Konopný podcast

Josef Krejčík aka Mr. José

Podcast věnovaný pěstování konopí a dalším zajímavostem o této úžasné rostlině. Pořadem provází Josef Krejčík alias Mr. José, autor knížek, článků a videí nejen o pěstování konopí. Od roku 2023 pořádá vůbec první online kurz pěstování konopí.

  1. 16h ago

    Spodní osvětlení konopí: Vyšší výnos, nebo zbytečná investice? | Konopný podcast #94

    Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spodni-osvetleni-konopi-undercanopy-n128 Spodní osvětlení konopí (undercanopy lighting) slibuje vyšší výnos, kvalitnější spodní květy a efektivnější využití pěstební plochy. Funguje ale skutečně tak dobře, jak tvrdí výrobci? A vyplatí se také v malé domácí pěstírně? V 94. dílu Konopného podcastu se podíváme pod korunu porostu a vysvětlíme si, proč spodní patra rostlin často trpí nedostatkem světla a jak jim může přídavné LED osvětlení pomoci. Rozeberu výsledky dostupných vědeckých studií, vliv intenzity a světelného spektra na fotosyntézu, rozdíly mezi spodním a vnitřním osvětlením i to, jak rostliny reagují na světlo přicházející zespodu. Zaměřím se také na praktické použití, ekonomiku provozu a otázku, zda je lepší přidat výkon hlavního osvětlení, nebo investovat do přisvěcování spodních květů. V 94. této epizodě se dozvíte: Jak funguje spodní (undercanopy) a vnitřní (intercanopy) osvětlení a jaký je mezi nimi rozdíl. Proč spodní květy často nedosahují kvality těch vrcholových. Co o zvýšení výnosu a vyrovnanosti květů říkají vědecké studie. Jak rostliny využívají světlo přicházející ze spodní strany listů. Jakou roli hrají červené, modré, zelené a far-red světlo. Kdy spodní osvětlení zapnout, jakou zvolit intenzitu a jak ho sladit s hlavním osvětlením. Co je end-of-day far-red a jak může ovlivnit nástup kvetení. Jak se může změnit spotřeba vody, potřeba živin a teplota v pěstírně. Pro koho se investice do spodního osvětlení vyplatí a kdy je lepší zůstat u klasického osvětlení shora.   📚 Vědecké studie a další zdroje: David Hawley a kolektiv (2018) – výzkum spodního osvětlení a vlivu světelného spektra na konopí. https://journals.ashs.org/view/journals/hortsci/53/11/article-p1593.xml Phyto Plant Research (2025) – výzkum spodního a vnitřního osvětlení, výnosu a vyrovnanosti produkce. https://www.mdpi.com/2223-7747/14/10/1469 Přepis epizody Na začátek bych vám chtěl připomenout, že všechny videa se jako první objevují na platformě Forendors, kde také můžete moji tvorbu podpořit, ať už rádi posloucháte Konopný podcast nebo sledujete moje videa. Je to na adrese forendors.cz/mrjose a můžete si tam zaplatit předplatné nebo podpořit jednotlivé příspěvky. Bez předplatného na Forendors najdete Konopný podcast a všechna videa i na YouTube a často i na mém webu a sociálních sítích. Jen na Forendors se příspěvky objeví o něco dříve. Podpořit mě můžete taky nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz Všem, kdo tak kdy učinili děkuju, vážím si vaší podpory. Technické vybavení, čas a tvorba obsahu je náročnější, než by se mohlo zdát a musím říct, že bez sponzorů by to nešlo. Dělám to tady v podcastu málo, ale musím poděkovat výrobci hnojiv Advanced Hydroponics of Holland a growshopu GrowCity, kteří mě dlouhodobě na mé profesní cestě podporují a umožňují mi v tvorbě dál pokračovat. Teď už ale k tématu. Možná to znáte sami. Nahoře máte krásné květy, vrchní porost má spoustu světla a všechno vypadá, jak má. Jenže když se ohnete a podíváme se o patro níž, často najdete úplně jiný svět. Menší květy, slabší větve a listy, které většinu dne tráví ve stínu. Většina pěstitelů vám řekne, že se to dá snadno vyřešit odstraněním spodních větví a ponechání jen těch květů, které jsou v dobře osvětlené zóně. Říká se tomu lollipopping a často se kombinuje ještě se zaplétáním rostlin do podpůrné sítě, aby porost dostal co nejvíce vyrovnané osvětlení. Tahle metoda funguje dobře, ale ve větších pěstírnách znamená více práce a tím pádem vyšší náklady. Další nevýhodou je, že při lollipoppingu zabírají zhruba třetinu až polovinu výšky porostu jen holé stonky. Kdybychom v této zóně dokázali vypěstovat stejně kvalitní květy jako na vrcholcích rostliny, získali bychom na stejné pěstební ploše vyšší výnos. Jestli pěstujete na jednom metru čtverečním, tak pro vás úspora práce asi nebude hrát roli. Spodní osvětlení vám ale může přinést vyšší výnos a zvýšení kvality spodních květů. Navíc si můžete vyzkoušet něco nového. U komerčních pěstitelů může být přínos o poznání významnější, protože i mírná úspora práce, vyrovnanější kvalita květů a vyšší výnos na ploše mohou znamenat výrazné změny v efektivitě provozu. Spodní osvětlení, které se anglicky nazývá buďto