Odemčeno

Odemčeno

Odemčeno je autorský podcast Miroslava Zámečníka o byznysu, ekonomice a rozhodnutích, která dopadají na naše peněženky i firmy. Moderují ekonom Miroslav Zámečník a Michaela Filipová. Každý díl rozebírá jedno praktické téma bez žargonu a bez ideologie: regionální rozvoj a bydlení, digitalizaci státu a BankID, zdravotnictví a financování péče, trh práce i energetiku a další. Hosty Odemčeno jsou často lidé z praxe i rozhodovacích pozic – podnikatelé, ekonomové, regulátoři, odborníci. Data, kontext a konkrétní dopady na váš život. U nás najdete u všech témat vždy Odemčeno, nikoli zamčeno.

  1. Odemčeno #71 - (Ne)závislost jádra

    3 DAYS AGO

    Odemčeno #71 - (Ne)závislost jádra

    V 71. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vracejí k tématu, které se v evropské energetice znovu dere do popředí. K jádru. Impulsem je korekce postoje Ursuly von der Leyenové, která připustila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Debata ale nezůstává u politického výroku. Jde přímo k tomu, co dnes v Evropě skutečně stojí energie, jaké jsou reálné náklady jednotlivých zdrojů a proč už nestačí srovnávat jen cenu samotné výroby. Řeč je o tom, že obnovitelné zdroje sice výrazně zlevnily, ale zároveň si vynucují vysoké systémové náklady. Tedy investice do sítí, akumulace i záložních kapacit. Na druhé straně jádro naráží na jiný problém. Ne tolik na technické náklady, ale hlavně na čas, financování a schopnost vůbec elektrárny v evropských podmínkách postavit včas a bez dramatického prodražení. Právě čas a úrokové náklady podle Mirka rozhodují víc, než si evropská politika připouští. Míša do debaty přináší druhou podstatnou rovinu. Tedy otázku závislosti. Jádro se často představuje jako cesta k větší energetické nezávislosti, ale ani tady není obraz úplně jednoduchý. Mluví se o dovozu paliva, obohacování uranu, čekacích lhůtách v dodavatelských řetězcích i o tom, že Evropa už dnes nemá plně zachovaný vlastní jaderný průmyslový řetězec. Výsledkem tak není jednoduchá nezávislost, ale spíš odlišná forma diverzifikace rizika. Debata o tom, proč se Evropa k jádru vrací pozdě, draze a v situaci, kdy už dávno nejde jen o emise, ale i o čas, kapitál a strategickou odolnost. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    22 min
  2. Odemčeno #70 - Nafta za 50

    31 MAR

    Odemčeno #70 - Nafta za 50

    V 70. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jiřím Tylečkem, hlavním analytikem XTB, o tom, jak současné napětí na Blízkém východě mění pohled na komoditní trhy, energetiku i širší ekonomické souvislosti. Výchozím bodem je Hormuzský průliv, ale debata rychle ukazuje, že nejde jen o krátkodobý šok na trhu, nýbrž o otázku, jak hluboká je evropská závislost na dovážených energiích a jak rychle se může geopolitické riziko propsat do cen. Řeč je o ropě, plynu i zlatě, ale také o tom, proč trhy v podobných situacích nefungují přímočaře. Jiří Tyleček vysvětluje, proč se do cen promítají rizikové přirážky, proč je dnes Evropa mnohem citlivější na vývoj kolem LNG a proč ani zlato nemusí v době krize automaticky růst. Vedle toho se dostává i na rozdíl mezi Brentem a americkou ropou WTI nebo na to, jak mohou státy Perského zálivu reagovat tlakem na vlastní rezervy. Důležitou částí debaty je i evropská energetická budoucnost. Tyleček mluví o tom, že současná situace může Evropu dál tlačit k obnovitelným zdrojům a k jádru, zároveň ale ukazuje, jak těžké je v evropských podmínkách reagovat rychle a ve větším měřítku. Do hry vstupuje i uhlí, dlouhodobá závislost na dovozu a otázka, zda si Evropa umí vytvořit odolnější energetický rámec pro dobu, kdy se z krizí stává nový normál. Debata o trzích, které nereagují jen na válku, ale hlavně na nejistotu, závislost a limity evropské energetické politiky. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    32 min
  3. Odemčeno #69 - Made by Průša

    24 MAR

    Odemčeno #69 - Made by Průša

    V 69. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, a Josefem Průšou, zakladatelem Prusa Research, o tom, co dnes skutečně ohrožuje evropský průmysl. Nejen tradiční výrobu, ale i technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním tématem je tlak Číny, ztráta výrobního know-how, nerovné podmínky na trhu a otázka, proč už dávno nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost a schopnost Evropy udržet si strategické obory. Řeč je o 3D tisku jako klíčové technologii pro vývoj, prototypování i budoucí návrat části výroby zpět do Evropy. Josef Průša popisuje, jak čínská konkurence těží ze subvencí, jak funguje tlak přes patentové přihlášky i proč mohou být levné technologie zároveň bezpečnostním rizikem. Debata se tak postupně posouvá od průmyslové konkurenceschopnosti k širší otázce ekonomické a technologické suverenity. Honza Rafaj k tomu přidává evropský rozměr celé debaty. Tedy otázku, proč Evropa neumí dostatečně chránit své vlastní šampiony, proč podceňuje strategický význam některých technologií a proč bude muset začít znovu přemýšlet podnikatelsky. Vedle toho přichází i téma talentu, kyberbezpečnosti a vzdělávání, protože bez lidí, know-how a jasně definovaných priorit nebude mít evropský průmysl v příštích letech silnou pozici. Debata o průmyslu, který se dnes nebrání jen levnějším dovozům, ale i ztrátě kontroly nad technologiemi, daty a vlastní budoucností. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    24 min
  4. Odemčeno #67 - Jsme připraveni?

