61 episodes

Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Debaty Café Evropa probíhající pravidelně v Praze a po celé České republice organizuje Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Více informací o debatách naleznete na webu cafe-evropa.cz a také na facebookové stránce Café Evropa, kde můžete sledovat diskuze živě i ze záznamu a přímo se zapojit svými dotazy na vystupující.

Debaty Café Evropa Debaty Café Evropa

    • News

Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Debaty Café Evropa probíhající pravidelně v Praze a po celé České republice organizuje Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Více informací o debatách naleznete na webu cafe-evropa.cz a také na facebookové stránce Café Evropa, kde můžete sledovat diskuze živě i ze záznamu a přímo se zapojit svými dotazy na vystupující.

    Café Evropa: České předsednictví v Radě EU – co čeká EU pod českým vedením?

    Café Evropa: České předsednictví v Radě EU – co čeká EU pod českým vedením?

    Hosté debaty jsou:


    Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti, Vláda ČR
    Tomáš Petříček, ředitel, Progresivní analytické centrum, bývalý ministr zahraničních věcí ČR
    Milena Vicenová, Technologická agentura ČR, bývalá velvyslankyně ČR v Bruselu

    Moderátorka: Kateřina Etrychová

    -------------------------------

    1. července převezme Česko od Francie na půl roku štafetu předsednictví v Radě Evropské unie. Česká vláda tak bude díky tomu v průběhu následujících šesti měsíců značným způsobem ovlivňovat agendu jednání v rámci Rady EU. České předsednictví je tedy velkou příležitostí k prosazení českých zájmů v oblasti evropských politik a nastolování témat, která jsou pro českou vládu důležitá. Obsahovou stránku předsednictví do značné míry koordinuje Česko mimo jiné s Evropskou komisí, Francií a Švédskem, které od Česka předsednictví převezme začátkem příštího roku. Dle vyjádření ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka by se česká vláda chtěla zaměřit na zvládnutí uprchlické krize, poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

    Zvládne Česko během svého předsednictví tyto priority naplnit? Kterou z priorit by měla vláda upřednostnit? Jsou zvolená témata dostatečně ambiciózní, či jsou naopak spíše mimo možnosti a schopnosti české vlády? Jak se na předsednictví podepíše značně zredukovaný rozpočet na jeho přípravu? Jak vysokou laťku naší vládě nastavilo první předsednictví ČR v roce 2009 a v jakých hlavních ohledech se bude to letošní lišit? Jaká další témata by měla ČR během předsednictví akcentovat? A jak se dotkne předsednictví občanů? Je téma předsednictví dostatečně a správně komunikováno široké veřejnosti?

    • 1 hr 30 min
    Café Evropa online: Potravinová bezpečnost a válka na Ukrajině

    Café Evropa online: Potravinová bezpečnost a válka na Ukrajině

    Hosté:


     Hynek Roubík, vědecký pracovník, Česká zemědělská univerzita v Praze
     Monika Tóthová, ekonomická expertka, Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)- 

    Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

    -------------------

    Podle Světového potravinového programu OSN se za posledních pět let zvýšil počet lidí, kteří mají tak špatný přístup k potravinám, že je bezprostředně ohrožen jejich život nebo živobytí ze 108 na 193 milionů. Mezi hlavní příčiny potravinové krize patří extrémní výkyvy počasí v podobě vln veder a záplav a ekonomické šoky související s pandemií COVID-19. Téma globální potravinové bezpečnosti přinesla do popředí také aktuální ruská invaze na Ukrajinu. Ta urychlila trend zvyšování cen potravin, které již v roce 2021 byly vyšší než za posledních deset let. Ruská agrese odhalila vzájemnou propojenost a slabosti globálních potravinových systémů, což má vážné důsledky pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Významná část ukrajinské produkce potravin je v současné době vyřazena ze světových trhů. Ukrajina tradičně vyváží 52 % světového slunečnicového oleje, tedy nejvíce na světě, a nezanedbatelné množství kukuřice, pšenice nebo řepky. Rusko však zničilo a zablokovalo několik ukrajinských přístavů podél Černého moře, čímž blokuje ukrajinský vývoz. V současné době také zabavuje Rusko na okupovaných územích Ukrajiny kromě zemědělských strojů i zásoby obilí, jehož značnou část Ukrajina vyváží. Své vlastní exportní zásoby potravin využívá Rusko jako formu vydírání, kdy zadržuje dodávky za účelem zvýšení cen nebo získání politické podpory.

    Jakým způsobem může EU dojít k prevenci a předvídání příčin potravinových krizí? Jaké strukturální změny by země EU měly podporovat? Jak se k současné situaci staví skupina G7? Jak bojovat proti protekcionistickým opatřením, které v souvislosti se současným nedostatek potravin některé země zavádějí? Dá se předpokládat, že stejně jako v minulosti přijdou nepokoje v souvislosti s nedostatkem potravin? Jak jim čelit? Lze očekávat další migrační vlnu a jakým způsobem by na ní měla EU reagovat? Jakým způsobem lze donutit Rusko zastavit blokádu Černého moře? Jak je na tom Evropa/Česká republika v rámci potravinové bezpečnosti?