undercanopy lighting nebu subcanopy lighting, není žádná novinka. Běžně se používá při pěstování rajčat, paprik nebo okurek a cíl jeho používání je stejný. Získat vyrovnanou kvalitu bez ohledu na to, ve které zóně rostliny plody dozrávají. Kromě spodního osvětlení se používá i takzvané vnitřní osvětlení, anglicky intercanopy lighting. Spodní osvětlení se instaluje pod rostliny a svítí směrem vzhůru, zatímco vnitřní osvětlení se zavěšuje zhruba doprostřed porostu a svítí do všech směrů nebo jen do stran a dolů. Vnitřnímu osvětlení se budu věnovat někdy jindy, ale obě metody mají hodně společného, zvlášť co se týká potřebného výkonu a světelného spektra. Každopádně spodní osvětlení je vhodnější pro nižší porosty, zatímco vnitřní osvětlení je výhodnější použít u rostlin vyššího vzrůstu, kde by spodní osvětlení bylo moc daleko od cílových listů a květů. Jako efektivnější se nicméně u většiny pěstitelů ukazuje právě spodní osvětlení, protože pěstování nižších rostlin je rozšířenější. Jen tak mimochodem musím zmínit, že když jsem si já začínal pěstovat konopí pod umělým osvětlením, což bylo někdy kolem roku 2000, tak už se vnitřní osvětlení používalo, a já jsem si také jedno vlastní vyrobil. Na lehké balzové lišty jsem připevnil zářivkové patice a tlumivku a zasadil do nich tehdy hojně používané zářivkové trubice Osram Fluora. Jejich výhodou bylo vhodné spektrum, a také to, že nijak nehřály, takže se klidně mohly dotýkat rostlin. U svých tehdy čtyřech rostlin jsem používal dvě zářivky o celkovém výkonu 72 W, což odpovídalo 12 % výkonu hlavního osvětlení, kterým tehdy byla 600W vysokotlaká výbojka. LED se pro konopí začaly používat až někdy po roce 2010. Dnes se doporučuje doplňkové osvětlení o vyšším bvýkonu, ale k tomu se ještě dostanu. Subjektivně musím říct, že i to doma dělané osvětlení fungovalo a že spodní květy byly tvrdší a kvalitnější. Žádný srovnávací test jsem ale v té době nedělal, takže nějaká tvrdá, potvrzená data o tom nemám. Ono je ale u jakéhokoliv přidaného světla logické, že ke zvýšení výnosu nebo kvality dojde, zvláště u konopí. Mnohé studie už totiž prokázaly, že výnos u konopí roste téměř lineárně s intenzitou světla, a to do velmi vysokých hodnot okolo 2 500 umol/m2s. Konopí tedy rozhodně umí přidané světlo zužitkovat. Otázka je jen, kam ho nasměrovat, protože když zvyšujeme intenzitu pouze u hlavního osvětlení z vrchu, v polovině porostu už je intenzita pouze zlomkem intenzity, kterou naměříme u vrcholků rostlin, nehledě na to, že jak světlo proniká porostem, mění se jeho vlnová délka, takže do spodních pater dopadá jiné světelné spektrum. Vnitřní a spodní osvětlení tedy není řešení, které vám zdarma přinese nějaký bonus. Je to ale cesta, jak světlo rovnoměrně distribuovat do celého porostu a tím získat vyšší efektivitu pěstování z hlediska využitého prostoru, a koneckonců i vyššího výnosu ve vztahu ke spotřebované elektřině. Když pak zvažujete zvýšení intenzity osvětlení s cílem získat vyšší výnos, může být efektivnější investovat do přidání intenzity právě ve spodních pasážích porostu, místo toho, abyste zvyšovali intenzitu hlavního osvětlení. Musím říct, že mezi studiemi a pokusy zaměřenými na přínos efektivity spodního osvětleníje zatím nedostatek těch, které porovnávají výnos a kvalitu při stejném celkovém výkonu osvětlení. To znamená, že například při použití 400W osvětlení shora by výzkumníci přesunuli 100 W výkonu dospodu a z vrchu nechali svítit jen 300 W. Většina studií, a je jich stále poměrně málo, pracuje pouze s přidáním osvětlení od spodu nebo dovnitř porostu. Zvýšení výnosu je pak logické a je otázkou, zda by k němu nedošlo i v případě, že by se přidaný světelný výkon nepřidal k hlavnímu osvětlení. Pokusy, u kterých je počítána efektivita výnosu na Watt spotřebované elektřiny je málo a jsou většinou prováděné samotnými výrobci, což jejich výsledky může samozřejmě ovlivnit. Další srovnání, které mi u studií chybí je porovnání lollipoppingu v kombinaci se zelenou stěnou, SCROGem a právě spodním nebo vnitřním osvětlením. Kontrolní skupiny rostlin jsou většinou bez jakéhokoliv zásahu. Možná jsem nějakou takovou studii promeškal, tak jestli o nějaké víte, napište odkaz do komentářů. U spodního osvětlení vyvstává další, poměrně logická otázka. Jsou listy konopí připravené na to, aby přijímaly světlo ze spodní strany? Dokážou světlo z tohoto směru využít pro fotosyntézu? Zjednodušeně se dá říct, že list konopí má dvě odlišné strany. Horní strana je stavěná na světlo. Pod pokožkou má natěsnané sloupcovité buňky plné chloroplastů, které fungují jako solární panel, zatímco spodní strana je stavěná na výměnu plynů. Buňky jsou tam volně uspořádané, mez