    10 MAR

    Odemčeno #67 - Jsme připraveni?

    V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu. Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií. Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné instituce a soukromý kapitál vytvářet ekosystém pro vznik nových technologií. Zaznívá také téma tzv. dual-use startupů a role venture kapitálu při financování technologických inovací využitelných jak v civilním, tak v obranném sektoru. Jedním z hlavních závěrů je, že nejde pouze o objem peněz vynakládaných na obranu. Klíčové je nastavení systému, dlouhodobé plánování, propojení veřejného a soukromého sektoru a schopnost státu organizovat spolupráci mezi armádou, průmyslem a výzkumem. Jak zaznívá v debatě, moderní konflikty ukazují, že obrana není jen otázkou armády, ale celé ekonomiky a společnosti. Sledujte nás na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    27 min
  5. Odemčeno #65 - Vypálená Evropa

    24 FEB

    Odemčeno #65 - Vypálená Evropa

    V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací. Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou provozní náklady zejména kvůli energiím a povolenkám tak vysoké, že jim nepomohou ani stoprocentní investiční dotace na pořízení nejefektivnější technologie. Další linkou je obchodní politika. Tady má zásadní význam otázka postupného stahování bezplatných povolenek v rámci reformy systému EU ETS při paralelním uplatňování vyrovnávacích uhlíkových cel CBAM na dovozy ze zemí, které nemají stejně vysoké uhlíkové daně nebo ceny emisních povolenek. Ve svém výsledku hrozí bez dalšího ztráta konkurenceschopnosti při vývozu mimo EU, zejména pokud evropské firmy ponesou plné náklady emisí, zatímco část zahraniční konkurence nikoli, a budou se utkávat na trhu třetích zemí či na trhu mimoevropského konkurenta. Antidumpingová opatření EU vůči některým dovozům keramických výrobků z Číny drží tlak ze strany čínské konkurence pod kontrolou, svůj podíl na evropském trhu však rychle posiluje Indie, jejíž ceny jsou v některých sortimentech velmi nízké, což silně doléhá na evropské producenty. Dohoda o volném obchodu s Indií tak získává pro energeticky náročná odvětví specifický a nepříliš atraktivní obsah: bez vyrovnaných podmínek hrozí další oslabování evropské produkce.A nakonec domácí politika a český „goldplating“, držení tvrdších podmínek, než vyžaduje Komise. Kompenzace nepřímých nákladů, daňové zatížení energií a využití evropských nástrojů jsou otázky, které naráží na rozpočtové priority. Nejde o zvýhodňování vybraných firem, ale o nezhoršování jejich postavení a zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu EU. Pokud má Česko zůstat průmyslovou zemí, musí si ujasnit, jaké náklady je ochotno nést a jaké podmínky je schopno nabídnout. 65. díl Odemčeno je debatou o tom, kde se dnes skutečně láme konkurenceschopnost českého průmyslu a jak úzce souvisí energetika, regulace a obchodní politika. Sledujte nás také na X: @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    27 min
  6. Odemčeno #64 - Poslední uhlík

    17 FEB

    Odemčeno #64 - Poslední uhlík

    V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality.  Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu.  Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku.  Díváme se i na Polsko, kde uhlí dál drží energetickou bilanci a politiku regionů, přestože je drahé. A pak na českou zkušenost. Útlum po roce 1989 byl bolestivý, ale z makro pohledu zvládnutý. Zůstala ovšem otázka, co s regionem, jehož průmyslová éra skončila. V závěru proto mluvíme o transformaci jako o dlouhé práci, ve které hrají klíčovou roli vzdělání, univerzita a schopnost přitáhnout kvalitu do míst, která mají energii a potenciál, jen potřebují nový motor.  64. díl Odemčeno je debatou o konci jedné epochy a o tom, proč se vyplatí chápat, jak se velké energetické a průmyslové změny propisují do života regionů, firem i veřejných rozpočtů.  Sledujte nás také na X @PodcastOdemceno @M_Zamecnik

    22 min

About

Odemčeno je autorský podcast Miroslava Zámečníka o byznysu, ekonomice a rozhodnutích, která dopadají na naše peněženky i firmy. Moderují ekonom Miroslav Zámečník a Michaela Filipová. Každý díl rozebírá jedno praktické téma bez žargonu a bez ideologie: regionální rozvoj a bydlení, digitalizaci státu a BankID, zdravotnictví a financování péče, trh práce i energetiku a další. Hosty Odemčeno jsou často lidé z praxe i rozhodovacích pozic – podnikatelé, ekonomové, regulátoři, odborníci. Data, kontext a konkrétní dopady na váš život. U nás najdete u všech témat vždy Odemčeno, nikoli zamčeno.

You Might Also Like