    • 1 hr 4 min
    Café Evropa online: Rozšiřování EU – kdy se země západního Balkánu dočkají svého členství v Unii?

    Café Evropa online: Rozšiřování EU – kdy se země západního Balkánu dočkají svého členství v Unii?

    Hosté:
    - Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu, SPOLU – občianska demokracia, Evropská lidová strana (EPP)
    - Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
    - Janina Hřebíčková, velvyslankyně ČR v Černé Hoře

    Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

    -------------------

    Již několik měsíců se média a evropští politici intenzivně věnují dopadům válečného konfliktu na Ukrajině. V důsledku toho byla pozornost vůči některým jiným státům v sousedství EU odsunuta do pozadí, což se týká i zemí západního Balkánu s kandidátským statutem na členství EU – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Integrační proces a příprava těchto států na členství v EU trvá již řadu let, prozatím ale bez větších výsledků a perspektivy brzkého přijetí. V souvislosti s válkou na Ukrajině se navíc objevily obavy z možné destabilizace tohoto regionu. Toto se týká zejména silného vlivu Ruska v Srbsku a rostoucího napětí v Bosně a Hercegovině, které by mohlo negativně ovlivnit celý region. Na důležitost stability těchto států pro EU nedávno upozornil také rakouský kancléř Karl Nehammer, který zároveň apeloval na vládu Petra Fialy, aby se Česká republika během svého předsednictví na tyto státy zaměřila.

    Jakým způsobem proměnila válka na Ukrajině přístup EU k zemím západního Balkánu? Dojde pod vlivem současných událostí k proměně procesu rozšiřování EU? V jakém časovém horizontu by bylo přistoupení zemí západního Balkánu reálné? Jaké překážky stojí těmto zemím v cestě ke členství v EU? Jaký dopad by případné rozšíření mělo na fungování EU?

    • 1 hr 11 min
    Café Evropa online: Maďarsko a EU – jak se vyvíjejí vztahy mezi Bruselem a Budapeští?

    Café Evropa online: Maďarsko a EU – jak se vyvíjejí vztahy mezi Bruselem a Budapeští?

    Hosté:
    - Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum, Asociace pro mezinárodní otázky
    - David Smoljak, předseda Výboru pro záležitosti Evropské unie, Senát Parlamentu České republiky
    - Kateřina Zichová, redaktorka, Euractiv.cz
    Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz
    -----
    Jednoznačné vítězství v maďarských parlamentních volbách získala konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, která zároveň posílila ústavní většinu. Vítězství Fideszu umožňuje premiéru Orbánovi dokončit plánované ústavní změny, které jsou v rozporu se základními principy liberální demokracie. V návaznosti na povolební situaci oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájení disciplinárního řízení s Maďarskem, jehož následkem by mohlo být pozastavení čerpání peněz z unijních fondů. Tento bezprecedentní mechanismus byl v Evropské unii zaveden v roce 2021 jako tzv. režim podmíněnosti. Maďarsko by tak mohlo přijít o miliardy eur z fondů EU, které maďarská ekonomika akutně potřebuje. Maďarsko je také kritizováno za Orbánův vliv na svobodná média, která sehrávají stěžejní roli v parlamentních volbách již od premiérova prvního vítězství v roce 2010. Provládní média představují více než 80 % maďarského mediálního trhu, která jsou charakteristické propagandistickými praktikami a odmítáním opozičních zástupců. Naopak nezávislí novináři jsou vystavováni obstrukcím ze strany vlády a očerňujícím kampaním. Světový index svobody tisku zařadil Maďarsko v roce 2021 na 92. místo, což je pokles z jeho 23. pozice oproti roku 2010.

    Jaký další postup můžeme očekávat ze strany EU při zavádění nového finančního mechanismu? Jaké důsledky přinese režim podmíněnosti pro politické směřování Maďarska a jeho zahraniční politiku? Je Maďarsko schopné nahradit chybějící příjmy z fondů, které dosahují až 7,2 miliard eur? Do jaké míry je maďarská zahraniční politika ovlivněna ruskou agresí a válkou na Ukrajině? Můžeme po vzoru Velké Británie očekávat odchod Maďarska.
    -----
    Debata proběhla 26. května 2022 online formou.

    • 1 hr 29 min
    Café Evropa v regionech: Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?

    Café Evropa v regionech: Budoucnost lesů na Vysočině – poučili jsme se z kůrovcové kalamity?

    Hosté:
    Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody, Hnutí Duha
    Jitka Meňházová, akademická pracovnice, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
    Jan Sovák, lesní rada, KINSKÝ Žďár, a.s.