  2. Jun 17

    Jak regulovat syntetické kanabinoidy? | Tomáš Zábrenszki | Konopný podcast #91

    V 91. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s právníkem Tomášem Zábrenszkim o nových psychoaktivních látkách, syntetických kanabinoidech a tom, proč se takzvané „chemky“ staly problémem hlavně mezi mladými lidmi. Řeč přijde na HHC, THCP, edibles, černý trh, slovenskou drogovou politiku i na to, proč samotné zákazy nestačí. Dozvíte se také: co jsou nové psychoaktivní látky a designérské drogy, jak vznikly první syntetické kanabinoidy JWH, proč HHC, HHCP a THCP zamíchaly trhem, jak se k drogám a konopí staví Slovensko, Česko a Německo, proč může prohibice vytvářet prostor pro nebezpečnější látky, a proč je harm reduction účinnější než strašení a kriminalizace. Přepis rozhovoru Zdravím vás z festivalu Prague 420, kde se potkává konopí, skvělá hudba a hlavně super lidi. A je tady taky edukační zóna. Já jsem si tady odchytil Tomáše Zábrenszkiho, který tady měl přednášku o designování nových drog. Nebo řekni to raději ty. Tak ono to je viac pomenovaní. Oficiálne to označujú ako nové psychoaktívne látky alebo dizajnérske drogy. Taktiež napríklad u vás v Čechách je to označené ako zařazené psychoaktívne látky. Aha, ok. A můžeš mi říct ještě trošku se představit, přiblížit svoji práci? Som právnikom. Doktorandské štúdium som ukončil v programe Trestné právo a vlastne vo vedeckovýskumnej činnosti som sa venoval a ešte aj stále aktívne venujem návykovým látkam drogovej a drogovej trestnej činnosti. A tady v Čechu, v Čechách? Nie, nie, nie na Slovensku. Na Slovensku. No tak tam máš hodně práce. Tak tam to je. To je taká ako zelená lúka a moc sa tomu nijak ani nevenujú ľudia, ani nerozumejú. A potom vznikajú také zákony, aké vznikajú. Jasné. Pojďme se vrátit k těm novým drogám. Co to znamená designování nových psychoaktivních látek? Ono v podstate to začalo celé nevinne. Začalo to ako vedeckovýskumný experiment, lebo chceli vlastne liečiť ľudí v osemdesiatych rokoch ešte. A vtedy vlastne začali prvé tieto syntetické kanabinoidy. Ono to malo byť nevinné na terapeutické účely. Dlho bolo ticho o tom a okolo roku dvetisíc to prešlo, sa to objavilo na čiernom trhu. A takto tieto JWH-čka, ono aj či už na Slovensku alebo v Čechách v zákone na zozname sú označené tieto prvé ako JWH a milión čísel. Ono ich je asi štyristopäťdesiat. Co to znamená JWH? To je podľa výskumníka Johna Huffmana, profesora Johna Huffmana, ktorý to syntetizoval so svojimi kolegami. Čiže podľa jeho iniciálov je vlastne to pomenovanie JWH. No a potom v roku dvetisícosem, desať vtedy začala tá prvá vlna s týmito známymi ako K2, Spice, Herbal, Black Mamba a tieto. Lenže to tak žilo tak dva tri roky svojím životom a nejak bol útlm. No a práve asi štyri roky dozadu prišlo HHC, HHCP, THCP a tieto a to už dosť zavírilo tou spoločnosťou, ako aj vtedy boli obchody a legálny predaj, len nebol taký veľký nárast toho, ako je teraz, že teraz je to fakt, že hlavne medzi mladými ľuďmi problém. Já to vidím stejně jako ty. Já to vidím jako problém. Já osobně to vidím jako