Zdravý dospělý. Bodyguard, ne zabiják: Změníme kritikovu jeho roli: naučíme se mu poděkovat za snahu nás chránit, ale zároveň mu laskavě, leč rázně nastavit hranice. Kreativní externalizace: Zhmotníme si kritika tak, abyste ho konečně mohli „vzít na gauč“. Cíl epizody? Nechceme kritika zabít pálkou, chceme se s ním naučit žít jako generální ředitelky své vlastní „firmy“ – uznat jeho názor, ale nenechat ho, aby nám řídil život. Pokud vás téma epizody zaujalo, pojďte za námi na Forendors!

About

Psycholožky v županu, Karol a Tereza, přináší aktuální témata nejen z psychologie. Neformálně, s nadhledem a bez nesmyslů. Pohodový poslech po cestě do práce nebo při relaxu v županu. Kontaktovat nás můžete na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz a sledovat na našem Facebooku a Instagramu.

You Might Also Like