10:35

10:35

Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.

  1. 1d ago

    Klíčem je strach. Co odlišuje terorismus od jiných forem násilí | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Co vlastně dělá z násilného činu terorismus? Proč se odborníci dodnes neshodnou na jeho definici? A jak se za posledních padesát let proměňovaly motivace teroristických organizací, jejich metody a způsob fungování? Našimi hosty jsou profesor Oldřich Bureš, jeden z předních českých odborníků na problematiku terorismu, Vojtěch Šimák, historik a kurátor Vojenského historického ústavu Praha, a plukovník v. v. Petr Mlejnek, který téměř tři desetiletí působil ve zpravodajských službách. V rozhovoru se věnujeme proměnám terorismu od období studené války až po současnost. Diskutujeme o tom, kde leží hranice mezi guerillovým bojem a terorismem, jak funguje proces radikalizace, jakou roli v boji proti terorismu hrají zpravodajské služby nebo nakolik byla americká strategie po útocích z 11. září úspěšná. Velkou část debaty věnujeme také vztahu států a teroristických organizací. Rozebíráme íránskou síť proxy aktérů, možnosti i limity jejich řízení ze strany Teheránu, nebo vztah Československa k některým ozbrojeným skupinám během studené války, včetně případu Carlose Šakala.

  2. 5d ago

    Mnichov stále budí emoce. Byla československá armáda připravena? | Šortka

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.

  3. Jul 28

    Mechanizované síly nekončí, říká velitel 74. mpr | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠⁠⁠⁠👈 „Mechanizované síly rozhodně neskončily. Díky své palebné síle a schopnosti ochrany zůstane mechanizovaná pěchota i nadále královnou bojiště.“ Podle Miroslava Maixnera vedlo dogmatické chápání zkušeností z Afghánistánu k tomu, že armády začaly zapomínat na některé podstatné součásti práce mechanizované pěchoty. BVPéčka a tanky ale zůstávají rozhodující silou na bojišti. Proměňuje se především prostředí kolem nich a armády musí mechanizované pěchotě zajistit podporu, která ji umožní uspět. Naším hostem je podplukovník Miroslav Maixner, velitel 74. mechanizovaného praporu. Téměř celou svou kariéru strávil u bojových jednotek, třikrát byl na misi v Afghánistánu a podílel se na přípravě zavedení bojových vozidel CV90 do Armády České republiky. V rozhovoru se zaměřujeme na transformaci 74. mechanizovaného praporu, přípravu na CV90, změny, které nová technika přinese do výcviku i organizace jednotek, personální naplněnost útvaru i zapojení aktivních záloh.

  4. Jul 14

    Display pilot JAS-39 Gripen Ondřej Španko | 10:35

    CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patreonu⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠HeroHero⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️LETNÍ KINO: 13 dní, 13 nocí & debata: Afghánistán, země bez budoucnosti? ⁠⁠⁠VSTUPENKY⁠⁠⁠👈 Kapitán Ondřej Španko je pilotem JAS-39 Gripen u 211. taktické letky a trojnásobným display pilotem. Létal na strojích L-39 Albatros, L-159 ALCA i JAS-39 Gripen, absolvoval Squadron Officer School v americké Alabamě a působil na aliančních misích Air Policing v Pobaltí a na Islandu. Na proudových letounech má nalétáno více než dva tisíce hodin. Co se děje od chvíle, kdy zazní Alpha Scramble? Dvojice Gripenů musí být do patnácti minut ve vzduchu, přestože piloti předem nevědí, zda míří k civilnímu letadlu se ztraceným spojením, nebo k cizímu vojenskému stroji. Španko vzpomíná také na svůj první ostrý start v Pobaltí, kdy postupně identifikoval několik ruských letounů pohybujících se mezi Ruskem a Kaliningradskou oblastí. Na pilota Gripenu působí během display sestavy opakovaně přetížení sedmi až devíti G. Krev se přesouvá do dolní části těla a plic, zorné pole se zužuje a pilot musí vědomě zatnout svaly a používat speciální způsob dýchání. „Jedna chyba může znamenat, že let dopadne katastrofou,“ říká Španko o vertikálních manévrech v malé výšce.

About

Podcast o vojenství a bezpečnosti s přesahem do mezinárodní politiky. Ptáme se lidí se zajímavým příběhem, přibližujeme špičkový výzkum a nebojíme se ani moderní techniky.

You Might Also Like