důsledek nesmyslný prohibice konopný. Tak. Kdy vlastně pořád se přešlapovalo, jestli konopí není moc špatný a nakonec se nám tady vyrojily chemický látky, který jsou násobně silnější, nevyzkoušený, nikdo neví dost často, v jaký koncentraci vlastně ty lidi užívají a co to s nima udělá. A v tomhle já vidím teda obrovský selhání systému, že se čekalo s konopím, jestli legalizovat, jestli nelegalizovat a nakonec se nám tady vynořilo něco, co se tváří jako konopí. Dělá to špatnou reklamu konopí z mýho pohledu. Samozřejmě. A přináší to daleko víc problémů než konopí samotný. Áno, presne, presne ako to opisuješ. Toto je, toto sú tie najzávažnejšie problémy a dosť sa prešľapovalo, že či legalizovať, nelegalizovať. U nás dokážeme trestať aj úplne malé množstvo, čiže jednoducho stále nemáme žiadnu dekriminalizáciu. Aj nula celá jedna gramu je na trestný čin. Samozrejme je to už na prokuratúre a sudcovi, že či to odpustí, alebo to nie je také závažné konanie a trestné právo poskytuje tú možnosť, ale je kriminalizované akékoľvek množstvo. V Čechách je to o niečo lepšie, keďže konečne prešla tá legalizácia a vlastne v Nemecku bol toto hlavný impulz na tú čiastočnú legalizáciu dvetisíc dvadsaťštyri myslím oni. Je to tak. Prešli a práve- Prvého apríla. Áno, pre-- na prvého apríla akurát. Ja som inak vtedy pozeral Bundestag. Ja som, keď nemecky viem, tak trochen, ale sledoval som to jednanie v tom Bundestagu, že nech to prejde. Fandil som im, ale mali veľmi dobrého ministra zdravotníctva. Áno, áno. Ktorý na základe výskumov a empirických poznatkov vyhlásil, že strašne veľa toxických látok je na čiernom trhu. Oni tieto syntetiká už regulovali v dvetisícšestnástom a ukázalo sa, že ten ich zákon na reguláciu týchto nových psychoaktívnych látok nie je veľmi dobrý, že vysoko toxické látky sú na čiernom trhu a potrebujú ochrániť mládež, tak legalizácia sa im javila ako najlepší krok. No a k tomuto vlastne oni vtedy stanovili aj hodnotu THC v krvi na šoférovanie. V Čechách máte dva nanogramy na mililiter. Oni dali, že tri a pol, lebo veľkú štúdiu robilo ministerstvo dopravy a tam prišli na to, že tri a pol je ako, tri a pol nanogramu na mililiter je ako nula celá dva promile alkoholu, že človek nie je ovplyvnený, môže šoférovať. Tá pozornosť tam je zachovaná. A robila sa štúdia po dvoch rokoch od legalizácie, kde výskumníci porovnávali Rakúsko a Nemecko. Rakúsko nemá legalizáciu, Nemecko má. Počet užívateľov v Nemecku po legalizácii nenarástol ani počet dopravných nehôd, ani vodičov pod vplyvom oproti predchádzajúcim obdobiam a v porovnaní s Rakúskom tiež nenarástol. Čiže z krátkodobého hľadiska legalizácia sa ukazovala, ukazuje v Nemecku ako dobrý krok. Jasné. Určite je to dobrý krok. Otázka je zase, čo sa týče toho Nemecka, jak zase snadno je tam dostupný to konopí v těch lekárňach momentálně, což taky spoustě velký části nielenom těch lidí, těch zákonodarcov, ale i velký části tý konopný komunity není úplně po chuti. Nebo řekněme si, že ty si tu legalizaci přece jenom představovali maličko inak. Prináša to taky svoje otazníky, ale je dobrý, že sa