    Moderátor: Martin Vokálek, výkonný ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
    ----
    Procházka po lesích Vysočiny dnes nezřídka nabízí neradostný obrázek. Opakuje se zde tragédie, kterou známe z řady jiných částí Česka. Doslova před očima mizí nejen jednotlivé stromy, ale celé porosty. Nepůvodní smrkové lesy, oslabené dlouhými suchy, se nedokáží ubránit kůrovci. Dílo zkázy pak dokonávají silné větry, které vyvracejí, lámou či ohýbají přeživší stromy. Někde tak narážíme na nekonečné řady smutných pahýlů suchých stromů, jinde na rozsáhlé holiny nebo na celé lesy, z nichž zůstala jen prázdná „skořápka“ okrajových stromů – a nakonec mizí i ta. A nejen to. Slunce odhalenou půdu vysouší v prach, mění se vodní režim, hrozí eroze. Návštěvníci marně bloudí krajinou, z níž zmizely stromy s turistickými značkami, a silnice jsou ničeny kolonami kamiónů se dřevem. V některých částech Vysočiny již můžeme hovořit doslova o katastrofě: snahy o opětovné zalesnění končí bezútěšnými řadami uschlých sazenic.

    Dle výpočtu think-tanku CZECH FOREST napadl kůrovec v Česku za loňský rok 15-20 milionů kubických metrů stromů a způsobil škody ve výši 11,6 miliardy korun. Na Vysočině objem vytěžených stromů nakažených kůrovcem dosáhl v minulém roce 1,2 milionu kubických metrů. Kromě Česka se s kůrovcovou kalamitou v posledních letech potýkaly též Rakousko, Německo, Slovensko, Polsko či Švédsko. V sousedním Německu bylo během kalamity v roce 2020 poškozeno kůrovcem rekordních 43 milionů kubických metrů.

    Je situace opravdu tak děsivá a jaká čeká lesy Vysočiny budoucnost? Jaký je současný stav lesních porostů v různých částech Vysočiny? Jaké okolnosti a příčiny k současnému stavu vedly – a za které z nich může člověk? Jaké následky katastrofa má pro přírodu, zvěř i člověka? Lze na celé situaci najít i nějaká pozitiva? Poučili jsme se z ní? Změní se do budoucna náš vztah k lesům a krajině? Co by vlastníci lesů měli dělat pro obnovu svých porostů, co z toho dělat dokáží, a bude to stačit? Jak by měly vypadat lesy na Vysočině v budoucnu, za deset, za sto let? Jak může pomoci stát či Evropská unie a její environmentální politika, zvláště takzvaná Zelená dohoda pro Evropu?
    ----

    Debata se konala 17. 5. 2022 v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

    • 1 hr 30 min
    Café Evropa: 18 let Česka v EU – jak dospělo naše členství v Evropské unii?

    Café Evropa: 18 let Česka v EU – jak dospělo naše členství v Evropské unii?

    Hosté debaty:

    Štěpán Černý, náměstek pro řízení sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR

    Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, klub Evropské lidové strany

    Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu, Piráti, skupina Zelených/Evropské svobodné aliance

    Aneta Zachová, šéfredaktorka, Euractiv.cz

    Moderátorka: Veronika Sedláčková, Český rozhlas

    ---

    1.května uplynulo 18 let od momentu, kdy se Česko společně s dalšími devíti státy stalo členem Evropské unie. Členství v EU nabízí řadu benefitů, například volný pohyb v rámci Schengenského prostoru, možnosti mobility díky programu Erasmus+ či dlouhodobý ekonomický růst, z nemalé části podpořen značným množstvím finančních prostředků plynoucích do Česka z rozpočtu EU. Díky členství v EU se Česko podílí také na jejím rozhodování a má příležitost spoluvytvářet pravidla největšího trhu na světě. A díky letošnímu předsednictví v Radě EU bude Česko v samém centru rozhodování o prioritách a dalším směřování EU. Předsednictví se Česko ujme již 1.července a bude tak velkou součástí formování evropské reakce na válku na Ukrajině, ale i na další krize a výzvy, které nás čekají.

    Co jsou největší přínosy členství Česka v EU? Jak se Česko změnilo od vstupu od EU a jak hodnotíte její dosavadní působení v EU? Jak přispělo členství v EU k ekonomickému růstu Česka? Na co by se EU měla zaměřit v budoucnu? Jak by z členství v EU mohlo Česko těžit ještě víc? Kdy se dočkáme přijetí eura? Jaké jsou iniciativy EU, které podporují a nabízejí příležitosti pro mladé lidi? A může české předsednictví zásadním způsobem přispět k lepšímu povědomí Čechů o fungování EU?

    ---

    Debata se konala 9.5. 2022 na Střeleckém ostrově v rámci Dne Evropy.

    • 54 min

Top Podcasts In News

The New York Times
NPR
Alex Wagner, MSNBC
The Daily Wire
Cumulus Podcast Network | Dan Bongino
Crooked Media