Echo Podcasty

Echo Media

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

  1. Prezident NKÚ: Lidé si zvykli, že stát nefunguje. Poláci stavěli infrastrukturu, my jen chodníky

    37M AGO

    Prezident NKÚ: Lidé si zvykli, že stát nefunguje. Poláci stavěli infrastrukturu, my jen chodníky

    Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala varuje, že český stát ztrácí schopnost efektivně plánovat velké projekty a smiřuje se s nefunkčností. V rozhovoru pro Hrot24 kritizoval systém dotací, pomalou výstavbu infrastruktury i absenci strategického plánování.„Nikdy se lidem nežilo tak dobře jako teď. A možná právě proto nejsme připraveni na dobu, kdy bude hůř,“ říká Kala.Podle něj stát pouze přidává digitální nástroje na zastaralý systém místo skutečné reformy. „My digitalizujeme skanzen. Udělá se webová aplikace, ale ve skutečnosti někdo ty papíry vytiskne a odnese jinam. To není digitalizace,“ uvedl.Prezident NKÚ kritizuje také využívání evropských dotací. Podle něj se stát soustředí hlavně na to, aby peníze vyčerpal.„Představa je, že je potřeba všechno utratit. A to, k čemu mají peníze sloužit, je druhořadé,“ tvrdí.Jako příklad uvádí financování vědy nebo menších lokálních projektů. „Máme krásné chodníky v obcích, ale chybí velké strategické investice,“ říká.Výhrady má i k plánovaným vysokorychlostním tratím. Podle něj chybí jasný ekonomický plán návratnosti.„Ne každý beton vylitý do krajiny je investice,“ poznamenal.Kala zároveň upozorňuje, že Česko postupně ztratilo náskok před Polskem právě kvůli neschopnosti rychle připravovat velké stavby.„Poláci velmi rychle měnili legislativu, aby mohli stavět infrastrukturu. My jsme ty projekty připravené neměli,“ dodal.Přesto odmítá příliš černý pohled na situaci v zemi. „Žijeme v nejlepší době historie. Jen jsme si zvykli, že stát funguje pomalu a neefektivně,“ uzavírá.

    39 min
  2. Lekce Gabriela Márqueze: Proč je realita nepravděpodobná

    2D AGO

    Lekce Gabriela Márqueze: Proč je realita nepravděpodobná

    „Disproporce jsou součástí naší reality,“ poznamenal v jednom rozhovoru kolumbijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Gabriel García Márquez. To, co se jeví jako nerealistické, mnohdy není deformací skutečnosti, ale jejím popisem. Fantazie v tomto pojetí není přídavkem k realitě – je nástrojem, jak ji vůbec zachytit. Proto možná nepřekvapí, že kniha Sto roků samoty z roku 1967 mluví dokonce i k našemu světu. Ústřední motiv samoty zde není jen literárním motivem, ale odkazuje ke struktuře, která se znovu objevuje i v dnešních společnostech – ať v Evropě nebo v Latinské Americe. Nejde primárně o psychologii, ale o existenciální situaci: všechny postavy postupně zjišťují, že jsou uvězněny ve vlastní skutečnosti. Samota ale není jen negativní: není jen ztrátou vztahů, ale i zvláštní formou moci; chrání před zranitelností, ale zároveň ničí možnost sdílet skutečnost. Což souvisí s dalším tématem, které se vrací napříč knihou a je aktuální i dnes: rozpadající se paměť, osobní i společenská, rozvrací protagonisty a rozkližuje svět. Román Sto roků samoty skutečně končí apokalypticky. „Macondo se už proměnilo v hrůzný vír prachu a sutin, zmítaný hněvem biblické smršti.“ Ale jiskra naděje neschází. Na scénu vstupuje čtenář, který zjišťuje, že vše o městečku Macondo bylo předem zapsáno a že celý život je citací předem napsaného scénáře – lépe řečeno: byl jí. Podstatné je však toto: nemusí to tak být i do budoucna; do scénáře lze vstoupit, zasáhnout do něj, probudit vědomí odpovědnosti. S obyvateli Maconda sdílíme obtížný úkol. Cílem není mýty odmítnout, ale porozumět jim: vědět, které z nich realitu umožňují a které ji zkreslují. „Dobře vyprávět realitu“ tak neznamená ji zjednodušit, ale udržet její složitost sdílenou: vyprávět ji tak, aby nezmizela ani v pouhé fikci, ani v domněle „holé realitě“. Márquez, jeden z nejvýznamnějších spisovatelů všech dob, ale i oceňovaný novinář, v tom může být naším průvodcem. Kapitoly I. Sto roků samoty dnes: mezi literaturou, filozofií a realitou II. Novinář, který objevil fikci III. I ten, kdo zná své dějiny, je opakuje IV. Paměť podmínkou reality V. Pryč od magického realismu Bibliografie Gabriel García Márquez, Sto roků samoty, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2008; zfilmování: Alex Garcia Lopez, Laura Mora (režie), Sto roků samoty, Netflix, 2024–2026, https://www.netflix.com/cz/title/81087583. Gabriel García Márquez, Zpověď trosečníka, přel. Blanka Stárková, Praha: Odeon, 2004. Gabriel García Márquez, Zpráva o jednom únosu, přel. Vladimír Medek, Praha: Odeon, 2007. Gerald Martin, Cambridge Introduction to Garcia Gabriel Márquez, Cambridge: Cambridge University Press, 2012. David Streitfeld, The Last Interview. Gabriel García Márquez and Other Interviews, Brooklyn – London: Melville House, 2015. Juan Gabriel Vásquez, Hluk padajících věcí, přel. Anežka Charvátová, Praha: Paseky, 2015. Juan Gabriel Vásquez, „Malentendidos alrededor de García Márquez“, El arte de la distorsión, Bogotá: Penguin, 2009, str. 61–72.