vôbec ako nejaký krok udělal a že to niekam speje. Chci sa zeptať ty, tady ty, ja tomu říkám chemky, jo, zkráceně. Je to taky problém na Slovensku? Je to taky dostupný? Nebo tam jste s ním zatočili iným spôsobom? Brutálny problém je s tým. Je jo? To je enormný problém. A ono tam, u nás to začalo nevinne automatmi. Boli také automaty, ako je na colu alebo na takéto občerstvenie alebo ako kávomaty a na niektorých boli aj namontované čítačky na občiansky preukaz, aby overovali vek. Keď reportéri to skúšali, niektoré automaty ani nepýtali ten občiansky, iba tam bolo, bolo, že hej, že to vyžaduje, ale v skutočnosti tie čítačky nefungovali. Tak sa začali zakazovať pomaly tie automaty a odstraňovať. Nakoniec e-shopy, samozrejme, a to už je úplne jedno, či české alebo slovenské. Ono to ide v rámci voľného pohybu tovaru, to ide obojsmerne a vlastne v rámci celej únie a máme aj kamenné predajne. A práve že aj v malých mestách sú tie kamenné predajne s lákavými logami, s nápismi a dokonca tam už aj výzvami na užívanie týchto látok, kde viacero trestných oznámení podaných za šírenie toxikománie. Já v tomhle vidím velkej problém. Já když jdu třeba nakoupit s dětma do večerky nebo říkej drogérie nebo todle, ono to je celkem jedno. A u kasy, kde jsou ještě z covidu ty plastový zábrany, aby sis neprskal na prodavače a on na tebe, tak je to celý zalepený prostě THCP, XYZ, že to už ani nevím, prostě jak už ani nesleduju, jak se to jmenuje. Ano, ano, ano. A jdeš s tím dítětem vlastně k tý kase a naše děti jsou s konopím jako poměrně dobře seznámený, takže jako mají nějakou informační, něco o tom ví, ale ptají se, co je tohle? Jo, na co to je? Kup mi todleto. Jako víš co? Tohle mi nepřijde v pořádku jako. Nie je to v poriadku. A presne ako hovoríš, tento istý problém je aj u nás, že tie obchody sú farebné do ružových farieb s jednorožcami a tiež rodičia majú čo vysvetľovať deťom, že tam nemôžu ísť do toho obchodu, že tam nie sú tí jednorožci, nie sú tam cukríky pre nich. Tým pádem to pro ty děti začíná být ještě zajímavější, protože je to zakázané ovoce. Áno, áno a pritom to má taký celý pútavý dizajn, čo je, čo je dosť problematické a hlavne potom je to, že tí mladí ľudia, tí, čo je majoritná časť tých ľudí, čo s tým experimentuje, nevedia mnohokrát odhadnúť to dávkovanie a hlavne ako bola veľmi dobrá prednáška o tých edibles. Tam je najväčší problém, že predsa len tie edibles sú veľmi silné a dajú si jeden cukrík alebo čo to je v akej forme, gumík alebo bohviečo. Pol hodina nič, dajú si ďalší a zrazu keď to všetko nabehne, no tak sa potom budia v nemocnici niekde. Jednoducho sa tým prešľahnú. Myslím, že trošku v iné formě s tím normálním konopím každej, kdo užíval někdy konopí v nějakých potravinách, si to zažil. Ale zase to konopí přirozený nebo ty produkty z přírodního konopí nikdy nejsou tak silný a je tam ten průběh trošku předvídatelnější. Nicméně já tady k tomu mám takovou vtipnou historku nebo vtipnou historku. On ji zažil asi kdekdo, ale já jsem, když jsem jel prvně do Amsterdamu, tak jsem si četl takový letáček, co tam dávali něk