    30 min
  3. Írán nikoho neohrožoval, prezident vykládal pohádky, říká Zaorálek v hádce s Jochem nejen o zbrojení

    2D AGO

    Írán nikoho neohrožoval, prezident vykládal pohádky, říká Zaorálek v hádce s Jochem nejen o zbrojení

    Spor o obranu, NATO i Írán. Zaorálek mluví o „pohádkách“, Joch hájí spojenecké závazky. Debata o obranných výdajích, budoucnosti NATO a konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem ukázala výrazné rozdíly mezi bývalým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a komentátorem Romanem Jochem. V  Echo Prime Time se střetli nejen v pohledu na roli NATO, ale i v hodnocení hrozby ze strany Íránu.Zaorálek zpochybnil samotný smysl debat o podílu výdajů na obranu v poměru k HDP. „Ta procenta nemůže nikdo soudný brát vážně. Neříkají nic o schopnostech armády ani o její bojové hodnotě." Podle něj vedou spíše k neefektivním nákupům. „Ta procenta nás nutí utrácet za drahé zbraně, místo abychom pořizovali to, co skutečně potřebujeme,“ dodal.Roman Joch naopak považuje dodržování procentuálních závazků za klíčové pro fungování aliance. „Je to základní princip férovosti. Když Polsko dává čtyři procenta HDP a my ani dvě, těžko to lze spojencům vysvětlit,“ řekl. Podle něj Evropa dlouhodobě podceňovala vlastní obranu a musí své výdaje navyšovat. Rozdílně hodnotí i konkrétní kroky české armády, například nákup letounů F-35. Zaorálek jej kritizoval s tím, že odsunul jiné závazky. „Měli jsme budovat těžkou brigádu, což byl náš prioritní úkol. Ten jsme odložili,“ uvedl. Joch naopak připustil, že vedle pozemních sil má význam i moderní letectvo, i když upozornil na rostoucí roli levnějších technologií jako jsou drony. Mluvilo se i o budoucnosti Severoatlantické aliance. Podle Jocha bude klíčovou roli hrát americký prezident Donald Trump. „Všichni budou čekat, s čím přijde. Může například přesunout americké jednotky do zemí, které dávají více na obranu,“ uvedl. Zaorálek naopak hovořil o hlubší krizi aliance. „NATO se dostalo do situace, kdy nefunguje tak, jak by mělo,“ řekl a připomněl problematické výsledky některých vojenských operací v minulosti. Podle něj by Evropa měla posílit vlastní strategickou autonomii, protože Spojené státy mění své priority. Zásadní rozpor se projevil i v hodnocení konfliktu s Íránem. Joch označil vojenský zásah za obhajitelný krok. „Rozhodnutí odzbrojit Írán bylo dlouhodobě prozíravé,“ uvedl. Zároveň ale upozornil, že Írán využívá asymetrické prostředky, například útoky na lodní dopravu, na které Západ zatím hledá účinnou odpověď. Zaorálek naopak odmítl, že by Írán představoval bezprostřední hrozbu. „To jsou pohádky,“ řekl na adresu tvrzení o nebezpečí íránského režimu. Podle něj současná situace vznikla po odstoupení USA od jaderné dohody z roku 2015. „Trump vytvořil problém, který teď řešíme,“ uvedl. Dodal, že vojenský postup může vést spíše k dalšímu zhoršení situace. Oba se vyjádřili i k návrhu prezidenta Petr Pavel na vytvoření Spojených států evropských. Zaorálek jej označil za nereálný. „Neexistují podmínky ani politické vedení, které by něco takového prosadilo,“ uvedl. Joch považuje debatu o evropské federalizaci za legitimní, ale rovněž ji nevidí jako pravděpodobnou. „Znamenalo by to jednotnou obranu i zahraniční politiku, což je dnes těžko představitelné,“ řekl.

    30 min
  4. Čechy brzdí sebevědomí, moje generace se bojí otevřeně přiznat ambice, říká Horváth

    APR 28

    Čechy brzdí sebevědomí, moje generace se bojí otevřeně přiznat ambice, říká Horváth

    Zpěvák Vlasta Horváth, vítěz druhé řady soutěže Česko hledá SuperStar, v podcastu Men’s Factor popsal nejen svou cestu ke slávě, ale i hlubší problém, který podle něj formoval jeho generaci - nedostatek sebevědomí a obava otevřeně přiznat ambice.Do soutěže přitom nevstupoval s cílem zvítězit. „Měl jsem to někde vzadu v hlavě, ale bál jsem se to říct nahlas. Abych to nezakřikl,“ uvedl. Podle něj tehdejší atmosféra podobným projevům nepřála. „Nikdo neřekl, že to chce vyhrát. Takový člověk by byl okamžitě odepsaný.“Horváth tento postoj nevztahuje jen na sebe, ale na širší společenský kontext. „Byl jsem v tomhle strašně svázaný,“ řekl s tím, že otevřené sebevědomí bylo vnímáno negativně. Jako příklad uvedl zkušenost ze soutěže, kdy mladá zpěvačka oponovala porotě: „Jakmile někdo ukázal sebevědomí nebo si za něčím stál, tak to lidi nechtěli vidět.“Podle něj právě tento typ nastavení brzdil i další kariérní možnosti. Přestože dostával doporučení prosadit se v zahraničí, sám si na to netroufl. „Takhle daleko jsem absolutně nepřemýšlel, ani jsem tu sebedůvěru neměl,“ přiznal.Dnes klade větší důraz na vnitřní jistotu a autenticitu než na očekávání okolí. „Dřív jsem přemýšlel, co se bude líbit lidem. Dneska klidně udělám desetiminutovou písničku. Už nemám co ztratit,“ uvedl.

    42 min
  5. Weigl: Prezident přichází s návrhy na likvidaci suverenitu státu. Macháček: Federace ochrání menší

    APR 28

    Weigl: Prezident přichází s návrhy na likvidaci suverenitu státu. Macháček: Federace ochrání menší

    Prezident Petr Pavel ve středu na debatě Deníku s občany v Litomyšli připomněl myšlenku vytvoření Spojených států evropských jako možné cesty k posílení role Evropy. Jeho poradce Jan Macháček v pořadu Echo Prime Time uvedl, že jde zatím o nejasný koncept bez konkrétní podoby, zatímco Jiří Weigl z Institutu Václava Klause, který je i poradcem ministra Petra Macinky, varoval, že podobné návrhy by mohly vést k oslabení až likvidaci české suverenity. Shodli se naopak na tom, že spor mezi Hradem a vládou o zastoupení na summitu NATO je zbytečně vyhrocený.Macháček uvedl, že stejně jako prezident má i on tendenci věřit tomu, že celky, aby mohly dobře institucionálně a pragmaticky fungovat, směřují k vyzkoušenému systému. „Na jedné straně je to národní stát, na druhé funkční federace nebo konfederace. Evropská unie není ani jedno z toho,“ myslí si Macháček. Dodal, že EU je stále projekt a nestálý útvar a bylo by dobré, aby měla stabilnější charakteristiky.Weigla Pavlův návrh nenadchl. „Pan prezident mě opakovaně překvapuje tím, že přichází s návrhy, které by suverenitu státu, jehož je hlavou, zlikvidovaly. Vím, že navrhoval, abychom se zbavili v EU práva veta, což by nás, jakožto suverénní stát, velmi oslabilo. Je velkým zastáncem eura, což zase znamená oslabení,“ řekl. To vše je podle něj krok k úplné likvidaci České republiky jako samostatného státu. „Stali bychom se provincií, spolkovou zemí té projektované federace. Myslím, že bychom si na tyto iniciativy měli dávat velký pozor,“ varoval.Macháček připomněl, že Spojené státy evropské jsou zatím jen slogan, a téma tak pro něj v tuto chvíli příliš neznamená. „Museli bychom se prezidenta zeptat, jak to myslí a jaké vidí podrobnosti v tom, co navrhuje. Rozhodně mi ale nepřipadá jako někdo, kdo by si přál likvidaci české suverenity,“ uvedl s tím, že by nejprve potřeboval vědět, jaký je obsah prezidentovy představy. „A to je pak na detailní rozbory všech národů. Žádné takové předložené ani promyšlené nejsou,“ vysvětlil Macháček a doplnil, že suverenita by se ani v případě zrušení veta v EU neztratila. „Prezident řekl, že chce zahájit debatu. Ta neprobíhá, neprobíhá ani na evropské úrovni. Myslím, že se to nestane, a není ani dynamika, že bychom k tomu směřovali,“ uzavřel.

    21 min

About

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie

You Might Also Like