  3. Mar 25

    👉 Kdy začít pěstovat konopí venku? Načasování = polovina úspěchu

    Kdy je nejlepší začít s outdoor pěstováním konopí? V této epizodě se podívám na jednu z nejčastějších otázek, která přitom nemá jednu univerzální odpověď. Vysvětlím, proč není ideální začínat příliš brzy, jak do načasování vstupují mrazy, délka dne a teplota, a proč je často lepší přizpůsobit start plánované sklizni než kalendáři. Ukážu vám také, jaký je rozdíl mezi automaty a fotoperiodami z pohledu načasování a proč dávám semínka klíčit rovnou ven. Tahle epizoda Konopného podcastu je zároveň první bezplatnou lekcí video kurzu pěstování konopí outdoor. V 89. epizodě Konopného podcastu se dozvíte: Kdy začít s klíčením a proč se vyplatí počkat, jak naplánovat sklizeň podle typu odrůdy, proč mohou být jarní mrazíky zásadní problém, jak správně adaptovat rostliny na venkovní podmínky, proč je přímé klíčení venku často nejlepší strategie. Přepis epizody Kdy začít pěstovat konopí venku? Tuhle otázku už jsem slyšel mockrát a je logické, že se na to lidé ptají. Většinou odpovídám také otázkou: „Kdy chceš sklízet?“ Jako pěstitelé konopí máte v dnešní době velkou výhodu, že si můžete vybrat feminizovaná semínka, ze kterých až na výjimky vyrostou vždy samičí rostliny. Nemusíte si tedy už dávno dělat hlavu s určováním pohlaví rostliny. Navíc si dneska můžete i do určité míry zvolit, kdy budete sklízet. Když si totiž vyberete fotoperiodicky neutrální, takzvané automatické odrůdy, můžete si naplánovat sklizeň tak, aby se třeba nekřížila s vaší plánovanou dovolenou. Životní cyklus automatů jde totiž předem poměrně dobře odhadnout, protože dozrávají přibližně 60-80 dnů od zasetí. Krátkodenní odrůdy, takzvané fotoperiody, naproti tomu dozrávají až na podzim, většinou na přelomu září a října, bez ohledu na to, kdy je zasejete. To je základní rozdíl mezi automaty a fotoperiodami. O dalších rozdílech mezi těmito odrůdami a tom, jak vybrat tu správnou, se dozvíte v druhé lekci, takže se teď budu držet otázky, kdy s pěstováním začít. Hodně lidí si rostliny předpěstovává doma na okně už od března nebo dubna. Já jsem postupně došel do bodu, kdy mi předpěstovávání doma dává smysl jenom tehdy, kdy pěstuji automaty a chci je sklízet dříve. V takovém případě ale nezačínám dřív než v dubnu. Hned vám řeknu proč. Pro co nejvyšší kvalitu a pěstování s co nejmenšími problémy je ideální, když rostliny automatů rostou a zrají při co nejdelším dni a při intenzivním slunečním svitu. Nejdelší den je 21. června a nejteplejší měsíce jsou v České republice červen, červenec a srpen. Při setí je třeba myslet na ranní mrazíky, které mohou přijít ještě v půlce května na zmrzlé muže: Pankráce, Serváce a Bonifáce. Při sklizni zase na to, že Koncem července už mohou být noci zase chladnější. Ne nadarmo se říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ No a Aničky mají svátek 26. července. Mezi Bonifácem a Annou je přesně 73 dnů a také nejdelší dny v roce. Takže, když automaty zasejete v půlce května, budete je s největší pravděpodobností sklízet na přelomu července a srpna a dopřejete jim nejvíce tepla a největší porci slunečního záření. S fotoperiodami se to má tak, že když je zasejete také až v půlce května, mají zhruba 5 měsíců na to, aby vyrostly a dozrály. Věřte mi, že je to víc než dost na to, abyste na podzim sklízely obrovské rostliny. S největší pravděpodobností budete muset část úrody zlikvidovat, abyste se udrželi v povoleném množství 100 gramů na osobu. Předpěstovávání fotoperiodických odrůd doma nedává velký smysl. Sejte je až ve chvíli, kdy mohou být alespoň přes den venku a teplota neklesá pod 12 °C. Já svoje rostliny dávám klíčit rovnou ven a řeknu vám tři důvody, proč to tak dělám: Rostliny jsou od první chvíle adaptované na podmínky, ve kterých budou růst, takže je pak nepřekvapí, když je z teplého parapetu dáte ven. V takovém případě je musíte nějakou dobu nechat adaptovat na nové podmínky a chránit je před intenzivním sluncem. Při předpěstování doma na okně mají klíční rostliny většinou menší intenzitu slunečního svitu než venku, a při přesazování ven je třeba je nechat chvíli zvykat na sluneční svit, jinak je slunce jednoduše spálí. Na hůře osvětleném okně navíc rostlinky tvoří dlouhé tenké stonky a nejsou moc stabilní. Při klíčení venku se brzy oddělí zrno od plev – to znamená, že méně odolné rostliny můžu vyřadit hned na začátku a pro pěstování si vybrat jen ty nejsilnější. Upřímně, chce to samozřejmě i trochu citu. Když je v noci chladno, schovávám rostliny na noc domů. Přes den je ale nechávám venku a sklízím je jen při velké nepřízni počasí, jako je déšť nebo silný vítr. Tuhle péči potřebují vždy jen zhruba 2 týdny. Za tu dobu se ale výborně zpevní a jsou odolné vůči běžný povětrnostním vlivům i velmi silné intenzitě slunečního svitu. Než začnete klíčit semena, namočte je na 24 hodin do vody, nasají vlhkost a často už vám během té doby některé puknou a začnou klíčit. Poté dejte semínka do malých květináčů o objemu zhruba 200-300 ml. Použijte substrát pro klíčení nebo zeminu, na kterou jste zvyklí. Malé květináčky snadno můžete přenášet přes den ven a v noci dovnitř, kdyby bylo chladno. Můžete je ale klidně nechat doma do chvíle, kdy vám ze země vykouknou první lístky. Pak je přesuňte na slunné místo a dovnitř je dávejte pouze na noc, pokud jsou noční teploty pod 12 °C. Rostlinky fotoperiod můžete nechat v malých květináčích až do chvíle, kdy budou mít 10-15 centimetrů. Automatické odrůdy je ideální sít rovnou do finální pěstební nádoby nebo na záhon. Já si je ale také předpěstovávám. Jakmile mi ale zespodu květináčku vykoukne první kořínek, okamžitě přesazuji do finálního květináče nebo na záhon. Automaty nemají přesazování moc rády a může je to zpomalit v růstu. Vzhledem k jejich krátkému životnímu cyklu je každý den zpomaleného růstu znát. Teď vám ukážu ukázku ze začátku pěstebního cyklu. Semínka jsem zasel 10. května a přes den jsem květináče nechával na slunci. Nenechte se zmást počtem květináčů. Legálně může každá dospělá osoba pěstovat tři rostliny konopí s obsahem THC nad 1 %. Většina odrůd na obrázku obsahuje nižší podíl THC. Chtěl jsem jen ukázat, jak vysoké dosahuji tímto způsobem klíčivosti. Klíčení venku jde trochu pomaleji než při předpěstování uvnitř. První lístky se objevily 14. května, 21. května už měly všechny rostliny pravé listy a jen jedna nevyklíčila. Po dvou týdnech byly všechny rostliny připravené na přesazení. Kdybyste se chtěli podívat na video se třemi způsoby klíčení, tak ho najdete v popisu videa, na které se právě díváte. Neexistuje jen jeden správný způsob. Spousta pěstitelů má své vlastní triky a oblíbené postupy. Důležité je si najít takový, který vám vyhovuje a který přináší dobré výsledky. Kdybyste si rostliny z nějakého důvodu předpěstovávali na okně nebo pod umělým osvětlením, buďte opatrní při jejich přesouvání ven. Listy rostlin pěstovaných uvnitř nejsou zvyklé na vysokou intenzitu slunečního záření, vyšší podíl UV záření a ani na venkovní povětrnostní podmínky. Při přesouvání ven nechávejte rostliny nejprve jen pár hodin ve stínu, poté je dávejte na slunce jen krátce, ideálně dopoledne a k večeru, kdy není sluneční svit tak intenzivní. Kontrolujte, jestli se listy nekroutí, neblednou nebo nevysušují. Adaptace na venkovní prostředí trvá zhruba týden až dva a je třeba s tím počítat. Rostliny si musí postupně zvyknout na vyšší intenzitu světla, UV záření i vítr. Uvědomte si, že na okenním parapetu je intenzita fotosynteticky aktivního záření přibližně 100–300 µmol/m²/s. Pod umělým osvětlením se běžně pohybuje mezi 400–1000 µmol/m²/s, ale na přímém letním slunci může dosahovat až kolem 2000 µmol/m²/s. Když je dáte z okenního parapetu rovnou na polední slunce, kytky to spálí. Do kdy nejpozději sít? U fotoperiodických odrůd doporučuji začít nejpozději do konce června. I za čtyři měsíce vám vyrostou pěkné kytky. Automaty lze sít ještě v červenci. Někdo si takhle s automaty dělá více sklizní za rok. Jen je dobré si uvědomit, jaké počasí bude v době sklizně. Optimální je plánovat setí tak, abyste měli do konce září kytky zralé. Záleží to samozřejmě i na poloze vaší zahrádky. V horských oblastech bude lepší sklízet dříve, a tak pozdější setí automatů příliš neoddalujte a začněte nejpozději do poloviny června. To je takový ideální hraniční termín. U fotoperiod termín sklizně neovlivníte, takže ať zasejete dříve nebo později, kytky budou zralé ve stejnou dobu. Sklizeň můžete uspíšit volbou odrůdy s rychlejším dozráváním, ale o těch vám povím až v další lekci.

  4. Jan 21

    Jak probíhá online kurz pěstování konopí? | Q&A

    🔗 Více informací o kurzech 👉 https://www.pestovat.cz/kurzy Online kurz naživo vs. videokurz. Jaký je mezi nimi rozdíl a pro koho mají smysl? Začátek nového online kurzu pěstování konopí naživo se blíží, a proto jsem se v této epizodě Konopného podcastu rozhodl podrobně vysvětlit, jak kurzy fungují, pro koho jsou vhodné a jaký je rozdíl mezi videokurzem a kurzem naživo s interakcí. Online kurzy pořádám od roku 2023 a za tu dobu je absolvovali domácí i pokročilí pěstitelé, ale i lidé, kteří chtěli pěstování opravdu pochopit v souvislostech. Kurz naživo letos probíhá podruhé a poprvé při něm poběží reálný pěstební cyklus souběžně s výukou, takže účastníci mohou celý proces sledovat krok za krokem – nebo se přidat se svými vlastními rostlinami. V této epizodě vysvětluji nejen rozdíly mezi oběma formami studia, ale také odpovídám na nejčastější otázky, které mi k online kurzům chodí. V této epizodě se dozvíte mimo jiné: Jak vypadá videokurz a co všechno obsahuje Jak probíhá online kurz naživo a v čem je jeho hlavní přidaná hodnota Co vám kurz reálně přinese a v čem pomáhá nejvíc Zda je kurz vhodný pro začínající i pro pokročilé pěstitele A co když pěstujete úplně jiným způsobem, než já Pokud uvažujete o tom, že byste se do online kurzu zapojili – ať už formou videokurzu, nebo kurzu naživo – tahle epizoda vám pomůže udělat jasno a vybrat si variantu, která vám bude dávat největší smysl. 💬 Své otázky pište do komentářů pod podcatsem. --- 📅 Kapitoly videa: 0:00 Úvod 1:54 Jak vypadá video kurz 4:30 Jak probíhá online kurz naživo 7:52 Co vám kurz přinese 10:15 Je kurz i pro pokročilé pěstitele? 11:15 Je možné lekce sledovat zpětně? 11:43 Je možné si kurz stáhnout? 12:32 Bude kurz k vidění i zdarma? 13:19 Kolik lidí bude v kurzu naživo 14:08 Je možné se přihlásit v průběhu kurzu? 14:55 Zavazuje mě účast v kurzu k nákupu dalších věcí? 16:08 Shrnutí 17:14 Co když pěstuju úplně jinak?

About

Podcast věnovaný pěstování konopí a dalším zajímavostem o této úžasné rostlině. Pořadem provází Josef Krejčík alias Mr. José, autor knížek, článků a videí nejen o pěstování konopí. Od roku 2023 pořádá vůbec první online kurz pěstování konopí.

You Might Also Like